Hodboď byl osmý ve finále osmistovky, štafeta čtvrtkařů byla sedmá

ČTK Sport ČTK, Sport
Aktualizováno 11. 8. 2018 22:21
Dvaadvacetiletý Hodboď se v Berlíně na evropském šampionátu postaral asi o největší příjemné překvapení z české výpravy.
Lukáš Hodboď ve finále běhu na 800 na ME v atletice v Berlíně 2018
Lukáš Hodboď ve finále běhu na 800 na ME v atletice v Berlíně 2018 | Foto: ASC Dukla/Ivana Roháčková

Berlín - Polák Adam Ksczot získal v Berlíně potřetí za sebou titul mistra Evropy v běhu na 800 metrů v čase 1:44,59. Lukáš Hodboď, pro nějž byl už postup do finále velkým úspěchem, při své premiéře ve velkém závodě skončil osmý za 1:46,60.

Francouzský mistr světa Pierre-Ambroise Bosse loni v Londýně triumfoval strhujícím finišem. Tentokrát zvolil jinou taktiku, nastoupil už na začátku druhého kola, a to se mu nevyplatilo. Nejdříve se kolem něj přehnal Kszczot, pak i Andreas Kramer na své cestě za švédským rekordem a Bosse byl rád, když těsně před cílem odvrátil útok dalších dvou Poláků a uhájil alespoň bronz.

Dvaadvacetiletý Hodboď se postaral asi o největší příjemné překvapení z české výpravy. Do Berlína přijel až s 26. časem ze všech půlkařů, ale velkých jmen se nezalekl. V rozběhu si vylepšil osobní rekord o téměř půl sekundy časem 1:46,50, takticky zvládl i semifinále.

Třetí rychlý běh během tří dnů už byl nad jeho síly a ve finále doběhl poslední v čase 1:46,60. Stejně jako v předchozích bězích byl ale v průběhu závodu aktivní. "I jsem si v tom finiši ještě na šestistovce věřil, že bych na ně mohl zaútočit, ale dneska byli lepší. S trenérem jsme s finále nepočítali. Na tu třetí půlku během tří dnů ještě nebylo vyladěno, ale ten čas je pořád skvělý a já jsem za něj rád," řekl Hodboď.

Čtvrtkařskou štafetu vyhráli stejně jako před čtyřmi lety Belgičané s třemi bratry Borléeovými před Británií. České kvarteto obsadilo sedmé místo. Češi po pátečním rekordu a senzačním postupu do finále výrazně změnili sestavu. Na start se vrátil Jan Tesař, Pavel Maslák se z pozice finišmana posunul na druhý úsek a skvělou letmou čtvrtkou se mu podařilo udržet kontakt s nejlepšími.

Patriku Šormovi předával na čtvrtém místě, ale tuto pozici se udržet nepovedlo. Půlkař Filip Šnejdr na posledním úseku doběhl sedmý. Překvapivě dlouho vedli Španělé, ale v cílové rovince se přes ně přehnal Belgičan Kevin Borlée i dvojnásobný mistr Evropy Brit Martyn Rooney, který si alespoň trochu vynahradil zklamání z individuální trati.

Chorvatská diskařka Sandra Perkovičová vyhrála na ME popáté za sebou, což se ještě nikomu nepovedlo. Ta byla jasnou favoritkou soutěže diskařek. Vždyť od roku 2010 prohrála jediný velký závod - finále na MS v Pekingu v roce 2015 a letos hází o šest metrů dál než její největší soupeřka.

Ale ve finále se trápila a o pátém vítězství v řadě rozhodla až v páté sérii hodem dlouhým 67,62, tím se soupeřkám vzdálila o více než čtyři metry. Eliška Staňková skončila dvanáctá výkonem 57,04.

Ingebrigtsense dobře vyspal i na další zlato

Sedmnáctiletý Nor Jakob Ingebrigtsen necelých 24 hodin po triumfu v běhu na 1500 m vyhrál na mistrovství Evropy závod na 5000 m v čase 13:17,06. Stříbro získal jeho starší bratr Henrik a soupeři mohli být rádi, že třetí člen klanu Filip na poslední chvíli start ve druhém závodě během dvou dnů odřekl. Bronz zbyl na Francouze Morhada Amdouniho, který v Berlíně vyhrál běh na 10.000 m.

