Legendární Le Mans vjíždí do nové éry. Revoluce ale přichází zlehka

Radek Vičík Radek Vičík
20. 8. 2021 19:28
V sobotu v šestnáct hodin odstartuje nejen 89. ročník čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans, ale především nová éra nejslavnějšího vytrvalostního podniku světa.
Účastníci čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans.
Účastníci čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans. | Foto: FIA WEC

Nutnost sladit potřeby závodění s potřebami automobilek si uvědomili i organizátoři z Automobile Club de l'Ouest a drahou špičkovou kategorii LMP1 nahradili za novou výkladní skříň vytrvalosti a technologií.

Nová třída se jmenuje hyperauta a v letošní sezoně slaví premiéru. Cílem je přilákat co nejvíce automobilek, které by mohly supersporty s hybridním pohonem nabízet i v silniční verzi pro běžné zákazníky.

Zatím tato myšlenka trochu drhne. V Le Mans bude na startu jen pět hyperaut. Toyota podle nových regulí přestavěla vítězný vůz z předchozích tří let a nazvala jej Toyota GR010 Hybrid. Sportovní divize Renaultu Alpine je zase "překopaný" Rebellion R13 z kategorie LMP1.

Snad jediný, kde se zatím přibližuje představě organizátorů, je americký
Glickenhaus, který na okruh Circuit de la Sarthre přivezl dva nefalšované prototypy podle regulí Le Mans Hypercar.

Ono aby těch technických piškuntálií nebylo málo, vedle pravidel Le Mans Hypercar si Američané prosadili speciální regule pod názvem LMDh (Le Mans Daytona h) s vlastním jednotným hybridním systémem. Obě podkategorie by ale měly mít stejné podmínky a svádět vyrovnané boje.

I když to letos nevypadá, hyperauta přece jen lákají velká jména. Svůj prototyp už představil Peugeot, jasný zájem projevil německý ByKolles i Ferrari a na nástinu strategie pro rok 2023 se pracuje u Acury. Audi, BMW a Porsche. V zákulisí navíc padají jména jako Cadillac, Lamborghini či McLaren.

Zdá se, že svět vytrvalostních závodů postupně směřuje k další skvělé éře, jakou byly v 80. letech prototypy skupiny C. Jenže ty byly až vražedně rychlé a po sérii tragických nehod jejich panování v Le Mans skončilo.

Samotné závody pořádané cca 185 km na západ od Paříže mají tuhý kořínek. Od roku 1923 se nejely jen v sezoně 1936, kdy je zhatila generální stávka, a ve válečných a poválečných letech 1940 až 1948. Na rozdíl třeba od loňského závodu F1 v Monaku s Le Mans "nehnula" ani koronavirová krize, byť se jelo v pozdějším termínu a před prázdnými tribunami. Ten je posunutý i letos, ale letos může do ochozů 50 000 diváků.

Očekávaný souboj rychlosti a vytrvalosti v sobotu odpoledne symbolicky odstartuje francouzskou vlajkou, kterou na startovní rovinku znovu přivezou vrtulníkem členové speciální armádních sil a velký boss Ferrari John Elkann.

Kdo o 1440 minut později uvidí jako první šachovnicový prapor, je otázkou. Největším favoritem je znovu Toyota. Ale pořád tu máme přízrak roku 2017, kdy postupně odpadly všechny tři její vozy. Ovšem upřímně, jiný vítěz než v japonském voze by byl velkou senzací.

 

Právě se děje

Další zprávy