Berdych měl přemýšlet obráceně, tvrdí Petera. Na olympiádě měl větší šanci než na grandslamu

Sport Sport
11. 8. 2016 12:58
Udělal Tomáš Berdych chybu, když se rozhodl necestovat na olympijské hry v Riu de Janeiro? Někdejší tenisový trenér Tomáš Petera si myslí, že ano. Berdych měl prý na turnaji hraném na dva vítězné sety větší šanci porazit ty nejlepší soupeře.
Tomáš Berdych.
Tomáš Berdych. | Foto: Reuters

Praha - Tomáš Berdych udělal chybu, když zrušil svou účast na olympijských hrách v Riu de Janeiro. Tvrdí to bývalý tenisový trenér Tomáš Petera, který komentoval olympijský turnaj ve svém sloupku na specializovaném webu tennis-arena.cz.

Berdych se z Ria odhlásil jen několik týdnů před začátkem olympiády, kvůli obavám z viru zika.

"Tomáš Berdych si zhodnotil všechna pro a proti svýma očima a rozhodl se, že špičkové hráče potřebuje porazit spíš na grandslamu než olympiádě," poznamenal Petera. "Být v jeho kůži, přemýšlel bych přesně obráceně. Myslím, že na hrách je jeho šance porazit nejlepší větší než na turnajích velké čtyřky, kde se hraje na tři vítězné sety," dodal někdejší kouč Petra Kordy, Bohdana Ulihracha či Martina Damma.

Správnější přístup než dlouholetá česká jednička podle něj prokázaly dvě největší současné hvězdy bílého sportu, tedy Srb Novak Djokovič a Brit Andy Murray.

"Djokovič s Murraym nechtěli o šanci na olympijské zlato přijít. Je to dáno tím, že si na titul věří a medaili prostě chtějí mít doma. Jdou za svým cílem. Že pro ně hry hodně znamenají, ukázal Djokovič po těžké prohře s Del Potrem, když při odchodu z kurtu neudržel slzy," zastavil se Petera u brzkého vyřazení světové jedničky.

Podle tenisového experta může velké množství olympijských omluvenek vrhnout špatné světlo na tenis jako takový. "Platí obecné mínění, že ve sportu není nic víc než olympiáda. Je tedy pravda, že sportovní fanoušek nemusí mít pro absenci hvězd, které na hrách reprezentují vlastní zemi, pochopení," vyjádřil se bývalý nehrající kapitán fedcupového týmu.

Dle jeho soudu nicméně nejsou olympijské hry pro tenisty atraktivní už tradičně. "Je to dáno tradicí tohoto sportu na olympiádě. Kdyby byl tenis v programu sto let, byla by účast nejlepších hráčů větší. Je tam ale teprve od roku 1988, takže u některých přetrvává názor, že hodnota OH není taková, jakou mají grandslamové podniky. Domnívám se, že za pár let bude pro tenisty účast na olympiádě mnohem prestižnější," uzavřel Petera.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 40 minutami

Ve sněmovně vznikne pracovní skupina, která má bránit obstrukcím

Ve sněmovně vznikne pracovní skupina, která by měla bránit paralýze dolní komory obstrukcemi, řekla Deníku N předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Řídit by ji měl místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Skupina by se měla zabývat i potenciálními změnami jednacího řádu. Činnost komory v posledních měsících opoziční obstrukce několikrát zcela zablokovaly.

Sněmovnu letos zbrzdily obstrukce například v únoru, kdy opoziční SPD blokovala přijetí novely pandemického zákona. Hnutí bojovalo v posledních týdnech i proti snížení plateb za státní pojištěnce, stejně tak mu vadí i možné zavedení korespondenční volby. Opozice brzdila i odklad účinnosti klíčových částí nového stavebního zákona či projednávání novely zákona o střetu zájmů. Výjimkou nejsou dlouhé pauzy pro porady klubů či několikahodinové přednášení návrhů ohledně programu jednání.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vnitřně vysídlených bylo loni přes 59 milionů lidí, nejvíce v historii. Polovinu tvořily děti

Konflikty a přírodní katastrofy donutily loni další miliony lidí opustit své domovy. Ve vlasti, ale mimo svůj domov, žilo loni 59,1 milionu lidí, což je nejvyšší číslo v historii. Téměř polovina z nich byly děti, uvádí dnes zveřejněná zpráva Centra pro vnitřně vysídlené osoby (IDMC) při Norské radě pro uprchlíky (NRC).

Naprostá většina vnitřně vysídlených, 53,2 milionu lidí, odešla kvůli válečným konfliktům nebo násilí probíhajícímu v 59 zemích světa. Dalších 5,9 milionu lidí přinutila ke stěhování přírodní katastrofa, nejčastěji bouře, povodně a požáry. Během loňského roku IDMC zaznamenala přes 38 milionů vynucených stěhování, přičemž někteří lidé museli prchat opakovaně.

Kvůli konfliktům a násilí jsou lidé nejčastěji vnitřně vysídleni ve střední Africe, Střední Americe, v Afghánistánu, Sýrii nebo Barmě. Přírodní katastrofy a důsledky klimatických změn nejhůře dopadají na obyvatele Asie. Šest milionů vnitřně vysídlených žije v Číně nebo na Filipínách, pět milionů v Indii. Zhruba půl milionu lidí opustilo kvůli klimatu své domovy také v Brazílii nebo ve Spojených státech.

Letošní vydání zprávy klade zvláštní důraz na situaci dětí. Zhruba 25,2 milionu vnitřně vysídlených jsou děti do 18 let. Pokud se do statistik započtou mladí až do 25 let, je jich 33 milionů ve 104 zemích.

"Důsledky jejich vysídlení dalece přesahují jejich bezprostřední bezpečnost, blahobyt a vzdělání. Zdravé a šťastné dítě s větší pravděpodobností přispěje ke spravedlivé společnosti a fungující ekonomice," uvádí IDMC.

Zpráva pracuje s daty za rok 2021, a proto nezahrnuje dopady války na Ukrajině, která začala ruskou invazí 24. února letošního roku. Zpráva tento konflikt ale v závěru zmiňuje a řadí ho mezi nejhorší migrační krize na světě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy