Třinec - Severní Morava a Slezsko zažije něco, na co čeká už dlouhých 30 let. Bude mít extraligového vítěze. V pondělí začne ve finále hokejového play off ocelářská bitva mezi Třincem a Vítkovicemi.
Zatímco Vítkovice naposledy nejvyšší soutěž opanovaly ve zmíněném roce 1981, a před tím ještě v roce 1952, vítěz letošní základní části z Třince na titul čeká.
Vítkovice však ve všech svých čtyřech finálových sériích prohrály (play off se totiž hraje pravidelně až od roku 1986), Třinec se do finále probojoval jen jednou, v roce 1998 však nestačil na tehdejšího hegemona ze Vsetína.
Čtěte také:
Třinec smetl Slavii ve druhé třetině a je ve finále
Růžička: Jsem maximálně spokojený. Finále by byl zázrak
A právě ze Vsetína pochází nejproduktivnější hráč vzájemných zápasů z této sezony Václav Varaďa. Třinecký útočník, který ve čtyřech zápasech nastřílel pět gólů a přidal dvě asistence, přitom až do minulé sezony celou svou kariéru působil v extralize jen ve Vítkovicích.
Čtyřiatřicetiletý tvrďák se však v polovině minulé sezony nehodil Vítkovicím do koncepce a byl "odvelen" do Brna. A hned v prvním zápase proti svému bývalému týmu skóroval a zaznamenal vítězný gól.
"Vítkovice si zaslouží další šanci"
"Mně se tam (ve Vítkovicích) vždycky dařilo, i když na mě lidi pískali. Ale mám z toho trošičku obavy," přiznal dvojnásobný mistr světa po sedmém semifinále, že v boji o titul bude nervózní.
Finálová čísla
Oproti Vítkovicím mají Oceláři lepší vzájemnou bilanci v play off. Právě v roce 1998 vyřadili svého soupeře v boji o finále 3:2 na zápasy, o pět let pak zvítězili ve čtvrtfinále 4:2.
Co se týče současnosti, mají oba týmy vzácně vyrovnanou bilanci. V této sezoně vyhrál za tři body vždy domácí tým (z pohledu Třince 3:2, 2:3, 6:1, 4:5), za poslední tři roky mají oba týmy vzájemnou bilanci 3-3-3-3.
Třinecký útočník Martin Růžička už se stal rekordmanem samostatné české extraligy s 26 body a s 14 brankami v play off. Ve finále ještě může překonat maximum v historii nejvyšší soutěže celkově. Rekordmanem je Žigmund Pálffy za výkon v roce 1992 v dresu Trenčína s 26 body a 18 trefami.
Vítkovice mají v současném kádru jen deset hokejistů, kteří se účastnili loňské finálové série. Třinec pak jediného, který se zúčastnil finále v roce 1998 (Jan Peterek).
Po angažmá v Brně po něm loni v létě sáhnul Třinec a Vítkovice si možná ještě teď drbou hlavu, že přišli o hráče, který je nejen produktivní, ale také budí respekt. V šestém zápase semifinále si ho například získal tím, že dvěma přesnými údery poslal k zemi slávistického tvrďáka Jiřího Vašíčka.
Nějakou zášť však proti týmu, kde v roce 1992 vstoupil do seniorského hokeje, necítí.
"Oni si zaslouží další šanci, loni prohráli ve finále. Kdybychom nevyhráli my, tak ať to radši vyhrají oni. Ať vyhraje lepší z nás. Pro fanoušky to je parádní, celý region tím bude žít. Myslím, že to bude skvělé finále. My tam necháme všechno," těší se Varaďa.
"Někdy je lepší být v tempu"
V týmu hraje s třemi hráči, s nimiž se dříve potkal i ve Vítkovicích (Jan Peterek, Daniel Seman, Stanislav Hudec). Jeho největším 'vítkovickým' kamarádem je však obránce s velkými zkušenostmi v NHL Marek Malík.
"Ale volat ani psát si nebudeme, pokecáme až po sezoně. Během sezony v kontaktu jsme, ale v poslední době moc ne. Žádná hecovačka ani být nemusí. Člověk je nahecovaný tím, že je ve finále," myslí si třinecký útočník.
Třinec vstoupí do série na domácím ledě, což je podle Varadi velká výhoda. Další vidí v tom, že je Třinec proti Vítkovicím rozehraný. Měl totiž jen necelé tři dny na odpočinek, kdežto Vítkovice postoupily už minulou neděli.
"Někdy je třeba lepší být v zápasovém tempu. Samozřejmě že jsme se vydali, ale věříme si. Já těch finále moc nehrál, i kluci v kabině jsou na tom stejně. Každý hráč si bude vážit chvíle, kdy se tam dostane. Příští sezonu už tady v tom týmu třeba nemusí být," věří Varaďa.
"Pardubice taky odpočívaly po sérii se Zlínem dlouho, a potom v semifinále rychle vypadly. Ono to má dvě strany, my jsme zase po třech vyhraných zápasech rozjetí a cítíme sílu," dodal útočník, který osm let působil v Buffalu, dva roky v Ottawě a dva roky ve švýcarské lize v Davosu a Langnau.
A právě v Davosu v roce 2007 vybojoval svůj dosud jediný ligový titul.
