"Vzpomínky jsou stále velmi živé na to, jak je to dávno," potvrzuje dnes šestačtyřicetiletá Kocumová.
V průběhu únorového šampionátu v klasickém lyžování 2009 jí zástupci České televize oznámili, že má vrátit akreditaci a vystěhovat se z hotelu, kde jako členka týmu bydlela.
Výpověď jí dal tehdejší šéf sportovní redakce Otakar Černý.
Kocumová, která platila za velký talent, ale lyžařskou kariéru musela ukončit už ve svých jednadvaceti letech kvůli vrozené vadě imunity, přitom komentovala léta a jména nepřechylovala nikdy.
"Stále mě překvapuje, jaká aféra to byla, protože svět na této otázce tak úplně nestojí," přiznává Kocumová.
"Mrzelo mě to, a hodně. A asi se nikdy nedozvím, zda problémem bylo čistě jen přechylování, nebo něčí vůle, abych už nekomentovala," doplňuje.
Po letech se do České televize vrátila se svým odborným komentářem v přenosech dálkových běhů.
Přesvědčení nepřidávat k cizím příjmením ryze českou koncovku ji přitom neopustilo dodnes.
"Na jednu stranu chápu ty, kteří přechylují, je to snazší například kvůli skloňování. Ale osobně s tím nesouhlasím. Nepřijde mi správné měnit závodnicím jejich jména," vysvětluje.
"Už vůbec absurdní mi přijde, že je tu jakási povinnost přechylovat cizí ženská jména, ale například u Kateřiny Emmons tato povinnost najednou mizí," diví se.
Vysvětlení paradoxu "Emmons" (Ústav pro jazyk český)
Tento způsob výrazně převládá. Bývá zdůvodňován tím, že cizinky na přechylování příjmení zpravidla nemají žádný názor, o způsobu zacházení s jejich příjmením v češtině často nevědí, případně lze jejich překvapení nebo nelibost účinně vyřešit tím, že jim je vysvětleno, jak český gramatický systém funguje a jaké jsou důvody přechylování. U Češek se naopak mnohdy předpokládá, že český gramatický systém znají a že svou oficiální volbou nepřechýlené podoby dávají jasně najevo, že si za žádných okolností nepřejí, aby se jejich příjmení v běžné komunikaci přechylovalo.
Přechylování nijak nenařizuje, ale pouze doporučuje Ústav pro jazyk český. Důvodem je zachování přehlednosti a jednotnosti češtiny.
"Vytváříme jména, které neexistují. Na startovních listinách, na mezičasech jsou uvedená jiná jména, než redaktoři hlásí. Ani nám v zahraničí neodebírají koncovku -ová, tak nevím, proč se to u nás stále vyžaduje," nechápe Kocumová.
Existují nicméně i výjimky a nejednotnosti a některá média v posledních letech přece jen od přechylování cizích ženských jmen upouštějí.
Kocumová je přesvědčená, že časem pravidlo zmizí úplně. "Nějaký pokrok už tam je. Jsem přesvědčená, že se to změní," tvrdí.
"Svět se čím dál víc otevírá a propojuje, naprostá většina, už nejen mladých, umí cizí jazyky, vyhledává si originální zdroje informací, má jména naposlouchaná v jejich skutečném znění. Vidím to jako přirozený vývoj," vykládá Kocumová.
"Navíc současná situace, kdy Češky žijící v zahraničí nazýváme jejich pravými, nepřechýlenými jmény a všechny ostatní přechylujeme, mi přijde značně absurdní," dodává sportovkyně, která v posledních letech vozí medaile ze světových i evropských šampionátů v překážkových bězích Spartan Race.
