Zacha: Kanada mě učí sebevědomí. Musím říkat, jak jsem dobrý

Adam Sušovský Adam Sušovský
26. 5. 2015 7:07
Rozhovor s hokejovým útočníkem Pavlem Zachou, kterého čeká za měsíc draft v NHL a nejspíš i klíčová sezona kariéry.
Pavel Zacha mladší se svým otcem Pavlem, který kariéře syna v NHL přizpůsobil chod celé rodiny.
Pavel Zacha mladší se svým otcem Pavlem, který kariéře syna v NHL přizpůsobil chod celé rodiny. | Foto: Jakub Plíhal

Praha – Po osmnácti letech tvrdé dřiny pod vedením přísného otce přichází pro Pavla Zachu klíčová sezona kariéry.

Talentovaný hokejista je největším českým esem pro letošní draft NHL, ve kterém by měl podle odhadů atakovat nejlepší desítku hokejistů a už od podzimu nejlepší ligu na světě nejspíš i hrát.

Podle toho také vypadá i jeho letní příprava: Osmnáctiletý Pavel vedený svým otcem ze sebe už třetí týden ždíme úplné maximum. Aby si splnil sen svůj i celé rodiny, trénuje i čtyřikrát denně.

„Někteří lidé říkají, že je táta blázen, ale pro mě je naprosto normální, že ze mě chce vytáhnout maximum. Kdybych ho neměl, možná dodnes hraju v Česku starší dorost,“ říká Pavel Zacha mladší v rozhovoru pro Aktuálně.cz o otci, který si už před jeho narozením umanul, že ze syna vychová vrcholového sportovce.

Už v sobotu Zacha odlétá do Ameriky, kde bude před draftem pokračovat v přípravě v Los Angeles už bez otce, pod vedením svého agenta Patrika Štefana, někdejší jedničky draftu.

„Budu nervózní. Už se na draft ale těším, protože to bude vysvědčení mojí osmnáctileté práce. Ukáže se, jak jsem makal a jestli na to mám,“ říká Zacha, kolem kterého údajně nejvíce krouží Toronto a New Jersey. Tedy kluby, které budou vybírat v první desítce.

Aktuálně.cz: Pohovorů s jednotlivými týmy, ze kterých jste asi sám vycítil, jak velký zájem o vás v NHL je, jste měl v průběhu sezony hodně, že?
Pavel Zacha: Docela dost. V Kanadě skoro po každém zápase přijel skaut nebo manažer nějakého klubu z NHL. A bylo to ve více formách. Někteří se mnou mluvili o rodině, jiní mi dávali jenom otázky, co na papíře přivezli z klubů. Lidé z Buffala mi dali zase iPad, na kterém bylo dvě stě slovíček, a já měl vybrat pětadvacet, které mě nejvíce charakterizují. Každý ten rozhovor byl jiný a bylo to zajímavé, užíval jsem si to. I tohle je odměna, když cítíte, že o vás kluby z NHL mají zájem.

Zaskočila vás nějaká otázka?
Mně spíše zaskočilo něco jiného. V Česku nemůžete říct „Já budu trojka draftu.“ Vypadal byste.... (přemýšlí) Hodně sebevědomý. V Kanadě to ale vyžadují a mají to rádi. Musíte se co nejvíce chválit. Takže mě učili, abych se nebál říct, jak jsem dobrý. To byla největší změna oproti Česku.

Bavilo vás být sebevědomý?
Ze začátku ani ne. Byl jsem zvyklý být skromný, nechtěl jsem být moc výrazný. Oni mě ale pořád učili, ať jsem sebevědomý, ať řeknu, že chci hrát NHL už první rok. Ať se toho prostě nebojím.

Asi se dalo odtušit, který z klubů má o vás zájem. Prý jich je asi pět, které kolem vás kroužily opakovaně...
Ze začátku sezony to nepoznáte, to se ptají všichni na to stejné. Ale teď na konci se už opakují rozhovory s těmi, které zájem mají. V první desítce je asi pět šest klubů, které za mnou jezdí pořád. Třeba Toronto nebo New Jersey. To je výborný pocit, trošku mi to naznačuje, že bych se do první desítky v draftu opravdu mohl vejít. Byl by to splněný sen i obrovský úspěch.

Zájemci? New Jersey nebo Toronto

Do jakého týmu byste chtěl?
To nechci říkat, ať nezazdím i ty ostatní týmy (směje se). Nejlepší pocit mám ale z těch zhruba pěti klubů, o kterých jsem mluvil. Třeba Toronto, které bude volit čtvrté. Je tam ještě New Jersey, Philadelphia, Colorado nebo San Jose, které se o mě taky hodně zajímalo. U těchto týmů je předpoklad, že budou nasazovat hodně mladé, asi by bylo dobré se do nějakého takového dostat. Abych dostal šanci hrát NHL třeba už v prvním roce. Na to musím koukat především, ne na to, do jakého týmu bych chtěl.

