Praha - Když si Petr Ton začal hledat nové angažmá, lákalo jej ještě jednou vyzkoušet zahraničí. Nabídek nedostal zrovna málo, ale podmínky se mu většinou moc nezamlouvaly.

"Přece jen člověk má svou cenu a musí si věřit, že něco dokázal. Třeba ve Finsku to neklaplo právě na těch podmínkách. Protože člověk nemůže jít do takhle náročné ligy bez rodiny a přitom za relativně horších až špatných podmínek," líčí 40letý kanonýr v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Nakonec myšlenky na Skandinávii, Německo či Švýcarsko opustil a dohodl se na roční smlouvě s extraligovou Kometou Brno.

Petře, jednání s Kometou nebyla vůbec krátká, o jejím zájmu se psalo už delší dobu. Proč jste se nakonec pro ni přece jen rozhodl?
"Je pravda, že jsme byli v kontaktu hned po sezoně. Tehdy jsem Liboru Zábranskému (majitel a generální manažer Komety - pozn. autora) říkal, že si jejich zájmu strašně vážím, ale že bych po těch jedenácti letech ve Spartě radši nehrál v Česku, ale odešel do zahraničí. Měl jsem velkou touhu, ale všude se to táhlo. Ať už to bylo ve Finsku, Švýcarsku nebo Německu, kde jsem byl dohodě asi nejblíž. Zjistil jsem, že bych tam asi nebyl šťastný, když ty týmy pořád váhají. Asi před čtrnácti dny mi došla trpělivost a řekl jsem si, že se soustředím na české kluby, a nakonec jsem se rozhodl pro Kometu. Vím, že je to velký rival Sparty, ale pro mne je důležitý hokej. A v něm má Brno ty nejvyšší ambice. To spolu s jeho velkým zájmem a po dohodě s rodinou rozhodlo."

Ze strany médií a celé republiky sice není zájem o Kometu tak enormní jako o Spartu, ale silná fanouškovská základna a úspěchy v posledních letech kladou před mužstvo vysoké ambice...
"Jo, je to tak."

Nevadí vám, že opět budete pod velkým tlakem?
"Díky tomu, že jsem dlouho působil v cizině a ve Spartě, dávám si ty nejvyšší cíle. A pro mne na sklonku kariéry znamenají novou výzvu a motivaci. Chci dokázat nejen, že na to ještě mám, ale že můžu také hrát za ty top týmy. A mezi ně Kometa u nás patří."

Jenže v letošním play off, konkrétně v semifinále právě s Brnem, jste nenesl úplně dobře, když vás trenér Jandač nechal sedět, protože jste se střelecky zasekl. Neobáváte se toho, že by se taková situace mohla opakovat i nyní? Že několik zápasů nedáte gól a prostor místo vás dostanou jiní?
"Vůbec se toho neobávám. Je to všechno možné, ke sportu to patří. Myslím si, že i lepší a známější hráči, než jsem já, někdy nedohráli zápas. Na druhou stranu je v danou chvíli na trenérovi, jak se rozhodne. A on vycítil, že jsem tomu neměl v poslední třetině co dát, to se stává. Myslím si, že ve svém věku už nikomu nic nemusím dokazovat, ale stále chci herně i lidsky do toho dávat maximum."

Nejdete do úplně neznámého prostředí, jelikož ze Sparty se dobře znáte s trojicí Hanzlík, Ptáček, Koreis. Konzultoval jste s někým z nich svůj výběr?
"Ano. S Honzou Hanzlíkem, jelikož jsme dobří kamarádi. Franta Ptáček mi zase volal hned poté, co do Komety sám přišel, a přesvědčoval mě. I když v tu chvíli jsem mu řekl, že tomu moc velkou šanci nedávám, protože jsem chtěl jít ven."

Zkuste si tipnout, jak vás přijmou fanoušci. Honza Hanzlík si už těsně po příchodu nemohl ty brněnské vynachválit. Očekáváte, že hůř to ponesou spíš sparťané?
"Řekl bych to asi tak, že všem se prostě nezavděčím. Plno lidí ve Spartě, které jsem si oblíbil, mě za to mohou odsoudit a osolí mě. Na druhou stranu já jsem Spartu přece neopustil, nebyla mi nabídnuta smlouva. Jak ve Spartě byli výborní fanoušci, tak v Brně jsou lidé Kometou poblázněni. Momentálně je to asi hokejový ráj v republice. Ale já musím nejprve zapadnout, něco ukázat a musíme hrát dobře jako tým. Věřím, že když mi tým pomůže, tak mu to svými výkony vrátím a zároveň si fanoušky přikloním na svou stranu. Ale to je ještě dlouhá cesta a spousta práce."

