Jak se do Kanady těšíte?
Těšíme se všichni, já osobně velmi. Nikdy jsem v Kanadě nebyl, takže jsem hodně namotivovaný.
Co s týmem chcete dokázat?
Chceme postoupit ze skupiny a udělat si na turnaji co nejlepší jméno. Ať už potom z druhé skupiny chytneme kohokoliv, musíme ho porazit.
Do zámoří odlétáte už v neděli, čeká vás docela dlouhý kemp. Je to plus?
Minulý rok jsme také byli pryč. Být měsíc pryč, to je složité, ale víme, do čeho jdeme, takže tohle až tak nevnímám. Doufám, že si rychle zvykneme na užší kluziště.
Je šampionát v Montrealu a Torontu takovým prvním krůčkem na cestě do vysněné NHL?
Doufám. Jak říkám, strašně se těším na hokej, kluziště a celkově Kanadu.
V Liberci máte oproti loňsku stabilnější pozici. Stouplo vám sebevědomí?
Samozřejmě, sebevědomí stoupá tím, kolik prostoru na ledě dostáváte. V Liberci hraju stabilně, za což jsem rád.
Je váš případ důkazem, že patřičný prostor lze získat i v Česku a že není třeba odcházet do kanadské juniorky?
Každý to má asi jinak. Znám spoustu výborných hráčů, kteří odešli do Kanady nebo Ameriky a po návratu nehrají ani extraligu. Jsou ale i případy těch, kteří odešli a už hrají NHL.
Už jste si zvykl na zvýšený zájem médií?
Tohohle si moc nevšímám, soustředím se na sebe a na hokej, abych to spoluhráčům moc nekazil.
V extralize vedete bodování juniorů. Počítáte s tím, že na šampionátu dostanete důležitou roli?
Já jsem takový typ hráče, že udělám to, co po mně trenér chce. Když bude chtít, abych se s někým srážel, budu se srážet. Když bude chtít, abych dával góly, pokusím se dávat góly. Přizpůsobím se.
