Třinec - Jako junioři dotáhli Třinec před dvěma lety k titulu a všechny okolo udivovali šikovností a rodinnou chemií. Loňskou sezonu strávili zejména v partnerském Frýdku-Místku a zářili i tam. Proto letos konečně dostali bratři Michal a Ondřej Kovařčíkovi stabilní šanci v extralize i Lize mistrů. A důvěru splácejí beze zbytku.
Trenér Varaďa staví bratrskou dvojici z Nového Jičína, která však od dorostu působí v Třinci, do hry pravidelně a začíná se mu to vyplácet. Fanoušci jsou rádi, že vidí na ledě odchovance, kteří navíc často způsobují mladickou dravostí v útočném pásmu pořádný vítr.
Jednadvacetiletý Michal zapsal ve včerejším odvetném semifinále Ligy mistrů gól a dvě asistence, o rok starší Ondřej střílel ve třetí třetině gól na 4:2, kterým poslal zápas do prodloužení. "Pokaždé, co byli na ledě, smrdělo to gólem," kýval uznale hlavou zkušený kanonýr Martin Růžička.
V nájezdech Oceláři o šanci na evropské finále přišli. "Na začátku Finové vůbec nevěděli, kde jsou. Bohužel to nevyšlo, ale celý tým hrál skvěle. Musíme to přenést i do extraligy," řekl odhodlaně Michal Kovařčík.
Jak moc vás mrzí vyřazení s Jyväskylou?
Určitě nás to hodně štve. Zvlášť po takovém neuvěřitelném výkonu, co jsme v odvetě předvedli. Byla v tom obrovská obětavost a bojovnost. Každý hráč podle mě na ledě nechal všechno.
Nechybělo moc, aby postup vystřelili bratři Kovařčíkovi. Byli jste u tří branek, takže to hodnotíte jako povedený zápas?
To sice ano, ale je úplně jedno, kdo ty góly dával. Šli jsme si za vítězstvím a ukázali jsme, že je taky umíme porazit. Bohužel to došlo až na nájezdy, ve kterých měla Jyväskylä více štěstí.
Vaše formace s Davidem Ciencialou nedostávala zpočátku tolik prostoru, ale pak jste byli na ledě častěji. Nakoplo vás to?
Určitě nás to nakoplo, ale spíš to bylo dáno tím, že zpočátku se hrály více přesilovky a oslabení. Tam nechodíme, tak to prostě je. Pokaždé na ledě bojujeme a chceme tam nechat všechno. Ale nevyšlo to…
Co vám na výkon říkali starší spoluhráči?
Zatím na nějaké ohlasy ani pořádně nedošlo. Myslím, že teď panuje hlavně zklamání. Musíme si z toho vzít ty dobré věci, protože jsme hráli opravdu super hokej. Když to přeneseme do extraligy, budeme vyhrávat.
Byli jste s bráchou ve hře i pro nájezdy?
Nájezdy moc neřeším, jsou tu lepší hráči. Nevadilo mi, že jsem nejel.
Lepších hráčů asi tolik nebude, protože nikdo z nich nájezd neproměnil. Navíc i v extralize v nich máte nepříznivou bilanci 2:4…
Bohužel. Někdy to padne, je to o štěstí. Tentokrát ho měli oni.
Věřil byste si, kdyby vás trenér oslovil?
Určitě bych jel.
Jaká byla celkově Liga mistrů z vašeho pohledu?
Byla hlavně náročná na bruslení. Švédové i Finové mají hodně bruslivé týmy, hráli jsme převážně s nimi. Ale musím říct, že mi ten styl vyhovoval. Hrálo se mi proti nim dobře, teď je třeba to přenést do extraligy.
Berete účast v semifinále soutěže jako úspěch?
Po tom zklamání si to možná ještě neuvědomujeme, ale určitě to úspěch je. Myslím, že nám to časem všem dojde.
Co říkáte na podporu bezmála vyprodané haly?
Fanoušci byli neskuteční, hnali nás dopředu. Hodně nám to pomohlo. Tak, jak bláznivě začali, že házeli konfety a další věci bohužel i na led přes síť, tak my jsme hráli zpočátku stejně bláznivě. Soupeři nevěděli, kde jsou. Dali jsme na 1:0, pak jsme bohužel dostali gól z brejku a další v oslabení. Škoda. Kdybychom dali na 2:0, vypadal by ten zápas jinak.
