Bianchi má vážně poraněný mozek, zůstává v kritickém stavu

ČTK ČTK
Aktualizováno 7. 10. 2014 17:52
Za vážně zraněným pilotem formule 1 Julesem Bianchim dnes přijel do nemocnice v japonském Jokkaiči francouzský doktor Gérard Saillant.
Jules Bianchi.
Jules Bianchi. | Foto: DTM Media

Jokkaiči - Pilot formule 1 Jules Bianchi utrpěl při nehodě v Suzuce "difúzní axonální poranění". Jde o velmi vážné zranění mozku s poškozením nervových vláken v důsledku mozkolebečního traumatu.

Diagnózu dnes zveřejnilo společně s rodiči francouzského jezdce vedení nemocnice Mie v japonském Jokkaiči. Bianchi se podle nejnovějšího prohlášení nadále nachází na jednotce intenzivní péče v kritickém, ale stabilním stavu.

Pomáhá i doktor, co léčil Schumachera

Za vážně zraněným pilotem dnes přijel do nemocnice francouzský doktor Gérard Saillant. Odborník v oboru ortopedie a traumatologie, jenž se staral také o legendárního Michaela Schumachera po jeho nehodě na lyžích, má spolupracovat s týmem japonských lékařů. Na přání stáje Ferrari zase dorazí do Japonska neurochirurg Alessandro Frati.

Pětadvacetiletý závodník vážně havaroval v nedělní Velké ceně Japonska v Suzuce, když jeho vůz po smyku v rychlosti kolem 200 km/h narazil do jeřábu, který z trati odtahoval další nabourané auto. Při střetu doslova proletěl levým bokem monopostu pod strojem a zastavil se o ochrannou bariéru za jeřábem. Utrpěl mnohačetná zranění, z nichž nejvážnější bylo krvácení do hlavy. Hned v neděli se Bianchi podrobil operaci.

Devětašedesátiletý Saillant přijel do nemocnice společně s Nicolasem Todtem, synem šéfa FIA a Bianchiho manažerem. Pilotovi rodiče Christina a Phillip jsou v nemocnici od pondělí společně s šéfy týmu Marussia Johnem Boothem a Graemem Lowdonem. Do Jokkaiči dorazil také Morgan Caron, jeden z nejvyšších představitelů Francouzské motoristické federace.

Profesor Saillant je ve sportovních kruzích známou osobností. Je specialistou na traumatologická zranění hlavy a šéfem francouzského Institutu mozku a míchy. Když se na konci loňského roku na lyžích zranil sedminásobný mistr světa F1 Němec Schumacher, okamžitě odjel do nemocnice v Grenoblu, aby se podílel na jeho léčbě.

Nehoda se vyšetřuje

Vedení FIA mezitím spustilo rozsáhlé vyšetřování nehody, které povede sám šéf automobilové federace Jean Todt, bývalý dlouholetý ředitel Ferrari, které Bianchimu ve svém programu pro talenty pomohlo na výsluní. Vyslechnuti budou členové vedení závodu v Suzuce, funkcionáři, traťoví komisaři, řidiči, lékaři i týmoví šéfové. Výsledkem má být analýza používání vlajek a bezpečnostního vozu či aktuálních podmínek na trati při závodu a důvody Bianchiho nehody. Todt požádal o podrobnou zprávu Charlieho Whitinga, ředitele Grand Prix.

Závod v Suzuce se jel za sílícího deště a po Bianchiho nehodě byl předčasně ukončen. "Pršelo a trať byla mokrá, ale ještě nepršelo natolik silně, aby byl závod zastaven," komentoval situaci před nehodou mluvčí okruhu v Suzuce Masamiči Mijazaki.

"Po Sutilově incidentu zavlály 'dvojité žluté vlajky', které znamenají, že jezdci mají zpomalit na takovou rychlost, z níž mohou okamžitě zastavit. Ale bohužel právě v tom okamžiku Bianchiho vůz postihl aquaplaning a vjel na místo nehody, což prostě byla smůla," dodal.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Němečtí ekologové žalují BMW a Mercedes kvůli výrobě aut se spalovacími motory

Německá ekologická organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH) zažalovala automobilky BMW a Mercedes-Benz. Chce tyto německé podniky soudní cestou přimět k tomu, aby do roku 2030 ukončily výrobu automobilů se spalovacím motorem. Informovala o tom agentura DPA.

