Olomouc - Okresní soud v Olomouci zamítl žalobu Petra Krejčiříka, který za přestup třináctiletého syna-hokejisty z Olomouc do Zlína zaplatil v roce 2013 klubu 605 tisíc korun.

Krejčiřík navíc musí do třiceti dnů zaplatit náklady řízení ve výši 115 tisíc korun.

Rozsudek není pravomocný, advokát otce Jaroslav Brož bezprostředně po rozsudku novinářům potvrdil, že využije zákonnou lhůtu k odvolání.

"Hokejový klub Olomouc se na úkor žalovaného nemohl obohatit a nebyl s žalobcem v žádném právním vztahu, co se týče těchto finančních prostředků," zdůvodnila rozsudek soudkyně Sylva Teličková. 

Dobře promyšlená akce, tvrdí žalobci

HC Olomouc, která třináctileté dítě za více než půl milionu korun zpeněžila, totiž tyto peníze odmítla v době přestupu přijmout přímo od otce a požadovala, aby částku zaplatil Zlín, který však na přestup přistoupil jedině pod zárukou, že mu všechny peníze otec splatí.

Klub zastoupený advokátem Michalem Zahnášem se také žalobě tímto bránil. Zahnáš u soudu několikrát uvedl, že Zlín na nabídku Olomouce přistoupil a peníze ze svého účtu zaplatil. A pokud tak chce otec nějaké peníze vrátit, ať se soudí se Zlínem.

"Odstupné nepožadujeme, protože dohodnutou částku za přestup hráče jsme už dostali od HC PSG Zlín," řekl Zahnáš už v listopadu během prvního jednání, kde žalobu označil za nesmyslnou a navrhoval soudu, aby ji zamítl.

Krejčiřík i jeho advokát Brož však mají za to, že to byla předem důkladně promyšlená akce, na základě které se chtěl klub na rodičích obohatit, a tím, že peníze nepřijal přímo od nich, se pouze právně kryl.

Celá věc se odehrála v roce 2013. Krejčiřík byl, jak u soudu vypověděl, nejprve donucen podepsat s klubem HC Olomouc hráčskou smlouvu pod pohrůžkou, že jeho syn nebude moct v Olomouci dál hrát ani trénovat, čímž by byla kariéra nyní hokejového reprezentanta ohrožena.

V době, kdy rodiče pod nátlakem a s obavami o synovu další kariéru smlouvu nakonec opravdu podepsali, už bylo po přestupním termínu, takže třináctiletý chlapec nemohl odejít jinam ani na základě tabulkového odstupného, které v tu chvíli v jeho případě činilo 150 tisíc korun. 

Otci se takové jednání klubu nelíbilo a navzdory podpisu smlouvy se rozhodl, že jeho syn po sezoně musí stejně odejít jinam. Kvůli tomu, že byl třináctiletý Vojtěch pod smlouvou, s ním však klub mohl obchodovat a řekl si o sumu 605 tisíc korun.

Soud smlouvu ani výši odstupného neřešil

Požadovanou částku přitom podle hráčského agenta Michala Sivka, který zastupuje i Krejčiříka, nikdo z klubů nabídnout nechtěl a v dnešní těžké ekonomické době za třináctiletého hráče dát ani nemůže. A tak se nakonec tehdy rodiče dohodli se Zlínem, že klubu za chlapce peníze zaplatí ze svého, jen aby syn z klubu mohl odejít.

"Když mi bylo řečeno, že HC Olomouc požaduje za hráče 605 tisíc korun, okamžitě jsem to zamítl. Až pak jsem dostal zprávu, že je pan Krejčiřík ochoten tyto peníze zaplatit. Bez jeho peněz by k takovému přestupu nedošlo,“ vypověděl před měsícem u soudu generální manažer PSG Zlín Karel Adámik. 

"Ta částka je přemrštěná, za půl milionu korun vám seženu hráče s třiceti reprezentačními starty, ne kluka, u kterého ve třinácti letech ani nevíte, jestli se hokejem bude někdy živit," řekl hráčský agent Sivek, který se u soudu minulý týden také několikrát podivil nad jednáním klubu a touto podle jeho slov přemrštěnou sumou.

Nestandardní už je podle Sivka jen to, že klub vůbec uzavíral smlouvu s tak malým hokejistou.

Krejčiřík chce platit jen tabulkovou hodnotu

Krejčiřík v žalobě přiznal, že je ochoten klubu za přestup syna zaplatit tabulkovou sumu 150 tisíc. Zbylé peníze do jím vyplacené sumy 605 tisíc korun chce ale vrátit.

Žalobu otec postavil na tom, že chtěl zpochybnit jednak platnost hráčské smlouvy, na které podle něj chybělo razítko opatrovnického soudu, tak samotný přestup. Hráčská smlouva totiž byla podepsaná s oddílem HC Olomouc - mládež o.s., zatímco peníze za přestup putovaly na účet HC Olomouc s.r.o.

Soudkyně Teličková však řekla, že se na základě platné smlouvy o přestupu mezi Olomoucí a Zlínem soud platností smlouvy hráče s klubem ani výší částky za přestup třináctiletého hokejisty nezabýval, a poukázala na to, že podle ní rodiče v době přestupu nevyužili všechny prostředky, jak nepříjemnou situaci řešit. 

Dojde věc až k ústavní stížnosti?

Podle soudkyně se měli rodiče obrátit na Smírčí komisi ČSLH, jejíž pravomocí je rozhodnout, zda je částka za přestup adekvátní v případě, že se dva kluby na sumě nejsou schopny dohodnout. 

"Žádný z klubů ani žalobce toto ale neinicioval. Celý spor, který tady řešíme, je tak výsledkem vlastní vůle žalobce," řekla Teličková. 

Agent Michal Sivek, který nyní už šestnáctiletého Vojtěcha Krejčiříka zastupuje, přitom minulý týden u soudu uvedl, že se rodiče i on na smírčí komisi obrátili, bylo jim však sděleno, že na hráčské smlouvě chybí razítko hokejového svazu, a tak komise nemůže o celé věci rozhodovat. Krejčiřík se údajně od svazu tehdy také dozvěděl, že se má s Olomoucí buďto dohodnout, nebo se obrátit na občanskoprávní soud. A až pak svaz přestup zrealizuje. To však znamenalo ohrožení kariéry mladého reprezentanta.

"Při vší úctě vím, jak fungují české soudy. Mohlo to trvat několik let a u třináctiletého hokejisty je každý den, který nestráví na ledě, zásadní. Potřebovali jsme, aby byl na ledě, aby měl možnost hrát," uvedl Sivek, proč se nakonec rodiče rozhodli částku 605 tisíc, kterou teď marně vymáhali zpět u Okresního soudu v Olomouci, zaplatit.

Je to postavené na hlavu, zlobí se Brož

"Kryjí se (Olomouc), protože se tváří, že uzavřeli smlouvu s PSG Zlín a že to celé byla vůle PSG Zlín. Ačkoliv jedním dechem u soudu vyznělo, že by nikdo takovou částku nezaplatil. To je postavené na hlavu, levá ruka neví, co dělá pravá," zlobil se advokát Krejčiříka Brož poté, co opustil jednací síň. 

"Nechtěli peníze přímo od Krejčiříka, to je celý právní trik. Samozřejmě se budeme odvolávat, copak vám se tohle jeví jako spravedlnost? Mně teda rozhodně ne," uzavřel naštvaný Brož před přítomnými novináři.

V celé věci se údajně hodlá odvolávat klidně až k Nejvyššímu soudu a poté v případě neúspěchu podat i ústavní stížnost.