Ve formuli 1, světovém šampionátu v automobilových soutěžích i mistrovství světa cestovních vozů se z titulu těšili jezdci, kteří si stejnou radost prožili v roce 2005. A jména oněch šťastlivců? Fernando Alonso, Sébastien Loeb a Andy Priaulx.
Formule 1
Začátek roku 2006 patřil jasně obhájci titulu Fernando Alonsovi. Z prvních devíti podniků jich vyhrál hned šest. Pak ale přišly trable Renaultu s Mezinárodní automobilovou federací (FIA) kvůli neshodám ohledně výkladů pravidel a série pěti triumfů Michaela Schumachera v sedmi následujících podnicích. Situace byla náhle jiná.
Před předposlední grand prix, Velkou cenou Japonska, mohl německý pilot dokonce pomýšlet na jistotu osmého titulu mistra světa. Pokud by vyhrál a Alonso nebodoval, úspěch by mu už nikdo nevzal. Jenže ve 37. kole se z motoru jeho Ferrari vyvalil mohutný dým.
Schumacher musel závod opustit a protože Alonso si přehledem dojel pro vítězství, byly karty rázem rozdány jinak. Do Brazílie odlétal jako téměř jistý šampion mladý Španěl, protože měl desetibodový náskok.
Stáj Ferrari sice boj nevzdala, ale když se v kvalifikaci po dalším technickém problému dostal Schumacher až na desáté místo startovního roštu, bylo téměř po všech nadějích.
Sedminásobný mistra světa však ve svém posledním podniku kariéry předvedl, že je stále velkým jezdcem a z hloubi pole se propracoval na čtvrtou příčku. To však už nemohlo vůbec nic změnit na obhajobě Fernanda Alonsa a Poháru konstruktérů pro jeho Renault.
MS v rallye
Také světový šampionát v automobilových soutěžích patřil obhájci titulu. Tým Kronos jel sice jen s polotovární podporou Citroënu, ale na kralování Sébastiena Loeba to nic neměnilo. Francouz opanoval celou sezonu a k titulu mu stačilo jet pouze 12 ze šestnácti soutěží.
I když v závěrečném hodnocení měl pouze jednobodový náskok před druhým Marcusem Grönholmem s Fordem, je třeba mít na paměti, že k titulu mu stačilo odjet pouze 12 ze 16 soutěží.
Loeb si totiž v závěru září zlomil při jízdě na horském kole ruku a do konce roku už žádnou světovou rallye nejel.
Tím se otevřela šance Grönholmovi, který však musel všechny zbývající čtyři podniky vyhrát a Loeb by nesměl získat víc než jedno čtvrté místo.
Finovy naděje však zhatila Australská rallye, kde šel se svým Fordem už v první etapě přes střechu a i přes veškerou snahu stáhnul ztrátu pouze na páté místo.
Ford se tak soustředil na zisk Poháru konstruktérů, což se mu podařilo v následující soutěži na Novém Zélandu. Slavná značka se jej dočkala po dlouhých 27 letech
Grönholmovi byl v boji o něj výborným pomocníkem krajan Miika Hirvonen, který obsadil v konečném hodnocení soutěže třetí místo.
Automobilka Škoda se před sezonou ze šampionátu oficiálně stáhla. V Poháru konstruktérů její barvy hájila rakouská stáj Red Bull. Ta skončila na posledním šestém místě s 24 body, téměř jednou tolik ztratila na "béčko" Fordu tým Stobart.
Z jezdců pilotujících mladoboleslavské výrobky se nejlépe dařilo Janu Kopeckému, který stejně jako Rakušané jel s částečnou tovární podporou. V konečném žebříčku byl se sedmi body čtrnáctý.
Nejvíce se mu dařilo před tisícovkami českých fanoušků na Německé rallye, kde vyhrál dvě rychlostní zkoušky. Nejvíce bodů do tabulky MS však získal na Katalánské rallye, v níž obsadil páté místo. Vyrovnal dosavadní nejlepší český výsledek Romana Kresty z roku 2005.
