Berlín - Koulař Tomáš Staněk po finále evropského šampionátu neskrýval zklamání ze čtvrtého místa. Byl naštvaný zejména na Afriku, kde se zranil a prakticky celou venkovní sezonu místo pilování techniky řešil zdravotní problémy. Na soustředění v Jihoafrické republice se mu to nestalo zdaleka poprvé, takže už tam jezdit nehodlá.
Ve finále v Berlíně házel mnohem lépe než v pondělní kvalifikaci, ale chyběla mu vyházenost, díky které by mu alespoň jeden pokus výrazně ulétl. Od medaile ho dělilo 25 centimetrů. Na halovém mistrovství světa získal bronz, ale pak na jaře v JAR začaly jeho patálie s tříslem a později břichem.
"Myslím, že už tam nikdy nepojedu na soustředění. Jsme tam dlouho, trénovali jsme. Za těch posledních šest let jsem se myslím nezranil jednou nebo dvakrát. Regenerace je tam špatná. Jezdili jsme tam kvůli teplu, které nikde jinde nebylo. Ale budeme muset vymyslet něco jiného," přemítal Staněk.
Potíže, které si sedmadvacetiletý koulař z JAR přivezl, byly letos horší než dříve. "Vždycky jsem si tam trhnul nějaký sval, neprovázelo se to s ničím jiným. Tentokrát to bylo jak řetězová reakce, prostě mě to smetlo. Nemohl jsem tři měsíce házet a na tom se nedá stavět. Dneska mě to vymlátilo dost, na to jsem naštvaný," svěřil se.
Byl naštvaný o to víc, že cítil, že může kouli vrhnout daleko. "Nebyly tam ty důležité prvky, že bych předběhl kouli a vzal ji na sebe, aby to byl kopec a vzaly to prsty. Energie nešla do koule, zůstala v kruhu," popsal, kde byl zádrhel.
Jinak to byl ale úplně jiný závod než pondělní protrápená kvalifikace, ve které nepřehodil ani dvacet metrů. Také proto, že měl u sektoru dost prostoru. "Připadal jsem si najednou jak pták vypuštěný do přírody. Těch včerejších třicet metrů bylo pro koulaře hodně malá klícka. Ještě s nějakými lavičkami, novináři, rozhodčími nebo kdo to tam byl. Dneska úplně super. Včera to vůbec nebylo udělané pro atlety. To byla klasická exhibice," vykládal.
Je rád, že konečně může házet. Hodlá proto pokračovat v tréninku a formu prodat na dalších závodech. "Je tam finále Diamantové ligy, další dvě Německa, která mě hodně baví. Mám co vracet, takže budu trénovat a pokračovat dál. Věřím, že když se všechno sejde, určitě můžu posunout i ten český rekord," dodal.