Dá se to teď nějak ovlivnit?
Teď už asi moc ne. V sobotu odlétám do Ameriky, letím na combine testy, je to takové testování hráčů do draftu, ale ty testy už jsou podle mě více důležité hlavně pro hráče z Evropy, kteří nebyli během sezony tolik na očích a nemluvili tolik s těmi kluby. Já už dělal rozhovor se všemi, už vědí, jak odpovídám, jaký jsem člověk. A ani ty fyzické testy vám asi o tři čtyři místa nahoru v draftu nepomůžou. Spíš jde o to, aby tam člověk vyloženě nepropadl. Asi by nebylo dobré, kdyby byl ve všech testech nejhorší.

Máte na to, hrát v NHL už tento rok?
Na to je těžké odpovědět, ale hodně klubů na pohovorech mi řeklo, že jsem s McDavidem a Eichelem fyzicky nejlépe připravený hráč z první třicítky už pro tuto sezonu. To mi hodně zvedlo sebevědomí. Bude to ale o tom, jak odehraju kemp. Já doufám, že jsem na to připravený, protože to bude strašně těžké. Moje pozice je trošku jiná v tom, že třeba David Pastrňák mohl loni na farmu do AHL. Kdybych neudělal první tým já, musím celý další rok strávit znovu v juniorce.

Proč?
Je to takové pravidlo pro hráče z Evropy, kteří přijdou do kanadské juniorky. Že tam musí odehrát alespoň dvě sezony. Kdybych šel na draft z Evropy, můžu i na farmu. Proto to bude asi složité i pro ten tým, jestli mě nechat v prvním týmu, nebo mě poslat zpátky mezi juniory. Bude to na nich. Snad sami poznají, co je pro mě nejlepší.

Kanada mě psychicky zocelila

Do Kanady jste odešel před loňskou sezonou. Co vám ten rok tam dal?
Nejvíce asi psychickou odolnost. Přišel jsem a deset zápasů jsem nemohl dát gól. Byl jsem taky dost zraněný, navíc jsem byl jednu chvíli i suspendovaný, bylo to těžké a chvílemi jsem si říkal, jestli na to vůbec mám. Dalo mi to hlavně po mentální stránce, bylo tam hodně rozhovorů a mediálního zájmu. Herně mi Kanada taky hodně pomohla, protože jsem oproti Česku hrál všechny důležité momenty, přesilovky i oslabení.

Za tvrdý faul jste v sezoně dostal trest na šest zápasů a pak jste sám říkal, že to byla hloupost. Jste už v tomhle chytřejší hráč?
Poučil jsem se. Ale zrovna tohle byla situace, kdy jsem musel ukázat, že se jako Evropan nebojím hrát do těla. Byla to blbost, ale taky shoda náhod, jak se ten hráč otočil u mantinelu. Chtěl jsem ho dohrát, ne ho zranit. Uvědomil jsem si ale taky, že tyhle situace musím lépe vyhodnocovat. Trenér mi řekl, že jsem stavební kámen hry a že mě potřebuje tým na hřišti. Já taky odehrál jen 37 zápasů ze 62, to není v sezoně před draftem zrovna výhodné. Snad jsem si to už vybral.

Pomohla vám angličtina, kterou jste už při odchodu do Ameriky docela dobře zvládal?
Já jsem tam přišel a rozuměl. Věděl jsem, co říkají, ale poskládat větu bylo pro mě pořád těžké. Mimo kabinu se kluci baví normálně, ale uvnitř používali slangy. Sarnia je na hranici Kanady s USA, takže to byla taky nevýhoda. Kanaďané mluví pomaleji a Američané, kterých bylo v týmu hodně, zase rychle a ještě ty slova polykají. Ale je fakt, že jsem angličtinu od začátku docela zvládal a pomohlo mi to. Hlavně k zapadnutí mezi spoluhráče, a taky když jsem tam přišel a bydlel u rodiny.

Dokážete si představit situaci třeba Jaromíra Jágra nebo Martina Straky, kteří v devadesátých letech přišli do Ameriky a neuměli ani slovo?
Muselo to pro ně být strašně těžké. Museli i proto ukázat ještě větší hokejovou kvalitu. V samotné kabině to tak těžké není, trenér situace kreslí a ukáže vám je i propiskou. Asi to bylo horší, co se týče komunikace se spoluhráči, začlenění do týmu. Kdybych já teď přišel do Kanady jen s češtinou, kluci by mě brali úplně jinak.

