Praha - Pouze na tribuně sledoval úterní výhru Sparty proti Chomutovu 5:2 útočník Petr Ton. Velezkušený útočník a ikona holešovického klubu rozhodnutí o vyřazení z kádru pokorně přijal.

S rolí náhradníka však rozhodně spokojen není. "Kdybych to snášel dobře, tak by bylo něco špatně," říká devětatřicetiletý forvard momentálně posledního týmu extraligové tabulky v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Kdy jste se dozvěděl o tom, že proti Chomutovu nenastoupíte?
"V úterý ráno před tréninkem mi to trenéři oznámili."

Jaká byla vaše reakce?
"To se stává, je to normální. Ale samozřejmě jako každý chci hrát, nikdo není spokojený, když musí stát."

Cítil jste nějaký tlak už předtím? Tušil jste, že byste mohl proti Chomutovu zůstat jen na tribuně?
"Nedohrál jsem nedělní zápas na Kladně, takže jsem to trochu už vydedukoval."

Na utkání jste se přesto podívat byl?
"To ano. Na zápase jsem byl a jsem rád, že jsme vyhráli. Jsou to pro nás důležité body. Sice se mi na to hůř koukalo, protože bych radši sám hrál, ale hlavně, že jsme zvítězili."

Nyní už víte, jaká je vaše situace vzhledem k nominaci k dalším zápasům?
"Normálně trénuju, ale jak se to bude vyvíjet, to se teprve uvidí."

Petr Tenkrát řekl, že se podobná věc může stát každému v týmu. Cítíte, že trenéři vaše výkony posuzují hodně individuálně?
"Já jsem už zažil hrozně moc trenérů. My je respektujeme a vždy respektovat budeme. Jsme kolektiv a myslím si, že si tady nikdo nehoní vlastní triko. Myslím, že nejsem první ani poslední, ale samozřejmě, že to každý špatně nese. Kdybych to nesl dobře, tak bych ani nechtěl hrát, to by bylo něco špatně. Musím jít do dalších tréninků, připravit se a věřit, že se to zlomí."

Trenéři zdůvodňovali vaši absenci špatnými statistikami. A je pravda, že v posledních pěti zápasech jste si do kanadského bodování připsal pouze jeden gól a v hodnocení plus/minus jste z týmu nejhorší...
"To není jen o tom. Když se daří, tak je to prostě něco jiného. Loni jsem patřil k nejlepším z celé ligy v bilanci plus/minus, tak snad to nebude tím, že bych najednou přestal bránit. Někdy to však není tolik vidět a navíc třeba dostaneme pár nešťastných gólů nebo neskórujeme při hře pět na pět, a pak se to projeví. Věřím, že brzy zas budu dával góly a že se zlepším."

Zkoušíte v této nepříjemné situaci, ve svých 39 letech, něco změnit? Třeba na tréninku, v přípravě nebo poupravit nějaký rituál...
"Musím říct, že svědomí mám čisté. I když to třeba úplně není vidět, tak se snažím dělat svou práci pořádně. Vážím si jí i díky tomu, že vím, že je to mých pár posledních desítek zápasů. Nic už měnit nebudu. Doufám, že jak já jsem pomáhal týmu, tak teď pomůže on mně."