Praha - Ne, politický tah v tom nehledejte. Žádné volby teď přece nejsou. Tak Jiří Šlégr odpověděl novinářům po svém návratu na extraligový led po dvou letech.
Čtyřicetiletý olympijský vítěz, světový šampion a vítěz Stanleyova poháru se rozhodl k návratu na led kvůli tomu, aby svému Litvínovu pomohl k vyhnutí se baráži.
To se však nestalo. Naopak. V pátečním zápase play out Severočeši na ledě Slavie prohráli 2:6 a v součtu s výhrou Mladé Boleslavi v Karlových Varech (2:1) klesl Litvínov pět kol před koncem nadstavbové části na poslední místo.
Čtěte také:
Boleslav porazila Vary a poslala na dno Litvínov
"K návratu jsem se rozhodl sám. Všichni mí známí mě od toho zrazovali. Pochopení pro to neměl nikdo. Ale Litvínov mám hluboko v srdci, proto jsem do toho šel. I s tím rizikem, že se zesměšním," řekl novinářům obránce Litvínova, který je zároveň poslancem za ČSSD.
"Litvínov je moje srdcová záležitost a já pořád říkám, že nemůžeme strkat hlavu do písku a čekat, že to přijde samo," dodal Šlégr.
Jirko, jak se cítíte? Splnil zápas po dvouleté pauze to, co měl?
Tohle není vůbec o mně. Já bych nerad hodnotil můj výkon, protože je to o tom mužstvu. My jsme prohráli, Boleslav vyhrála a teď s nimi bojujeme o předposlední místo.
Proč jste se vůbec rozhodl vrátit se na led?
Myslel jsem si, že dám týmu nějakej impuls. Chtěl jsem tím dát klukům najevo vážnost tý situace, že i přes to, že jsem nehrál dva roky zápas a jsou tam nějaký zdravotní rizika, tak do toho jdu. I že se možná zesměšním, budu vypadat strašně. Bohužel ten záměr se nepovedl, ale máme před sebou ještě další zápasy. A především teď v Boleslavi budeme hrát o všechno.
Jak jste se vyrovnal s ostrým zápasovým tempem?
Já jsem měsíc trénoval téměř každej den. Na začátku jsem nevydržel ani půl hodinu tréninku, dneska jsem to myslím už tak nějak odehrál. Teď se sice cítím unavenej, zápasovej rytmus je něco jinýho. Uvidím ale zítra, teď se to nedá moc hodnotit.
Neplánujete tedy, že by vaše role v týmu stoupla?
Pevně věřím, že ano. Byl to můj záměr. Dneska jsem hrál ve čtvrtý obraně pár minut, uvidíme, co bude v neděli v Boleslavi.
A zdravotně jste tedy úplně v pořádku?
V týdnu jsem si byl u doktora obstříknout míšní kanálek. To aby tekutina obalila nervy. Riziko je tam pořád, ale nad tím já moc přemýšlet nemůžu.
Bavil jste se nějak s trenérem o Vašem vytížení? Například na přesilovky jste vůbec nechodil...
Nechal jsem to na trenérech, ať se rozhodnou. Byl jsem na pár oslabeních. Třeba to bude příští zápas jiný a naskočím i do nějaký přesilovky, je to pravděpodobný.
Co se stalo při Vašem prvním střídání? Zdálo se, že jste si zapomněl zapnout pásek od helmy...
Přiznám se, že jsem hned zjistil, že nemám zapnutej ten pásek. Nestačil jsem si ho ani zapnout, protože se na nás valil útok a mně nezbývalo nic jinýho, než toho hráče (Dmitrije Jaškina) trefit. A u toho mi odlítla. Možná to vypadalo strašidelně, ale nic hroznýho to nebylo.
Myslíte, že Váš návrat přinesl očekáváný impuls?
Já bych opravdu rád zdůraznil, že to není o mně. Nemůžeme čekat, že se po dvou letech přijde Jirka Šlégr, bude tady hrát první lajnu a to mužstvo otočí nebo bude sám vyhrávat zápasy. Ti kluci si musí uvědomit, že je to o nich a já jsem jenom článek toho kolektivu, budu se jim snažit dát morální podporu a budu se snažit udělat maximum, abych se v každém zápase zlepšoval.
