O jaké zranění šlo a jak jste ho léčil?
Bylo to svalové zranění na vnitřní straně stehna pravé nohy, které mě nejvíc limitovalo při otočce. Došlo k němu v halové sezoně, a protože nebyl čas na jeho léčení, odletěl jsem s ním na mé dosud nejdelší šestitýdenní soustředění do Jihoafrické republiky. Tam jsem si pomáhal akupunkturou a jen postupným zatěžováním s volnějšími tréninkovými dny.
Můžete tedy toto soustředění považovat za užitečné?
Nemohl jsem sice trénovat naplno, na to jsem si však zvykl. Vždyť každý má nějaké bolístky, zvláště koulaři. Jinak příprava byla velice dobrá, podařilo se mi zvládnout obrovský kus práce. Základ mám položený a teď se s trenérem věnujeme psychice, aby mě netížily obavy, že se zranění může obnovit. Potřebuju hlavně doladit otočku, aby se dřina z Afriky zhodnotila v kvalitních výkonech.
Jak po návratu domů probíhalo léčení a jaký je váš současný zdravotní stav?
Po jednom sonu mi lékaři doporučili nezávodit a pro změkčení vaziva jsem dostal injekci. Léčba se povedla, při poslední kontrole se nenašlo nic, co by se mělo hojit. Nálezy zmizely, byl jsem pochválen za dodržování léčebného režimu. Nebylo to sice žádné velké zranění, zažil jsem už větší zdravotní problémy, přesto mi tři měsíce chyběla potřebná pohoda, protože občasný klid střídaly bolesti, což bylo dost frustrující. A k tomu všemu se přidalo mizerné počasí, chladno i déšť. Při deseti stupních Celsia mi na kouli mrzly prsty. Snad už mám to nejhorší letos za sebou.
Jaký máte do odletu na olympijské hry program?
Odřekl jsem účast na Diamantové lize v Kataru, abych se úplně doléčil. Na pondělní Odložilův memoriál a souboje s výbornými soupeři - Lucemburčanem Bertemesem a Srbem Sinančevičem - se však už těším. O tři dny později mě čeká závod Diamantové ligy v Itálii a 15. června mítink na Kladně. Šestého července bych se měl zúčastnit ještě mítinku v Budapešti a po krátkém soustředění 20. července odletět do Tokia. Jsem optimista a věřím, že jdu po správné cestě.
