Například čerstvý olympijský vítěz Němec Kevin Kuske před osmi lety běžel stovku za 10,50 s. I jeho další osobní rekordy z doby, kdy byl členem atletického týmu LG Potsdam v letech 1997-1999, jsou slušné. V roce 1997 například zaběhl v hale šedesátku za 6,83 s, tři sta metrů pak uběhl za 33,95 s. Ještě v roce 1999 dosáhl ve sprintu na 100 m času 10,61 s.
Také bronzový Švýcar Beat Hefti se mezi sprintery neztratil. Nejrychlejší stovku v čase 10,63 s proběhl v roce 1999, o rok později mu na švýcarském šampionátu dokonce naměřili o šest setin rychlejší čas. To ovšem s nedovolenou podporou větru.
Další ze švýcarských bobistů Cedric Grand, který skončil v jiné posádce dvojbobu osmý, je dokonce švýcarských halovým rekordmanem na 60 m časem 6,60 s z roku 1999. Stovku běhal Grand též na evropské úrovni, v roce 1998 dosáhl času 10,32 s. Na halovém MS 1999 v Maebaši se dostal na šedesátce do semifinále.
Také v jedné ze dvou českých posádek se objevil někdejší sprinter Jan Kobián.
Ale nejsou to pouze sprinteři, kdo má umetenou cestičku k bobům. Do rumunské posádky si proklestil cestu třeba oštěpař. Leventhe Bartha má osobní rekord 78,66 m z roku 2004. Zdá se však, že oštěp není tou pravou průpravou, Rumuni v olympijské soutěži zdaleka nepatřili na čelo, skončili až šestadvacátí.
Specialitou slovenského bobisty Andreje Bendy zase byl před časem skok daleký.
V maďarském dvojbobu, který obsadil až poslední 29. příčku, se zase objevil Márton Gyulai, syn generálního sekretáře Mezinárodní atletické federace IAAF Uštvána Gyulaie. To je kupodivu více bobová, než atletická rodina. Vždyť v minulosti startoval na zimní olympiádě ve dvojbobu i další Gyulaiův syn Miklós.