Londýn - V České republice žije celkem 151 lidí s křestním jménem Vavřinec. Ten nejslavnější z nich pak nese příjmení Hradilek.
Jezdí totiž vodní slalom a právě se stal v Londýně olympijským medailistou. Domů přiveze stříbro za kategorii singlkajakářů.
"Je to nádhera, nic jsme neponechali náhodě, já jsem si tady u kanálu dal od rána sedm piv, ale mám tu kluky, oni se o mě postarají," směje se z Londýna Vavřincův otec.
U Hradilků jsou všichni pohodáři. Táta slalom nejezdil, je to kavárník, ale hned tři ze čtyř jeho dětí si našly cestu ke kanálu.
A největší díru do světa na něm udělal Vavřinec, který je zvyklý na to, že ho lidi oslovují Vávro. V roce 1999 byl na pražském kanále u toho, když se jeho starší bratr Václav při tréninku takřka utopil, ale neodradilo ho to, ani v nejmenším. Nebojí se totiž ani čerta.
V Pekingu těsně za velkým finále
Je mu 25 let a byl už na olympiádě v Pekingu. Přestože říká, že tamní trať mu seděla líp než londýnská, skončil v Číně až jedenáctý, těsně za finálovou desítkou.
Na vodních kanálech už nějaký ten úspěch posbíral i před Londýnem. Má stříbro z MS 2010 v Tacenu, je mistrem světa v závodě hlídek, další medaile posbíral i mezi juniory.
Před třemi lety obsadil třetí příčku v celkovém hodnocení Světového poháru. A také už ho dvakrát vyhlásili Kanoistou roku. Ale stříbro z OH všechno "přetluče".
Miluje adrenalin a kypí silou. Však ho kojili do tří let
Pohodář. To je první slovo, které napadne ty, co "Vávru" znají. A taky svalovec, sílu má obrovskou. Možná proto, že ho matka jako robě kojila až do tří let.
A vyrostl jí synek dobrodruh. Adrenalin, na tom je Vavřinec Hradilek skoro závislý.
Divoká příroda, skály, peřeje, to je jeho svět. A ten mu přinesl i největší dobrodružství jeho života. Nešlo o medaile, ale o zdraví.
Z tradičního zimního soustředění v Austrálii si Vavřinec s partou kamarádů vždycky rád odskočí na Nový Zéland.
Kamarád se zranil, spěchal po řece pro pomoc
"Před čtyřmi lety se tam nechali vysadit, v přírodě, daleko od lidí. Všechno bylo fajn - ale pak se jeden kluk z té party zranil, vykloubil si rameno. A bylo potřeba dojet pro pomoc," vypráví Ludvík Hradilek, Vavřincův strýc.
"Vávra sednul na loď a jel po té divoké řece do civilizace, do nejbližší osady. Normálně se to sjíždí šest hodin, on byl dole snad za hodinu, ale ono to pak nakonec stejně bylo jedno, protože už padla tma a vrtulník stejně nemohl vzlétnout."
Všechno naštěstí dopadlo dobře a mladé milovníky adrenalinu tahle drsná příhoda od dalších cest do divukrásné novozélandské přírody neodradila.
I Vavřinec Hradilek všechny své dobrodružné kousky přečkal ve zdraví - a díky tomu si teď může kousnout do stříbrné olympijské medaile. Aby se ujistil, že se mu to nezdá.
Facebookový profil autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz. Chcete-li, klikněte na stránce na "To se mi líbí" a staňte se jejím fanouškem.
