Co pro slovenský hokej znamená, že na olympiádě v Pekingu prošel do semifinále a zítra bude bojovat o bronz?
Pro celý slovenský hokej je velkým úspěchem, že se kluci probojovali do semifinále. Na Slovensku byla zastavena veškerá sportovní činnost, vše bylo kvůli koronaviru zavřené, mnoho hráčů odešlo do zahraničí. Úspěch na olympiádě to pomůže vrátit do původního stavu, najednou se k tomu vyjadřuje spoustu politiků. Všichni fandí. Ale jinak se o hokeji doteď moc nemluvilo.
To je jedna věc. Druhá je, že takový úspěch přišel pro Slováky po dlouhé době, o medaile na velkém turnaji hrají po deseti letech. Povzbuzení už bylo potřeba, viďte?
Rozhodně. Mnoho hráčů se tam ukazuje ve výborném světle, mládež na tom není tak hrozně. I v podmínkách, jaké na Slovenskou jsou, rostou zajímaví talentovaní hokejisté. Ať už zápas o bronz dopadne jakkoliv, už teď je to úspěch a doufám, že pomůže slovenskému hokeji k dalšímu rozvoji. Že budeme produkovat více hráčů pro NHL, že více dětí bude mít o hokej zájem.
Co jste říkal na semifinále s Finskem, které rozhodl jediný gól? Druhý přidali Finové v závěru do prázdné branky.
Neviděl jsem celý zápas, ale něco ano. Četl jsem i hodně komentářů. Finové hráli tuhou defenzivu, z jejich strany to nebyl příliš oku lahodící hokej. Někteří se vyjadřovali tak, že by nebyli rádi, kdyby se hokej ubíral tímto směrem. Ale tak to je, Finové nám nedali prostor. Slováci naproti tomu hrají na turnaji agresivně, napadají, není to žádný zanďour. Herní projev týmu se mi líbí.
Věříte, že pokud na výkony ze čtvrtfinále a semifinále Slováci navážou, nebudou mít v souboji o bronz nízké šance?
Doufám, že soupeř nebude hrát takovou defenzivu (rozhovor vznikal v průběhu druhého semifinále Rusko - Švédsko, pozn. red.). Rusové by ji nehráli, u Švédů nevím. Po čtvrtfinále s USA jsem si přál, abychom dále narazili na Kanadu, ale klíč byl jiný. Navíc Kanada ani tak nepostoupila. Nicméně dlouhodobě umíme zahrát spíše proti zámořským výběrům, severské země nám moc nesedí. Proto bych si teď přál do zápasu o bronz Rusy, kteří by hráli otevřeně.
Slováci mají s průměrem 26,5 roku jeden z nejmladších týmů na turnaji. Proto je hra tak živelná, agresivní a útočná?
Hodně tomu pomohl příchod trenéra Craiga Ramsayho. Od začátku tvrdil, že nechce hrát defenzivní hokej. A když se člověk na ty zápasy podívá, doopravdy to platí. Hráči necouvají dozadu, vytlačují soupeře. V útoku chce trenér podporu od obránců. Je to moderní hokej, jaký se hraje v zámoří.
Podobné to bylo i na loňském mistrovství světa v Rize, kde Slováci po osmi letech postoupili do čtvrtfinále a zaujali sympatickou hrou.
Jasně. V takovém systému je ještě nesmírně důležitý gólman. Když se objeví skulinka, potřebujete, aby zachytal. Na olympiádě má skvělou formu Paťo Rybár, nastoupil v průběhu druhého zápasu se Švédskem a od té doby to zavřel. Kluci mu věří, když se udělá chyba, ještě to může zachránit.
Slováci v Pekingu
Ve skupině prohráli s Finskem (2:6) a Švédskem (1:4), načež porazili Lotyšsko (5:2) a skončili třetí. V barážovém duelu přehráli Němce (4:0), ve čtvrtfinále zdolali USA (3:2 na nájezdy) a v semifinále podlehli Finům (0:2).
Do bojů o medaile přitom prošli až z olympijské kvalifikace, kterou vloni v srpnu zvládli na domácím ledě proti Rakousku, Polsku a Bělorusku.
Sedmnáctiletý Juraj Slafkovský nasázel v šesti olympijských duelech pět branek. Brankář Patrik Rybár chytá s úspěšností 95,8 procenta a průměrem 0,82 gólu na zápas.
Jaký dojem na vás dělají teenageři, beci Šimon Nemec se Samuelem Kňažkem a především pětigólový útočník Juraj Slafkovský?
Sleduju je delší dobu, mají v týmu své místo. Už při MS šla éterem taková polemika, jestli Slafkovský bude dávat i góly. Teď dokázal, že to umí. Může být vysoko draftovaný, bude určitě do pátého místa a v Americe by měl dostat šanci. Věřím, že z něj vyroste hokejista, na kterého na Slovensku už dlouho čekáme. I další mladí hráči jsou šikovní, snad jim nijak nestoupne sláva do hlavy a budou schopni uspět i na mezinárodní scéně.
Jak snáší olympiádu váš syn Marko? V prvním zápase s Finskem fauloval Iira Pakarinena a duel se Švédy musel kvůli trestu vynechat. Od té doby chodí na střídačku jako náhradník.
Byl to pro něj nešťastný začátek turnaje. Byl dvakrát vyloučený, dostal trest a od té doby ho tam trenér nedává. Čeká na šanci, občas na led naskočí. Přijal i tu roli třináctého útočníka, nic se nedá dělat. Žije tam s týmem, psal jsem mu, že i kdyby už nehrál, ať si to užije s mužstvem. A pokud by dostal šanci, tak ať hraje naplno, bojuje a ukáže, co umí.
Jako hráč jste dlouho působil v Třinci, i jako trenér jste už skoro pět let součástí organizace Ocelářů, a máte proto přehled o českém hokeji. Co říkáte na to, že se Češi z Pekingu vrátili s nejhorším umístěním v historii?
Z mojí pozice mi nepřísluší to nějak více hodnotit. Samozřejmě to není nic dobrého, panuje určitá atmosféra a lítají různá vyjádření. Já nechci český hokej nijak kritizovat, jen mě mrzí, že to tak dopadlo. Čechy a Slováky beru pořád jako jeden národ, fandím pokaždé oběma týmům. Doufám, že se podniknou potřebné kroky a vrátí se to do starých kolejí.
I s ohledem na nadějnou generaci hráčů, o které jste mluvil, to vypadá, že slovenský hokej se zase pomalu nadechuje, kdežto ten český pořád nedokázal zastavit dlouholetý úpadek.
Česká základna je pořád širší, pořád je z čeho vybírat. Ano, Slovákům vyrostl dobrý ročník, ale je otázka, kdo bude následovat. A jak už jsem říkal, na Slovensku je potřeba vylepšit podmínky. V Česku je více stadionů, mnohem lepší zázemí a infrastruktura. Bohužel z minulosti vím, že euforie z úspěchů u nás vždy brzy opadla. I když Slováci po roce 2000 sbírali medaile a mluvilo se o tom, jak se situace doma zlepší, nestalo se to. Možná to po olympiádě bude jinak. Doufám v to.
