Oba se setkali v Jasonově domovském Rochesteru, za jehož střední školu Greece Athena High School mladík hrál. Setkání proběhlo už na letišti, kam přišli i sportovcovi rodiče.
"Jak vidíte, na letiště mě přišel přivítat někdo výjimečný," pochlubil se Bush a dál pokračoval v žoviálním tónu. "Jasone, nebude Ti vadit, když ti budu říkat J-Mac? Nevadí? Dobře, tak mi říkej George W."
Celá rodina se na setkání s prezidentem dlouho připravovala. Matka Debbie syna učila, jak se má před Bushem chovat.
Byla to další z řady velkých změn v jejich životě po zázračném basketbalovém večeru, při němž si hráč připsal dohromady dvacet bodů a zcela obrátil téměř ztracené utkání.
Infobox
Co je to autismus?Autismus je jednou z nejzávažnější poruch dětského mentálního vývoje. Jedná se o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí. Porucha vzniká na neurobiologickém podkladě. Důsledkem poruchy je, že dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Duševní vývoj dítěte je díky tomuto handicapu narušen hlavně v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Autismus doprovází specifické vzorce chování.
Zdroj: www.autismus.cz
Za tři týdny, které od úspěšného středoškolského basketbalového zápasu uplynuly, dostala rodina celkem 35 nabídek na zfilmování chlapcova příběhu.
Jedním z prvních zájemců byl legendární basketbalista Earvin "Magic" Johnson. Ten v příběhu chlapce, jenž se dokázal vypořádat se zdravotním omezením, vidí velký oscarový potenciál.
V domě také non-stop zvoní telefon. "Přišli jsme o hodně spánku a máme o moc víc telefonátů. Občas musíme sluchátko vyvěsit, jinak bychom si neodpočali," uvedla Debbie McElwainová.
Podle prezidenta Jasonův příběh inspiroval mnoho lidí včetně jeho samotného. "Když jsem to viděl v televizi, tak jsem jako téměř všichni ostatní brečel," řekl George Bush.
Jason McElwain si zájem okolí ani svoji chorobu příliš nepřipouští. "Autismus mě vůbec ničím neomezuje," uvedl stanici ABC.
Hrdina se zrodil v jediném zápase
Chlapec, jako mnoho lidí trpících stejnou chorobou, do pěti let nemluvil a má velmi omezenou sociální komunikaci. Přesto se nevzdal a rozhodl se pomáhat svém školnímu basketbalovému týmu v roli manažera a asistenta trenéra.
"Jason neměl při basketbalových zápasech nikdy problémy s vyjádřením emocí," uvedl jeho otec David.
Příběh skvělého představení autisty na palubovce má své kořeny dva roky zpátky. Jason od té doby nevynechal jediný zápas svého týmu, trénink nebo dávku v tělocvičně. Trenér Jim Johnson a ostatní hráči mu chtěli jako odměnu dát aspoň jeden soutěžní zápas.
Z lavičky jej v posledním utkání sezony, finále středoškolské soutěže proti celku West Irondequoit, vyslali na závěrečné čtyři minuty. Diváci ho přivítali ohlušujícím potleskem. A to ještě nečekali, jaké představení je čeká.
Jason první dvě střely minul, nasázel soupeři šest trojek a s dvaceti body byl nejlepším střelcem zápasu. Rochesterský klub nakonec zvítězil 54:51.
Hned po závěrečné siréně fanoušci vtrhli na hřiště a spoluhráči Jasona nosili na ramenou.
Díky televizním záběrům se autista z předměstí New Yorku stal podle novináře Mika Lupicy "nejznámějším basketbalistou světa".
I když jde nyní z jedné oslavy do druhé, Jason nezapomíná na basketbal a dál se poctivě účastní tréninků svého týmu.