Jakob Ingebrigtsen triumfoval v hodně neobvyklé kombinaci tratí. Spolu s bratrem vyrazili dopředu uprostřed posledního okruhu a nikdo ze soupeřů s nimi nedokázal držet krok. Henrik měl sice na kontě letos nejlepší evropský čas, ale ani on na mladšího bratra nestačil. Ten se zlepšil o víc než tři sekundy a překonal evropský juniorský rekord.

Dálku vyhrála domácí Malaika Mihambová skokem dlouhým 675 cm. Britka Lorraime Ugenová, která letos jako jediná na světě překonala sedm metrů, neprošla do užšího finále. Obhájkyně titul Srbka Ivana Španovičová k finále vůbec nenastoupila kvůli zranění achillovky.

Polskou zlatou kolekci rozšířila i Justyna Swietá-Erseticová, když vyhrála běh na 400 metrů v nejlepším letošním evropském čase 50,41. Osobní rekord si zlepšila o více než půl sekundy. Řekyni Marii Belibasákiovou předstihla až těsně před cílem a porazila ji o čtyři setiny. Swietá-Erseticová o 70 minut později pomohla k dalšímu zlatu štafetě.

Asherová-Smithová má zaděláno na zlatý hattrick

Britská sprinterka Dina Asherová-Smithová v sobotu po stovce vyhrála na mistrovství Evropy  i dvojnásobnou trať, navíc v nejlepším světovém čase roku 21,89. Jako první žena se letos dostala pod 22 sekund a ve štafetě bude mít šanci získat zlatý hattrick, což se naposledy podařilo Němce Katrin Krabbeové v roce 1990 ve Splitu.

Asherová-Smithová si zlepšila osobní rekord o 18 setin a obhájila zlato z Amsterodamu. Znovu porazila dvojnásobnou mistryni světa na dvoustovce Dafne Schippersovou z Nizozemska. Třetí skončila další nizozemská sprinterka Jamile Samuelová.

Polka Justyna Swietá-Erseticová vyhrála v Berlíně běh na 400 metrů v nejlepším letošním evropském čase 50,41. Osobní rekord si zlepšila o více než půl sekundy, Řekyni Marii Belibasákiovou předstihla až těsně před cílem a porazila ji o čtyři setiny. Pro Polsko vybojovala v Berlíně už čtvrté zlato.

Do soboty evropské tabulky vedla Švýcarka Léa Sprungerová, která uvažovala o stejné kombinaci jako Karsten Warholm, ale nakonec zvolila jen překážky a také je vyhrála. Udělala dobře, protože Swietá-Erseticová dnes její čas předčila o 11 setin. Italce Libanii Grenotové, která vyhrála dva předchozí šampionáty, těsně utekl postup do finále.

Další zlato pro hostitelskou zemi získal trochu nečekaně výškař Mateusz Przybylko, který jako jediný zdolal 235 cm. Juniorský mistr Evropy Maksim Nadesekau z Běloruska měl ze všech finalistů nejlepší letošní výkon 233 cm, dnes ho zopakoval, ale stačilo to jen na stříbro. Lídr světových tabulek Rus Danil Lysenko pro porušení dopingových pravidel nesměl startovat, částečně ho zastoupil jeho krajan Ilja Ivanjuk třetím místem.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Slovenská opozice se nedohodla na velké koalici

Slovenské opoziční strany se ve čtvrtek nedokázaly dohodnout na vytvoření velké koalice, takzvaného "bloku změny", ve kterém by společně šly do parlamentních voleb v únoru příštího roku. Zkomplikovaly si tak podle agentury Reuters svůj cíl, že vystřídají vládní koalici tří stran vedenou levicovou stranou Směr, která dominuje slovenské politice v poslední dekádě.

Podpora Směru u voličů klesla po loňské vraždě investigativního novináře a jeho snoubenky, která vyvolala masové protesty proti korupci. Dlouholetý premiér Robert Fico se musel vzdát funkce v čele vlády, ale jeho koalice přežila. Vládu vede Peter Pellegrini, kterého si Fico vybral, a Směr je opět pokládán za favorita voleb.

Reuters poznamenal, že opozice v boji proti zkorumpovanému systému dosáhla obrovského úspěchu vítězstvím liberální právničky Zuzany Čaputové v loňských prezidentských volbách. Ale není jisté, zda tento úspěch dokáže zopakovat i v parlamentních volbách.

Zdroj: ČTK
Další zprávy