Šéf DUH Jürgen Resch uvedl, že automobilky BMW a Mercedes-Benz svými nynějšími vozy porušují "základní právo na ochranu klimatu". "Budeme soudní cestou prosazovat konec naftových a benzinových osobních automobilů od roku 2030," dodal.

Organizace žaloby podala v pondělí, kdy vypršel termín, do kterého měly automobilky odpovědět na její předžalobní výzvu. Ta požadovala právě ukončení výroby automobilů se spalovacím motorem do roku 2030, což však podniky podle očekávání odmítly.

Automobilka Mercedes-Benz v reakci na žalobu uvedla, že se bude bránit "všemi právními prostředky". Firma plánuje dosáhnout klimatické neutrality svých aut do roku 2039. Konkurent BMW sdělil, že do roku 2030 hodlá snížit emise oxidu uhličitého z provozu, výroby i likvidace svých vozů o 40 procent.

Zdroj: ČTK
před 6 minutami

Fotbalisté Olomouce zdolali Vlašim 2:1 a jsou prvními osmifinalisty MOL Cupu

Fotbalisté Olomouce ve 3. kole MOL Cupu vyhráli ve Vlašimi 2:1 a stali se prvními osmifinalisty tohoto pohárového ročníku. Hanácký favorit se s druholigovým soupeřem trápil, vítězný gól vstřelil Kryštof Daněk až v 79. minutě.

Olomoučtí začali ve Vlašimi dobře a už v šesté minutě je poslal do vedení Zmrzlý. Hráči Sigmy pojistku nepřidali, blízko byl Hála, ale autor šesti gólů v ligové sezoně napálil břevno.

Šance měli i domácí a v 66. minutě srovnal Broukal hlavou po rohu. V závěru duel rozhodl Daněk, který zakončil akci Šípa a Hály.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nechceme novou studenou válku, řekl americký prezident Joe Biden v OSN

Svět musí spolupracovat víc než kdy dřív, protože osudy různých zemí a národů nikdy nebyly propojené více než nyní. S takovým vzkazem dnes vystoupil na Valném shromáždění OSN americký prezident Joe Biden. V projevu hovořil o snaze otevřít "éru diplomacie" po válce v Afghánistánu, posílit podporu rozvojových zemí v boji proti klimatickým změnám nebo o chystaných "protipandemických závazcích". Za sílícího napětí mezi Washingtonem a Pekingem také uvedl, že USA si nepřejí novou studenou válku.

"Náš vlastní úspěch je svázán s úspěchy ostatních. Abychom zajistili výsledky pro náš vlastní lid, musíme také být silně v kontaktu se zbytkem světa," řekl americký prezident. "Naše bezpečí, naše prosperita a samotné naše svobody jsou, podle mě, propojené víc než kdy dřív. A proto musíme spolupracovat víc než kdy dřív," pokračoval.

Biden dnes promlouval k Valnému shromáždění OSN poprvé od nástupu do Bílého domu, kde v lednu vystřídal Donalda Trumpa. Podle deníku The New York Times přišel jeho prezidentský debut v momentě "silných nových pochybností" ohledně jeho slibu vrátit USA do pozice lídra na mezinárodní scéně.

Jedním z důvodů je nedávné chaotické ukončení americké vojenské mise v Afghánistánu, kde se po dvaceti letech ujalo moci radikální hnutí Tálibán. Biden v této souvislosti řekl, že Washington chce zahájit "éru diplomacie" a že použití vojenské síly by pro USA měla být vždy až tou poslední možností.

"Mnohé z našich největších obav dnes nemají řešení v síle zbraní," uvedl Biden. V této souvislosti zmínil pandemii covidu-19 a následně avizoval, že USA ve středu oznámí "dodatečné závazky" na podporu boje proti koronaviru. Připomenul při tom, že jeho země dosud rozeslala do zahraničí přes 160 milionů dávek vakcín na covid-19.

K otázce klimatických změn americký prezident řekl, že od odborníků slyší, že se svět rychle blíží do bodu, z něhož už není návratu. Vyzval země světa, aby při příležitosti listopadové klimatické konference v Glasgow přijaly co nejambicióznější cíle a také oznámil, že bude prosazovat další zdvojnásobení amerických příspěvků na podporu ekologické transformace v rozvojových zemích.

Zdroj: ČTK
Další zprávy