Praha - Hokejový Litvínov už devět zápasů v řadě nepoznal, jaké to je prohrát v základní hrací době. Severočeši naposledy podlehli 6. ledna na domácí půdě Českým Budějovicím.

A hořkost porážky nepoznali ani v pátek na Slavii. Vyrovnané utkání rozhodla dělovka Jiřího Šlégra v polovině třetí třetiny. Gól padl při signalizovaném trestu pro domácího obránce Jiřího Vašíčka.

Petr Kadlec se snažil dotknout puku, ale ten skončil ke škodě domácích na hokejce Jiřího Šlégra. Domácí se marně dožadovali přerušení hry.

Čtěte více: Šlégrův gól? Neměl platit, zlobil se navrátilec Novák

"To je na posouzení rozhodčího. Já mám za to, že ten hráč musí mít plnou kontrolu nad kotoučem a to v tu chvíli neměl," vysvětloval po zápase novinářům obránce vítězného mužstva Jiří Šlégr.

Jak moc vás může vítězství na Slavii psychicky posunout dál do vysněné šestky?
Nevím, musíme jít dál zápas od zápasu. Málokdo nám věřil, že na Slavii vyhrajeme. Sebevědomí se určitě zvětší, ale zase musíme mít chladnou hlavu. Máme před sebou ještě hodně důležitých zápasů před sebou, a i ty chceme vyhrát. Pak uvidíme, jak to dopadne.

Slavia v úvodu druhé třetiny promarnila dvouminutovou přesilovku pět na tři, neříkali jste si pak, že jste na dobré cestě?
Určitě jsme si řekli, že je to parádní, že jsme to ubránili, ale ono to samo o sobě ještě nic neznamená. Na střídačce ale proběhlo: tak a teď musíme udělat všechno pro to, abychom vyhráli.

Přesilovce pět na tři předcházely dva útočné fauly, za to vás asi trenéři v kabině nepochválili...
Útočné fauly nás určitě trápí, my se o tom bavíme celou sezonu. Ale důležité je, že když už se to stalo, tak hráči padali do střel a vůbec udělali vše pro to, abychom nedostali gól.

Po vašem gólu jste jel za diváky a líbal znak na dresu. Takových patriotů jako vy v lize už moc není
Nevím, prostě to ke mně patří. Já ty fanoušky, co nám fandí, strašně miluji, prostě jsem jim vděčný za každý zápas, na který za námi přijedou. Když přijde v Litvínově plný stadion, tak to je prostě náramná atmosféra.

Jsme malé město s obrovskou tradicí a myslím si, že všichni si zaslouží, aby se tady hrál dobrý hokej a byla parádní atmosféra. Tady to radování s lidmi je pro mě přirozená věc, tak to ze mne vychází.

Fanoušci se musí bavit

Přijde v Litvínově v neděli víc diváků, když teď hrajete dobře?
Lidé to určitě vnímají. U nás chodí na hokej přes šest tisíc lidí, to je v tak malém městě, jakým Litvínov je, obdivuhodné. I v pátek na Slavii bylo minimálně dva tisíce diváků z Litvínova. To je vizitka klubu, který má obrovskou podporu lidí a fanoušků.

Jste momentálně šestí, to je váš cíl skončit po základní části na šestém místě?
Tak nám v principu je jedno, jestli budeme šestí a výš (smích). Samozřejmě bychom chtěli být alespoň na šestém místě. Vstup do play off je pak takový jednodušší, ale jak říkám, nechci to zakřiknout, musíme jít zápas od zápasu. Máme hned v dalším zápase doma těžkého soupeře - Liberec. Věřím, že zase přijde plný barák a že to dotáhneme do vítězného konce. A pak uvidíme, co se bude dít dál.

Není teď pro vás tak trochu na škodu, že těsně před koncem základní části přijde reprezentační pauza?
Spíše naopak, trošku si odpočineme. Pokud by se nám povedlo dostat se do šestky, tak zase budeme mít trošičku volna. Takže takový ten mix odpočinku a zápasů je, myslím si, dobře nastartovaný.

Co se stalo, že Litvínov začal najednou vyhrávat venku? Byla to jen otázka prvního vyhraného zápasu, od kterého jste se pak psychicky odrazili?
To je těžké říct I venku jsme před tím hráli dobré zápasy, samozřejmě ne všechny, ale jenom jsme to nemohli protrhnout.

Byl jste autorem vítězného gólu, vaše reakce ale byla taková, jako by to byl váš první extraligový gól. Hokejová radost tak stále patří k vašemu životu?
Já se raduji z každého gólu, tolik jich zase nedávám, takže z každého mám strašnou radost. Když vidím plnou tribunu našich diváků, tak to je prostě něco nádherného. Chci se s nimi o tu radost podělit, chci, aby se na hokej chodili radovat a bavit se.