Soči - Formuli 1 čeká v neděli premiérový závod v Rusku. Kdo by si ale myslel, že nový přírůstek v kalendáři MS je z motoristického pohledu podobné "pole neorané" jako Bahrajn, Abú Zabí nebo Malajsie, ten by se šeredně mýlil.
Tradice delší než v Monaku
Automobilové závody měly v Rusku bohatou tradici, která letos čítá rovných sto let. První Grand Prix se jela už 18. května 1914 v Petrohradě. Jinými slovy, v Rusku se závodilo dříve než v Anglii, Německu či Itálii a o plných 15 let předběhli i legendární Velkou cenu Monaka.
Jenže místo rozvoje přišel úpadek. První světová válka, bolševický převrat, občanská válka, represe 30. let a pak druhá světová válka - to všechno byly zastávky pohnuté ruské (posléze sovětské) historie, které spíš než konstrukci závodních speciálů přály výrobě těžkých nákladních automobilů.
Po druhé světové válce se sovětská ekonomika začala vzpamatovávat a s počínající studenou válkou se v Kremlu rodily plány na vlastní stáj tehdy se rodící formule 1. Jenže železná opona dopadla tak tvrdě, že se žádné takové experimenty v "kapitalistické cizině" nekonaly.
Těžko na okruhu, lehko na bojišti
Motoristický sport ovšem v Sovětském svazu, na rozdíl od jiných "buržoazních sportů" (jako byly třeba golf nebo koňské polo), dál vzkvétal.
Sovětské vojenské velení přemýšlelo v intencích, že skvělí řidiči nejsou dobří jen na závodní dráhu, ale v případě potřeby se neztratí se ani v armádě. Navíc co závodník, to tehdy i skvělý mechanik či konstruktér. Takže další plus pro „bojovou připravenost“.
Po celém SSSR vznikaly obdoby našich Středisek vrcholového sportu Svazarmu, kde profesionální trenéři učili mladé jezdce závodit. A protože západní svět a jeho šampionáty zůstaly pro jezdce z Východu tabu, vznikl speciální Pohár míru a přátelství.
V závodech na okruzích sovětští piloti využívali výkonnostní převahy svých "žigulíků", s nimiž vozy Škoda, Dacia nebo Zastava mohly jen stěží soutěžit. Zatímco v cestovních vozech hráli prim Rusové, formule patřily především jezdcům a konstruktérům z pobaltských zemí.
Rudý milovník Ferrari
Svůj sen o formuli 1 snili i sovětští vládci. Leonid Brežněv, první muž "rudé říše" z let 1964 až 1982, byl velkým milovníkem motoristického sportu. V době uvolnění mezinárodních vztahů koncem 70. let minulého století dokonce šéf strany a vlády osobně jednal s Bernie Ecclestonem. Ten sice v té době ještě nebyl bossem F1, ale jako první pochopil obchodní stránku věci a byl připraven organizovat závody i v místech do té doby neslýchaných.
Jenže do toho přišla sovětská invaze v Afghánistánu, místo uvolnění přišly dvě bojkotované letní olympiády a utužení studené války. Zájem Sovětů o Grand Prix neutuchal ani pak, zvlášť po vydařené premiéře F1 v Maďarsku.
"Sovětský lídr miloval auta, měl velkou sbírku luxusních vozů. Nechyběly v nich ani Rolls-Royce nebo Ferrari. Jenže po Brežněvově smrti všechna jednání utichla. Bernie pak dával k dobrému, že po změně režimu mu tehdejší moskevský starosta navrhoval trať na kostkách Rudého náměstí a všechny peníze měly jít přes účet jeho manželky," píše ve své knize "Tajný život Bernie Ecclestonea" britský investigativní novinář Tom Bower.
Čekání skončilo díky olympiádě
Ovšem ani do rozpadu sovětského impéria ani po něm k žádné dohodě nedošlo. Přitom například prezident Boris Jelcin se osobně angažoval v plánech na vybudování okruhu na ostrově Nagatino jižně od Moskvy. Z plánů nakonec sešlo a bývalý majitel stáje F1 Arrows Tom Walkinshaw v přípravě utopil tolik peněz, že musel vyhlásit bankrot.
Sen generací ruských fanoušků se splnil až nyní. Formule 1 se "svezla" s velkorysou stavbou sportovišť pro zimní olympiádu v Soči. Vybudování třetí nejdelší trati v kalendáři F1 přišlo včetně luxusních boxů a dalšího zázemí na 200 milionů dolarů. Dalších 40 milionů USD ročně pošle Rusko na konto Ecclestona jako poplatek za pořádání Grand Prix.
I tak prý ruská vláda podle prezidenta Vladimira Putina, velkého zastánce olympiády i formule 1 v Soči, ušetřila. "Mezi olympijskými sportovišti se tak jako tak musí postavit nějaké cesty. Vyjde to pak levněji, než kdybychom stavěli okruh někde na zelené louce," nechal se Putin slyšet (v té době jako premiér) v říjnu 2010 při podpisu smlouvy o pořádání ruské Grand Prix.
I když kvůli napjaté situaci v Ukrajině mnozí politici zpochybnili legitimitu pořádání závodů právě v Rusku, na kalendáři se nic nezměnilo. Proto už v pátek v osm hodin ráno našeho času se po Soči rozezní zvuk motorů formule 1 v prvním tréninku. Jak se první Velká cena Ruska vydaří, se dozvíte v neděli od 13:00 hodin v našem online přenosu ZDE