Kometa se dlouhodobě prosazuje zvlášť díky pečlivé hře dozadu a důrazu, rozhodně nepatří mezi žádné ofenzivní mašiny, i když útočný potenciál dokáže ukázat. Jak do toho zapadne váš styl, který sází na kombinaci a šikovnost?
"Myslím si, že letos Brno, i díky pojetí trenéra Kýhose, patřilo zrovna k těm ofenzivnějším týmům. Zároveň se tam docela obměnili hráči. Místo důrazných a tvrdých beků přišli ofenzivnější, co jsou dobří bruslaři. Můj názor je, že tým je sestaven z mnoha kreativních hráčů, mezi nimiž však nechybí ani ti tvrdí chlapíci. Věřím, že trenér pro mě správnou úlohu najde. A vůbec bych se nesoustřeďoval jen na první dvě lajny. Nejsme přece v NHL, kde se to tak hraje. Ve Spartě jsem si to nikdy neprosazoval a nechci ani teď v Brně, kde jsou vynikající tři lajny. Sice mě teď všichni vidí s Vojtou Němcem, ale třeba zrovna budu hrát nejlépe s někým jiným. Láďa Kýhos je dostatečně zkušený trenér, chtěl mě do týmu, něco jsme si řekli, vyzkoušíme různé varianty a uvidíme, s kým si kdo herně nejlépe sedne. Těžké předcházet, jak to bude, ale jdu do Brna s tím, že chci opět dávat góly. Byl jsem v posledních letech jeden z nejproduktivnějších hráčů v přesilovce, tak bych měl zpočátku dostávat větší prostor právě tam. Ale jestli to bude z první, druhé, nebo třetí lajny, to ještě nevím. Akorát jsem zvědavý, jak trenér poskládá k sobě tolik praváků, to je hodně atypické. Ale myslím si, že všechno se dá vyřešit. Zvlášť když každý říká, že šikovný pravák je nenahraditelný. A těch je v Brně opravdu hodně."

Z Kladna, kde bydlíte, to do Brna není úplně nejblíž. Chystáte stěhování?
"Samozřejmě. Dojíždět by se nedalo, víme, v jakém stavu je D1. Hlavně se však potřebuju soustředit na trénování a zápasy a ne takhle jezdit. Budu tedy v Brně hledat bydlení a rodina bude za mnou na určité časové úseky dojíždět. Někdy se mnou bude manželka krátce, někdy déle, jindy i s dětmi. Mám to jednodušší v tom, že rodiče mají na Kladně barák skoro vedle nás, takže nám budou pomáhat."

Při hledání nového angažmá jste zmiňoval jako prioritu zahraničí, které však nakonec nevyšlo. Nyní máte v Brně smlouvu na rok. Říkáte si, že byste tuto variantu po sezoně zkusil znovu?
"Na tohle vůbec nemyslím, protože při pohledu do občanky vidím, že mi bude jednačtyřicet. Takže to beru sezonu od sezony a uvidím, jak se mi bude dařit a jak bude sloužit zdraví. Když budu mít stejnou chuť jako nyní, a teď je velká, tak je možné všechno. Zájem v zahraničí byl, ale buď se to táhlo nebo ty podmínky byly takové, které jsem nemohl vzít. Přece jen člověk má svou cenu a musí si věřit, že něco dokázal. Třeba ve Finsku to neklaplo právě na těch podmínkách. Protože člověk nemůže jít do takhle náročné ligy bez rodiny a přitom za relativně horších až špatných podmínek. Možné je za rok všechno, třeba to bude všechno jinak a bude pro mě zajímavé hrát v EBEL lize nebo ve Francii. Nebo bude ve hře Kladno, které teď bohužel sestoupilo, jinak to zase mohlo být jinak, protože zájem měli. Ale já věřím, že všichni pochopili, že chci hrát ještě na té nejvyšší úrovni."