Problémy měla Hrochová na stanovišti, které bylo na sedmém kilometru každého okruhu. "V prvním kole jsem je (členy realizačního týmu) vůbec neviděla, protože se mi tam neukázali, a to jsem tam vyběhla jako úplně první ze všech závodnic. Bohužel jsem pití nedostala," zlobila se atletka.
"Na druhém kole mi to pustili předtím, než jsem to stihla vzít," stěžovala si.
Vedoucí trenér běžců Jan Pernica, který na této občerstvovací stanici byl, viděl situaci jinak. "Ona na první občerstvovačku vůbec nezaběhla. Běžela na čele, měla to čistý a nezaběhla si," divil se.
"Kuba Holuša ji měl na starosti, byl připravený. Nás to překvapilo, že asi po sedmém kilometru nechce občerstvovat. Měla to tam nachystané, i výhled, vůbec nechápu, proč nepřiběhla. A při druhé občerstvovačce přiběhla, ale nepobrala to," líčil Pernica.
Hrochová je zvyklá se občerstvovat tak, že dostává iontový nápoj do levé ruky a vodu do pravé. To se jí při občerstvování na čtrnáctém kilometru nepodařilo přebrat.
"Vzala si vodu, hrábla nejdřív po ní a vybouchla si ten ionťák. Za mě už tohle bylo nesmyslné," nepřestával se divit Pernica.
"Říkali jsme jí, že hned za občerstvovačkami jsou ty oficiální, kde byla voda. Říkali jsme, ať si vezme jen ionťák, chytne ho na jistotu a pak si vezme vodu normálně na tom stolečku," popisoval svazový kouč.
Hrochovou nevydařené občerstvování rozhodilo fyzicky i psychicky. "Prostě jsem cítila, že nejsem schopná běžet tak dobře, jak bych potřebovala. Neměla jsem to, co jsem potřebovala, jak jsem zvyklá, jak jsme to měli s trenérem naplánované, rozvržené," zlobila se.
"To tam prostě nebylo a psychicky to člověka hrozně rozhodí. Necítí se tak, jak by se v té chvíli měl cítit, protože je to prostě dlouhé," popisovala své rozpoložení předtím, než u 27. kilometru zastavila.
"Bavila jsem se tam s jedním trenérem z Německa, se kterým spolupracujeme. Ten mě utěšoval. Pak jsem si došla k našemu realizačnímu týmu pro nějaké to pití. Tam jsme prohodili pár vět, hodně naštvaných z mé strany. Oni mi říkali, proč teda neběžím. Tak jsem se naštvala a šla jsem to ještě zkusit," líčila.
Nakonec maraton dokončila na 23. místě, ale zklamání ji neopouštělo. "Závod byl teda strašný, jediný problém vidím v tom, že tam nebyl trenér, který by to zvládl ošéfovat. Bohužel ho s sebou nevzali," rozčilovala se.
Na červencovém mistrovství světa, kde skončila sedmnáctá, trenéra měla. "Tam to byl docela slušný výsledek. Je vidět, že když tam trenér je, tak to funguje. Když není, tak je to průser. Pardon," omluvila se za vulgarismus.
Tentokrát se do výpravy její trenér Bartůněk nedostal. "Trenéři jsou do týmu nominovaní za prvé na základě vysokého postavení svých atletů v rankingu a také dle potřeb plného zajištění tymu. Na padesát atletů máme kvótu sedmnácti trenérů," objasnil reprezentační šéftrenér Pavel Sluka.
Bartůněk dostal možnost odcestovat do Mnichova jako osobní trenér Hrochové na jiný druh akreditace. "Tuto akreditaci odmítl a do Mnichova vůbec neodcestoval," řekl Sluka. V této roli byl na ME trenér další maratonkyně Moiry Stewartové Václav Janoušek.
Bartůněk měl problém s úhradou nákladů na pobyt v Mnichově, které by byly 400 eur (zhruba 10 000 korun). "Nabídli mi, abych si to zaplatil, nebo že by to vzali z peněz Terky na přípravu. To nechci, proti loňskému roku už dostala Terka skoro o 100 000 na přípravu míň," tvrdil.
Podle Pernici by Bartůněk ani jeho svěřenkyně o žádné peníze nepřišli. "To by platil svaz. Měl by pokryté veškeré výdaje, jen by nebyl s týmem celou dobu na hotelu. Jako Vašek Janoušek, který tu roli přijal, pendloval mezi tím, co bylo třeba. Trať byla přehledná, osobní kouč tu měl velký význam. Pokud by jim na tom opravdu záleželo, tak by tady byl," stál si Pernica na svém.
"Nerozumím tomu, Vláďa mi osobně řekl, že nechce jet. Tak nechápu tu hysterii i útoky osobně i vůči svazu," dodal hlavní trenér českých běžců, který je zároveň osobním trenérem maratonkyně Marcely Joglové.
