Předchůdcem dnešních Asijských her byly Hry Dálného Východu, které se za účasti sportovců Filipín, Číny a Japonska konaly poprvé v roce 1913 v Manile. Postupně se přidaly další země regionu.
Tradice však byla přerušena v roce 1938, kdy Japonci napadli Čínu a vypukla pacifická část druhé světové války.
Po ukončení nejničivějšího konfliktu 20. století se chtěla řada nových nezávislých asijských států prezentovat na sportovním kolbišti.
Do historie často zasahovala politika
Během olympiády v Londýně 1948 navrhl tehdejší šéf indického olympijského výnoru Guru Dutt Sondhi ostatním zemím založení Asijské amatérské atletické federace. Ta vznikla v únoru 1949 a užívala názvu Federace Asijských her.
První hry se konaly od 4. do 11. března 1951 v indickém hlavním městě Dillí s tím, že se budou konat stejně jako olympiáda ve čtyřletém cyklu. Od roku 1954 jsou svolávány vždy v sudé roky.
Ani Asijským hrám se nevyhýbaly politické konflikty, které se do jejich historie často zapsaly. Roku 1962 vypukly ve federaci spory ohledně účasti Tchajwanu a Izraele. Hostitelská Indonésie se rozhodla navzdory pravidlům federace a předchozím slibům neudělit sportovcům těchto dvou zemí víza, čímž jim znemožnila účast na hrách.
Patnáct ročníků Asijských her
- 1951 - Dillí, Indie
- 1954 - Manila, Filipíny
- 1958 - Tokio, Japonsko
- 1962 - Jakarta, Indonesie
- 1966 - Bankok, Thajsko
- 1970 - Bankok, Thajsko (původně Soul, Jižní Korea)
- 1974 - Teherán, Írán
- 1978 - Bankok, Thajsko (původně Karáčí, Pákistán)
- 1982 - Dillí, Indie
- 1986 - Soul, Jižní Korea
- 1990 - Peking, Čína
- 1994 - Hirošima, Japonsko
- 1998 - Bankok, Thajsko
- 2002 - Pusan, Jižní Korea
- 2006 - Dauhá, Katar
O osm let později se muselo dějiště her přesunout z Jižní Koreje do Thajska. Jihokorejci se cítili ohroženi ze strany KLDR, proto využili nabídky pořadatelů předchozích her a financovali klání v Bankoku.
V roce 1973 došlo k rozkolu mezi členskými zeměmi kvůli říjnové Jomkippurové válce mezi Izraelem a arabskými státy.
A ještě jednou byl dodatečně změněn hostitele Asijských her. Roku 1977 se vzdal pořadatelství Pákistán kvůli konfliktu s Indií a Bangladéší. A také tentokrát ochotně zaskočil thajský Bankok.
Vzhledem k letitým problémům se olympijské výbory asijských států dohodly znovu formulovat celou strukturu a zásady her.
Na základě toho vznikl Asijský olympijský výbor (AOV), který převzal vládu nad hrami oficiálně od Soulu 1986. Jihokorejské klání bylo úspěšnou generálkou na olympiádu, kterou země hostila o dva roky později.
V roce 1990 se mezi účastnické země vrátil Tchajwan, ale podle regulí Mezinárodního olympijského výboru může startovat pouze pod názvem Čínská Tchajpej. AOV oproti tomu definitivně vyloučil Izrael a doporučil mu účast v evropských soutěžích.
I přes protesty některých zemí byly před dvanácti lety mezi účastníky Asijských her zařazeny také bývalé sovětské republiky Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Turkmenistán a Tádžikistán.
Asijské hry nejsou osamocené
Asijské hry se stejně jako olympiáda neomezují jen na letní verzi. Od roku 1986 se pořádají Zimní asijské hry. První ročník hostilo japonské Sapporo a je zajímavé, že o čtyři roky později se druhý ročník konal tamtéž.
Vloni si zažily premiéru Asijské halové hry. Ty se budou konat jednou za dva roky a mají na programu sporty, které nejsou na pořadu letních ani zimních Asijských her, nejsou oficiálními olympijskými sporty, ale mají velký televizní potenciál.
Diváci v Bankoku tak měli v říjnu 2005 možnost vidět klání v aerobiku, tancích, futsalu, in-line hokeji či extrémních sportech.
Indonéské Bali bude za dva roky dějištěm prvních Asijských plážových her. Mají se jich zúčastnit sportovci ze 45 zemí, kteří se utkají v deseti sportech. Na programu je kromě "klasického" beachvolejbalu i dálkové plavání, windsurfing, závody na vodních skútrech či klání dračích lodí.