Cestovní vozy
Světový šampionát cestovních vozů (WTCC) zůstal neprávem v pozadí. A přitom to bylo nejdramatičtější klání, jaké bylo v roce 2006 k vidění. V jaké jiné motoristické disciplíně se před posledním dvojzávodem sešlo na startu devět reálných kandidátů na titul?
WTCC bylo také jediným podnikem z "velké trojky", který byl k vidění na brněnském Masarykově okruhu.
Seriál byl extrémně vyrovnaný především díky systému hmotnostních zátěží, který znemožňoval komukoliv přední příčky opanovat natrvalo.
Navíc do druhého závodu vždycky první osmička z první jízdy nastupuje v opačném pořadí, což také přidává na atraktivnosti.
Závěrečný podnik se jel v Macau. Městský okruh, ne nepodobný slavnému Monaku, opět ukázal svoji záludnost. Zatáčka Lisabon na konci dlouhé rovinky vytvořila vinou kolizí nepropustný uzávěr, v němž zhasla nejedna šance na titul.
Nejvíce štěstí a zároveň zkušenosti měl britský jezdec Andy Priaulx s BMW 320si. První jízdu městského dramatu vyhrál, ve druhé mu stačila pátá příčka. Jeho největší rival Jörg Müller v ní sice dojel první, ale v celkovém součtu byl Brit o bod lepší.
Pro Priaulxe to byl vlastně hattrick, protože vyhrál v roce 2004 i poslední ročník evropského šampionátu cestovních vozů, z nějž WTCC vzniklo.
Britové brali jeho titul jako velkou událost a například uznávaný časopis Autosport vyšel na jeho počest v zelených barvách, tedy barvách jeho stáje BMW Team UK.
Velkým hrdinou šampionátu je však také italský jezdec Alex Zanardi. Závodník, který po těžké havárii z roku 2001 přišel o obě nohy, vyhrál v Číně svůj druhý podnik kariéry a po celý rok dokazoval, že ani vážné zdravotní potíže nemusí člověka vyřadit z aktivního života.
Koncem roku se navíc Zanardi jako první člověk s dvěma protézami dolních končetin posadil do monopostu F1. Stáj BMW Sauber pro něj připravila upravený vůz s ručním řízením.
Další šampionáty a důležité závody
GP2
Vítězem klání GP2 se stal favorizovaný britský pilot Lewis Hamilton s dvanáctibodovým náskokem před Nelsonem Piquetem juniorem.
Brazilec byl sice dravější a rychlejší, jenže se často dopouštěl zbytečných chyb a ještě potřebuje vyzrát. Proto také bude v roce 2007 formuli jedna jen testovat, zatímco Hamilton dostal prominentní místo u stáje McLaren.
FIA GT
V poháru FIA GT sportovních vozů se dařilo Jaroslavu Janišovi, který v konečném hodnocení obsadil pátou příčku. Téměř celou sezonu odjezdil ve voze Saleen S7 stáje Zakspeed. Právě s ním vyhrál brněnský závod, což byl největší úspěch českého závodníka ve významném světovém klání na domácí půdě.
Pak však došlo k vzájemným rozporům, což vyvrcholilo tím, že se český jezdec v posledním závodě sezony objevil v kokpitu vozu Aston Martin DBR 9 rakouské stáje Race Alliance.
A1 GP
Nový formulový seriál A1 GP je v mnohém výjimečný. Jezdci v něm nestartují za sebe, ale jako reprezentanti národních týmů. Navíc sezona není klasická roční, ale po vzoru fotbalistů od podzimu do jara.
Česká stáj v první sezoně slavila své doposud jediné vítězství. Tomáš Enge vyhrál v závěrečném klání sezony 2005-06 v Šanghaji hlavní závod. Završil tak úspěšný den, protože ve sprintu byl v Číně šestý. V konečném pořadí obsadilo Česko s 56 body 12. příčku
V první části nové sezony se svěřenci manažera Antonína Charouze tak velkého úspěchu nedočkali. Nejblíže mu byl v Brně opět Tomáš Enge, který v hlavním závodě dojel šestý.
Závodění za mořem
Nejuznávanější zámořskou formulovou sérii IRL vyhrál Sam Hornish junior. Sezona však byla velmi vyrovnaná, protože získal stejný počet 475 bodů jako britský pilot Dan Wheeldon. Pro Hornishe však hovořil větší počet vítězství na jeho kontě.
