Čekala jste, že se stanete premiantkou v kategorii Objev roku?
Vůbec mě to nenapadlo, ale trenérka i někteří atleti říkali, že mám na toto ocenění největší naději.
Co pro vás toto ocenění znamená?
Přineslo mi velkou radost, ale především je to pro mě velice důležitá motivace do dalších let, v nichž chci pokračovat na nastoupené cestě.
Na halovém mistrovství světa jste v pětiboji doslova zářila, a naopak na mistrovství Evropy se vám v sedmiboji vůbec nedařilo. V čem vznikl tak velký rozdíl, nebo to byla jen momentální indispozice?
Před evropským šampionátem mně nejvíc chybělo víc závodů. Přesto si myslím, že jsem nebyla špatně připravena, a byla jsem překvapena, že hned v prvních třech závodech jsem zůstala za svými očekávanými výkony. Nepříjemnou tečku pak udělal pozdě večer závěrečný závod na 200 metrů, kdy si hlavní slovo vzala únava. Při přešlapech v dálce jsem se nešla podívat na jejich délku, což byla moje chyba a byla jsem za ni potrestána.
Jaké zkušenosti jste z letošní sezony, vůbec první v reprezentačním dresu na mezinárodní scéně, získala a jak je chcete využít?
Především jsem poznala, že každý závod je jiný a vždy do nich musím jít s čistou hlavou. Dále jsem zjistila, že nic nesmím podceňovat, ale ani přeceňovat. Nemít "velké oči", abych se pak nedivila, že se něco podle představ nepovedlo. Například před mistrovstvím Evropy jsem cítila dobrou skokanskou formu a chtěla ji využít k překonání osobních rekordů - a stal se pravý opak. Rozčarováním pak pro mě byl závod na 200 metrů, na který jsem se už dlouho před ním těšila. Jsou to všechno velice cenné zkušenosti, které jsem na své první mezinárodní scéně získala a jsou pro mě cennou učebnicí.
Pokud jde o Objev roku, tak v minulosti se ho dočkali například Maslák, Špotáková či Hejnová a jejich cesta pak vedla k medailovým triumfům především výrazně větší tréninkovou zátěží a jiným přístupem k celému svému atletickému životu. Chcete také něco změnit ve vaší už zimní přípravě?
V žádném případě nechci, jak říká svazový předseda pan Varhaník, jen běhat po lese a spokojit se s dosaženými výkony. Změn v mém atletickém životě je hodně a všechny míří k profesionálnímu přístupu. Patří mezi ně například častá konzultace s fyzioterapeutem, posilování těla, abych udržela dobrý zdravotní stav, zvyšuji počty tréninkových soustředění a v porovnání s loňským rokem i náročnost v přípravě. Čili snažím se svoji výkonnost stále posouvat. Zatím se mi to daří, což prozradila i má poslední sportovní prohlídka, která potvrdila celkové zlepšení, což mě potěšilo.
V čem především vidíte svoji největší slabinu a co hodláte udělat pro zlepšení?
Je to hod oštěpem. Hlavně se snažím různými cviky zesílit rameno a více času dávám i vrhačské technice. Větší pozornost věnuji také překážkovému běhu, ale po už zmíněných cenných letošních zkušenostech nechci nic podcenit ani v mých silnějších disciplínách.
S jakým konkrétním záměrem vstoupíte do velice důležité předolympijské sezony?
Už jsem začala dvoutýdenní přípravou v Jeseníkách, kde měla hlavní slovo fyzička. Minulý týden jsem se vrátila ze soustředění v Portugalsku a začátkem prosince se vydám na Kanárské ostrovy, kde už bude na programu lehčí trénink s technickou náplní. Už před březnovým halovým mistrovstvím Evropy v Istanbulu bych byla spokojena s účastí na několika mítincích, protože v příštím roce chci získat co nejvíc bodů do světového žebříčku, abych si pootevřela dveře k účasti na olympijských hrách. Vrcholnou atletickou událostí bude mistrovství světa v Budapešti, kde bych nechtěla chybět.
