Praha - Jak Detroit přišel na Libora Šuláka, to je úplně jasné. Manažerem, který má v Red Wings na starost podpisy volných hokejistů z Evropy, je Jiří Fischer. Skaut české reprezentace a poradce trenérů na mistrovství světa. A právě tam si 23letého obránce s hustými dlouhými vlasy vyhlédl.
"Po skončení mistrovsví mě (Fischer) kontaktoval, do té doby jsem neměl o zájmu z NHL vůbec tušení. Nakonec za mnou přijel až ke mně do Pelhřimova a tam jsme dohodu dotáhli," říká pořád ještě překvapný Šulák v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Aby na mistrovství světa zaujal Detroit natolik, že mu nabídl dvouletou smlouvu s ročním příjmem necelého milionu dolarů, stačilo českému obránci na turnaji odehrát pouhých 26 minut. Už jen to, že se na šampionát vůbec dostal přitom bylo překvapení. Dosud totiž hrál rakouskou EBEL ligu za Znojmo.
Zda v zámoří Šulák příští sezonu skutečně stráví celou, ale není vůbec jisté. Při jednání s Fischerem si dal totiž podmínku, že nechce hrát farmářskou AHL: "Jestli si v přípravném kempu neuhraju místo v prvním týmu, budu hrát nejvyšší soutěž ve Finsku, kde jsem se dohodl už před turnajem s Lahti a kde jsem moc chtěl být," říká Šulák.
Teprve před měsícem a půl jste debutoval v reprezentaci a nikdo vás pořádně neznal, teď máte za sebou zápasy na mistrovství světa a v kapse smlouvu s týmem NHL. Jaký je to pocit?
"Cítím se dobře, ale pořád to jsou jen otevřené dveře. Čeká mě ještě hodně práce. Ale jo, tohle je moje životní šance. Buď se jí chopím, zvládnu to a budu hrát jednou NHL. A nebo to nedám a NHL hrát nebudu…"
Na sociálních sítích se spekuluje, že o vás mělo zájem klubů více. Třeba i Las Vegas. Je to pravda?
"Já řešil jen Detroit, ten měl totiž největší zájem."
Předpokládám, že v tom sehrál velkou roli Jiří Fischer, který má v organizaci Detroitu na práci podepisování volných hráčů v Evropě. A byl s vámi celou dobu v Paříži, protože je mimo jiné i jedním ze skautů a poradců trenéra Jandače.
"Je to tak. To on mě kontaktoval po mistrovství světa, že o mě mají zájem. Až do té doby jsem neměl jediný náznak, že by mě někdo z NHL mohl chtít. Po vyřazení ve čtvrtfinále jsme spolu měli schůzku. A on pak za mnou přijel i k nám do Pelhřimova, kde se to celé vyřešilo a dotáhlo do konce."
Když se vrátíme na úplný začátek toho všeho, jak jste před pár týdny přijel jako nováček a neznámý hráč na sraz reprezentace. Pamatuju si, že jste zcela skromně povídal, jak by bylo fajn zahrát si alespoň jeden přátelák proti Norsku, už jen kvůli rodičům. O šanci na mistrovství světa nebo smlouvě v NHL tehdy vůbec nebyla řeč. Už jste tyhle zvraty vstřebal?
(usměje se) "A víte, že mi to ještě zatím ani nedochází? Je super, jak to celé dopadlo. Máta pravdu, nemyslel jsem si, že se něco takového může stát. Vůbec jsem nepřemýšlel, jaké by to třeba v NHL mohlo být. Celou tu dobu jsem šel den po dni, zápas od zápasu. A užíval jsem si to."
Díky čemu jste se udržel nahoře? Bylo to o hlavě, o sebevědomí? Dokázal jste si, že i z rakouské EBEL ligy se můžete rovnat s evropskou špičkou? Někteří tomu totiž třeba nevěřili…
"Hlavu silnou mít musíte, hlava dělá úspěch. Bez zdravého sebevědomí to nejde. Ale až teď na přípravném kempu uvidíme, jak na tom jsem. Tam se to pozná."
Pokud si v něm místo v prvním týmu Detroitu nevybojujete, půjdete na hostování do finského Lahti, kde jste se na smlouvě dohodl už před začátkem mistrovství světa. To byla vaše podmínka, vyhnout se farmářské AHL?
"Určitě. Jedině tak jsem to chtěl, takhle jsme se o tom s panem Fischerem i bavili. Já už byl s Lahti domluvený, chtěl jsem tam hrát a měl jsem to takhle na příští rok vymyšlený. Takže pokud se neprosadím v létě, budu tenhle rok ve Finsku.
Kdy do Ameriky odletíte?
"Zúčastním se tréninkového kempu nováčků už v červenci. A tam se teprve uvidí, jestli si mě pak pozvou i na hlavní kemp v září. A nebo jestli už v září zůstanu v Lahti."