Američan se také v dramatickém dojezdu stal vítězem prestižního závodu 500 mil v Indianapolis. Tam byl jen krůček od historického úspěchu Marco Andretti, vnuk exmistra světa Maria. Nakonec skončil o několik metrů druhý, třetí byl jeho otec Michael Andretti.
Konkurenční Indy Car už potřetí za sebou opanoval francouzský jezdec Sébastien Bourdais. Na konci roku měl 387 bodů, tedy o 87 víc než druhý Justin Wilson z Británie.
Zdaleka nejpopulárnější jsou ale v USA závody NASCAR, tedy jakási obdoba velmi upravených cestovních vozů. Svůj premiérový titul si v roce 2006 vydobyl Američan Jimmie Johnson.
Ve velmi nepřehledném systému hodnocení si připsal 6470 bodů. Druhého Matta Kensetha porazil o 56 bodů. Johnsonovi stačilo v posledním závodě v Homestedau dojet devátý.
24 hodin v Le Mans
Čtyřiadvacetihodinovka v Le Mans je nejpopulárnějším jednorázovým automobilovým závodem. Potřetí v řadě a pošesté z posledních sedmi let vyhrál prototyp Audi.
Tentokrát to ale byl historický zápis, protože posádka Biela/Pirro/Werner se střídala ve voze R10 poháněném dieselovým motorem. Bylo to poprvé, co v Le Mans vyhrál automobil jezdící na naftu.
Český jezdec Tomáš Enge jako člen posádky vozu Aston Martin DB9 skončil celkově šestý a v třídě GT1 druhý.
Další české úspěchy
Vedle vítězství Tomáše Engeho v A1 GP, Jaroslava Janiše v poháru FIA GT a vyhraných rychlostních zkoušek Jana Kopeckého v rallyovém MS se českým barvám v roce 2006 dařilo především na evropských kolbištích. Zapomenout nelze ani tradiční účast v pouštní Rallye Dakar.
Čeští jezdci v Evropském poháru tahačů letos vypadli z medailových pozic. Na pátém místě skončil David Vršecký s Buggyrou, osmý byl Adam Lacko (MAN) a desátou příčku získal veterán František Vojtíška s Renaultem. Šampionem se stal stejně jako před rokem Antonio Albacete z Španělska s MANem.
Naopak evropský šampionát autokrosařů české barvy plně opanovaly. Ve slabší divizi III do 1600 ccm vyhrál Petr Turek, silnější divizi III do 4000 ccm Petr Bartoš.
Oba obhájili úspěch z roku 2005 a titul si zajistili již v 11. ze 12 podniků ME. V obou kategoriích obsadili všechny medailové pošty jezdci z Česka, pouze v divizi I (cestovní vozy) vyhrál Němec Wild.
Dan Michl se Škodou Octavia obsadil druhé místo v ME v závodech do vrchu v kategorii I. V kategorii II se nejlépe vedlo Otakaru Krámskému s formulí 3000 Reynard, do které během roku přesedl ze spideru Osella-BMW. Na konci sezonu mu patřilo čtvrté místo.
Josef Michl se potřetí za sebou stal mistrem Evropy mezi historiky, povedlo se mu to s úspěšným vozem Škoda 130 RS.
Rallyekrosovým evropským šampionem divize II se stal český jezdec Roman Častoral s vozem Opel Astra. Třetí v téže kategorii byl Tomáš Kotek. V elitní divizi I vyhrál Lars Larsson ze Švédska za volantem Škody Fabia.
V populární Rallye Dakar čeští jezdci v roce 2006 na čelních pozicích chyběli. Tomáš Tomeček rozbil svoji Tatru ještě v Evropě a šestinásobného vítězte Karla Lopraise do cíle nepustila palčivá bolest zad.
Brazilský pilot kamionu Tatra André de Azevedo s českým navigátorem Jaromírem Martincem skončil čtvrtí, Martin Macík s liazem dojel jedenáctý. Motocyklista Ivo Kaštan obsadil v konečném pořadí třicátou pozici.