Freestyle motokrosem se zabýváte od začátku milénia. Co vám létání s motorkou ve vzduchu stále ještě dává?
Výplatu. (smích) Když se dvacet let snažíte v něčem zlepšit, tak nacházíte další možnosti, jak se posouvat dál. Celý život jde o zlepšování sebe samého. Určitě tam mám mezery. A co vám mám povídat, letět deset metrů ve vzduchu je úplně ideální pro pročištění hlavy a určitý druh meditace. Neznám moc lepších pocitů, než když je člověk sám a může si v pohodě na tréninku na motorce zalítat. Druhá stránka jsou ty vyprodané arény. Tam člověku samozřejmě dělá dobře, když řve patnáct tisíc lidí vaše jméno a cítíte, že jste dobrej.
Ve vzduchu skutečně meditujete?
Meditace je stav, kdy člověk nemyslí na více věcí najednou a soustředí se na jedinou - nebo na nic. To musíte dělat v jakémkoliv sportu, když ho chcete dělat úplně naplno. Ať už je to motokros, nebo odpalování baseballovou pálkou. Musíte být naprosto v přítomném okamžiku. Věnovat se tomu, co děláte. V normálním světě není jednoduché být takhle soustředěný. Ale díky freestyle motokrosu to praktikuju, aniž bych se zamýšlel, že jdu meditovat. Ono to přijde samo, protože díky tomu nebezpečí musí být teď a tady a nemyslet na žádný jiný blbosti. Jinak to končí zlámanýma nohama.
Zaskočilo vás, když jste se dozvěděl, že máte 28. října dostat od prezidenta Miloše Zemana medaili?
Nemohu to potvrdit, ale pozvání na Hrad jsem dostal. Tak uvidíme, jestli tam něco obdržím. A jestli jo, tak z toho mám samozřejmě radost. Beru to jako medaili za zásluhy, že se snažím Českou republiku reprezentovat všude po světě. Ať už na mistrovství světa, nebo vítězstvím na amerických X-Games. Všude mám na srdci českou vlajku a jsem hrdý Čech. Všude hlásím, jakou máme krásnou zemi. To je jeden z důvodů.
Přidáte další?
Navíc se poslední léta snažím motivovat mladé lidi, ukazovat jim správnou cestu a bojovat za dobro. Takže to beru i trochu tak, že ten boj za dobro se mi teď vrátil a někdo tam nahoře na Hradě si všiml toho, co dělám. Za to možná dostanu nějaké ocenění.
Česká politická scéna a obecně názory lidí jsou velmi vyhraněné. Nebojíte se negativních ohlasů, že medaili - pokud ji obdržíte - dostanete právě od prezidenta Zemana?
Já jsem s tím naprosto v pohodě. Nebudou jenom fanoušci, budou i mí kamarádi a známí. S Milošem Zemanem nemám žádný problém. Znal jsem ho ještě před tím, než byl prezidentem. Dokonce byl v roce 2012 na premiéře našeho filmu Zítra bude líp. To je jedna věc.
Druhá: Žijeme v Demokracii. Prezidenta si zvolili občané české republiky přímo. Nerozumím lidem, kteří mluví ostře negativně o prezidentovi, kterého si naše společnost zvolila a ještě k tomu dvakrát za sebou… Obzvlášť to jsou většinou narážky na jeho zdravotní stav, vizáž a nebo domněnky lidí. Nemyslím si, že to je dobré, ale je zas demokracie a máme to štěstí, že si můžeme říkat svobodně co chceme. Prezident mojí země, je můj prezident a já ho budu respektovat i kdyby tam seděl kdokoliv jiný demokraticky zvolený. A tak to je, konec. Je to demokraticky zvolený prezident mojí země, kterou miluju, tak proč bych ho nerespektoval?
Už víte, o čem se na Hradě budete s Milošem Zemanem bavit? Přijde řada i na zkušenosti z nemocnice?
Asi jo, asi se pobavíme o zdraví. Já mu popřeju hlavně hodně zdraví. Taky teď vypadá trošičku pochroumaně. Když ještě nebyl prezidentem, tak jsem mu vyprávěl svůj příběh mladého Čecha, který odešel do Ameriky s freestyle motokrosem. O tom jsme natáčeli ten film. A Zeman se chtěl setkat s mladými lidmi, kteří si jdou za svým cílem a něco chtějí dokázat. To mu imponovalo a zajímalo. Nezajímaly ho ani tak motorky jako mladí lidé a snažil se nasát tu atmosféru, která z nás sálá. Já ho beru samozřejmě jako prezidenta, ale i jako normálního chytrého člověka, který občas udělá nějakou chybu. Ale to děláme všichni.
Nenapadlo vás po vážném jarním pádu ani na chvilku, že s freestyle motokrosem skončíte?
Po tom pádu jsem si byl jistý, že ne. Myslel jsem si, že to zranění není tak hrozné. Bylo ale horší, než jsem očekával, a kvůli tomu se stále ještě léčím. Bohužel kvůli tomu nebudu letos závodit před českými fanoušky v Praze na Gladiator Games. To už vím určitě, i když jsem doufal, že to stihnu. Ale ten konec mě nikdy nenapadl. Beru to prostě tak, že to je můj byznys. V byznysu se občas něco pokazí a člověk sletí dolů na rypák. Pak se musíte vyšplhat zase zpátky nahoru. To je přednost silnějších lidí. Kdybych byl nějaký slaboch, tak už mě to položilo před deseti lety.
Místo skoků mikrofon
Máte tak víc času na přípravu Gladiator Games, jejichž jste spoluorganizátorem?
Ano, pomáhám klukům, jak se dá. Velkou novinkou bude akce Meet & Greet, což bude setkání fanoušků s jezdci ještě před startem závodů. Diváci si s nimi můžou potřást rukou a já tam budu dělat takovou talk show. Budu zpovídat jezdce a organizátory. Fanoušci se tak dozvědí, co se doopravdy děje v zákulisí. Už mám připravené záludné otázky.
Jak se těšíte na svůj první skok po dlouhé pauze zaviněné zraněním obou nohou?
Samozřejmě se na první skok těším. Hlavně na to, až moje tělo bude stoprocentně ready. Vím, že teď není připravené, tak se na skoky ani netěším. Myslel jsme, že dám Gladiátory. Ti už nepůjdou, takže se zaměřím na příští sezonu. Pojedu zase na dva měsíce na Srí Lanku užit si oceán a surfing. Doufám, že se v únoru vrátím v plné síle a začne moje příprava na Dakar i freestyle motokros.
Další výzvou tedy bude Rallye Dakar?
Dakar je to, čemu bych se chtěl věnovat v následujících třech letech jako sportu číslo jedna. To, že se přestěhoval do Saúdské Arábie, je dobře. Je to blíž a soutěž bude trochu levnější. Bude to pro všechny nové, takže pro mě to může být v roce 2021 výhoda. Ten nejbližší ročník si ale ještě nechám ujít.