Táta je pes už 18 let

Letos jste změnil kondiční přípravu. Vašeho kondičního trenéra nahradil váš otec, který vede tréninky, že?
My jsme totiž hlavně chtěli, abych trénoval doma ve Velkém Meziříčí. Letos v létě budu v Česku jen tři týdny. V sobotu už zase odlítám a už se sem nebudu vracet. Je to lepší i pro mamku, která mě vidí. Táta mi to dělá pestré, přidáváme k tomu hodně sportů. Pak se budu připravovat v Los Angeles pod vedením kanadského trenéra, se kterým jsem pracoval už před dvěma lety, a mého agenta Patrika Štefana.

Je na vás táta pes?
Osmnáct let, ale já už jsem si zvykl (směje se). Někteří lidé říkají, že je blázen, ale pro mě je normální věc, že ze mě chce vytáhnout maximum. Kdybych ho neměl, třeba tady v Česku hraju ještě starší dorost.

Změnil se teď jeho přístup, když už jste v podstatě dospělý člověk a na prahu kariéry v NHL?
Jo, už je to jiné. Už mi spíše radí, už to není o tom, že mi říká, co musím. Znám se, posilovnu si dělám v podstatě sám, on mi u toho jen pomáhá. Dělal atletiku i volejbal, posilovnu zná. A je dobré, že si s ním můžu zahrát třeba tenis nebo fotbal. Takové ty sporty, do kterých zapojíte hodně běhání. Tenis je pro hokejistu super sport, to vám řekne každý. 

Cítíte, že je před vámi klíčová sezona kariéry?
Klíčový bude kemp a pak začátek sezony. Když odehrajete deset zápasů v NHL, už si vás tam musí nechat celou sezonu. To bude nejdůležitější: Příprava a pak kemp a začátek sezony. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 40 minutami

Bohemians v přípravě zvítězili nad Gabalou 3:1, Liberec prohrál s Charkovem

Fotbalisté Bohemians 1905 zvítězili v přípravném utkání na soustředění v Turecku nad ázerbájdžánskou Gabalou 3:1 i díky dvěma gólům Jana Chramosty. Naopak Liberec prohrál s Charkovem 0:1. Hradec Králové rovněž na kempu v Turecku remizoval s jiným ukrajinským celkem Veres Rivne 1:1.

Výsledky:

Bohemians Praha 1905 - Gabala (Ázerb.) 3:1 (2:0)

Branky: 17. a 36. Chramosta, 80. Hronek - 75. Alimi z pen.

Slovan Liberec - Metalist Charkov 0:1 (0:0)

Branka: 80. Riascos.

FC Hradec Králové - Veres Rivne (Ukr.) 1:1 (1:0)

Branky: 18. Vlkanova - 71. Gajdučyk.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V lotyšské nominaci na OH jsou tři hokejisté z české extraligy

Tři hokejisté z české extraligy se dostali do konečné nominace Lotyšska na olympijské hry v Pekingu. Na únorový turnaj se mohou těšit obránce Uvis Janis Balinskis z Litvínova a útočníci Martinš Dzierkals z Plzně a Roberts Bukarts z Vítkovic. Ze širšího jednatřicetičlenného výběru kouče Harijse Vitolinše se mezi vybranou pětadvacítku nevešel zadák Roberts Mamčics ze Zlína.

Nominace hokejistů Lotyšska na olympijský turnaj v Pekingu (9.-20. února):

Brankáři: Kristers Gudlevskis (Brynäs/Švéd.), Janis Kalninš (Växjö/Švéd.), Ivars Punnenovs (Langnau/Švýc.),

obránci: Oskars Cibuļskis, Karlis Čukste, Ralfs Freibergs, Patriks Ozols, Kristaps Zile (všichni Dinamo Riga/KHL), Uvis Janis Balinskis (Litvínov/ČR), Janis Jaks (Soči/KHL), Arturs Kulda (Krefeld/Něm.),

útočníci: Lauris Darzinš, Nikolajs Jelisejevs, Martinš Karsums (všichni Dinamo Riga/KHL), Rihards Bukarts, Miks Indrašis (oba Vladivostok/KHL), Rodrigo Abols (Örebro/Švéd.), Oskars Batna (Jukurit Mikkeli/Fin.), Roberts Bukarts (Vítkovice/ČR), Kaspars Daugavinš (Bern/Švýc.), Martinš Dzierkals (Plzeň/ČR), Andris Džerinš (Linec/ICEHL), Renars Krastenbergs (Villach/ICEHL), Ronalds Keninš (Lausanne/Švýc.), Deniss Smirnovs (Ženeva/Švýc.).

Další zprávy