Třinec - Takového hráče hokejové play off ještě nemělo. Třinecký útočník Martin Růžička v 18 zápasech měl bilanci téměř dvou bodů na zápas, a výraznou měrou tak přispěl k premiérovému titulu Ocelářů.
Nasbíral 17 gólů a 16 asistencí, a o sedm bodů tak překonal dosavadní rekord play off, který vytvořil v roce 1992 v dresu Dukly Trenčín Žigmund Pálffy. Navíc vstřelil gól v deseti zápasech v řadě, čímž překonal rekord Viktora Ujčíka.
Jen jediný gól pak chyběl Růžičkovi k tomu, aby překonal i Pálffyho střelecký rekord.
Čtěte také:
Třinec slaví historický triumf. Poprvé vyhrál extraligu
"Ani si to nějak neberu, že se mi ho nepodařilo překonat. To je prostě takovej rekord, kterej asi dlouho nikdo nepřekoná. Samozřejmě jsem tam nějaké šance potom měl, ale spíš jsem byl rád, jak si to všichni užívali, tak už jsem se za tím gólem nijak nehnal. Hlavní je, že máme titul a že si to lidi tady mohli užít," řekl novinářům po závěrečném utkání série (5:1) pětadvacetiletý útočník.
Martine, máte za sebou životní play off. Jak vám je, když se o vás a vašich rekordech všude mluví?
Play off je hlavně o týmu, je úplně jedno, kdo ty góly dává. Hlavně proti Slavii jsme si všichni sáhli na dno a ukázali charakter. Každý má na titulu stejnou zásluhu. Možná jsem cítil nějaký tlak ze strany médií, snažil jsem si hrát svůj hokej a docela se mi dařilo.
Přesto, překonat tolik rekordů v tak krátké době je velké umění...
Teď je čas na to si ten titul vychutnat a oslavit, co jsme s tou partou dokázali, až možná časem mi dojde, že jsem překonal nějaký rekordy. Prostě mi to lepilo a měl jsem štěstí na výborné spoluhráče. S Bonkiem a Vencou Varaďou jsme si strašně sedli. Trávil jsem hodně času na ledě, prostě si to sedlo všechno dohromady.
V čem vidíte hlavní příčinu, že se vám v posledních zápasech tak dařilo?
Pro každýho hráče je důležitý, že má od trenéra důvěru. Měl jsem jí od začátku svýho působení tady, navíc potřebujete i dobrý spoluhráče, abyste mohli vyniknout. A to všechno se tady sešlo. V každý sezoně tam máte určitý výkyvy. Já si ale držel pořád nějakej standard. Výborně jsem pak potrénoval v reprezentační pauze, když kluci byli ve Švédsku.
Kdy vám bylo v cestě za titulem nejhůř?
Nejhůř mi bylo po tom čtvrtým zápase v Praze, řekli jsme si, že musíme zabrat, našli jsme na Slavii recept a přenesli jsme to i do série s Vítkovicemi.
Vyhráli jste titul i kvůli tomu, že jste měli nejlepší tým?
Nevím, jestli máme nejlepší tým, ale hlavně máme ten tým nejlíp poskládanej.
Titul už jste slavil před pěti lety se Spartou, loni jste vyhrál mistrovství světa. Dají se nějak tyto úspěchy porovnat?
Stavím tenhle titul hodně vysoko, ale všechny ty tři tituly mají něco do sebe, nedělal bych mezi nimi rozdíly. Tenhle byl vybojovaný ale naprosto po právu, zasloužili jsme si ho.
Jste rád, že se vám podařilo oslavit titul před vlastními diváky?
Bylo pěkný oslavit titul i ve Vítkovicích, ale oslavit titul na vlastním stadionu je nádhera.
Hodně se o vás mluví, co se týče vaší účasti na mistrovství světa na Slovensku. Už jste mluvil s trenérem Hadamczikem?
To teď neřeším, to se musíte zeptat pana Hadamczika, zdravotně jsem ale v pořádku. Já teď budu hlavně slavit. Krotit se oslavách nebudu, dnešek si užiju naplno. S klukama teď budu oslavovat několik dnů a teprve až se někdo ozve, budu to řešit.
A co vaše budoucnost? Jak byste se stavil k nabídkám z KHL či NHL?
Myslím, že nějaký nabídky budou, ale teď to jde mimo mě. Mám podepsanou smlouvu tady a to je pro mě hlavní.
