A.cz: Petře, nejde začít jinak než otázkou na podpis vaší nové smlouvy. S Detroitem jste se na ní dohodl těsně před zahájením arbitráže. Jste s kontraktem spokojen?
Ano, od počátku bylo cílem se té arbitráži vyhnout. Reálně to bylo tak padesát na padesát. S agentem jsme se toho soudu ale nebáli, věřili jsme, že by pro nás dopadl dobře. Nakonec jsem ale samozřejmě rád a to samé, myslím, platí i u Detroitu.
Váš původní požadavek ale bylo 10 milionů dolarů za dva roky. Nakonec jste se dohodli "jen" na osmi...
Ty peníze jsme úmyslně nafoukli, reálně jsem věděl, že tolik mi nikdo nedá. To samé ale dělal klub, který dal nabídku schválně nízkou, na oko kvůli arbitráži. Náš skutečný cíl byl ty čtyři miliony, kterých se nakonec v jednáních povedlo docílit.
Proč jste sám požadoval smlouvu jen na dva roky?
Za tři roky se stanu volným hráčem, takže jsem to teď chtěl na ty dva přechodné roky. Stejně to měli třeba i Carey Price a Braden Holtby. Je to z toho důvodu, že pak máte rok na to, ukázat se a poté případně podepsat dlouholetý kontrakt.
Generální manažer Detroitu Ken Holland je známý tím, že se chce arbitráži za každou cenu vyhnout. Necítil jste se i díky tomu při vyjednávání jistěji?
Jasně, ví se, že Kenny tam chodí nerad a nebyl tam už strašně dlouho. Viděl, že já se toho ale vůbec nebojím, což mu asi na klidu taky nepřidalo. Věřil jsem ale, že se to ráno před soudem ještě dohodneme. Navíc jelikož mě na arbitráž poslal teď, ztratil to právo do dalších let, což je pro mě taky dobré.
Přes to všechno, opravdu jste neměl strach z toho, co všechno na vás může klub vytáhnout?
Strach ani ne. Až to ráno, kdy už se k tomu schylovalo, jsem cítil lehké napětí z toho, co všechno tam může zaznít. I když jsem tedy měl možnost do klubového spisu nahlédnout. Je to zkrátka byznys. Hráče chtějí, ale nakydají na něj špínu, aby mu mohli platit co nejmíň. Tak to prostě chodí.
Psychická odolnost? Pomohla mi Amerika
Jiří Fischer o vás v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdil, že jste psychicky jedním z nejodolnějších hráčů, co zná. Čím to?
Tak to mě moc těší! Já to beru, že hokej je prostě jenom sport, není důvod si tím lámat hlavu. Na ledě jsem byl vždycky pohodář, kliďas. Určitě mi taky pomohla Amerika, kam jsem už v 17 letech odešel. Ta mentalita a celkově přístup jsou tam trochu jiné.
Dopředu bylo oznámeno, že sezonu začnete jako jednička. Dodává vám tohle klid do startu ročníku?
Ta jistota je určitě fajn. Bude ale záležet na výkonech, jestli se na tom místě udržím. Jsem ale samozřejmě rád. Můžu jet s čistou hlavou na Světový pohár, po kterém přijedu do klubu a vím, na čem budu.
Pro vašeho brankářského kolegu, či spíše konkurenta, Jimmyho Howarda to tedy znamená, že začne jako náhradník. Jaké s ním máte vztahy?
Jen profesionální. Na pivo bych si s ním ale asi nezašel, to je pravda. Každý si jede na svoje triko a snaží se, aby chytal.
Komunikujete spolu třeba na trénincích?
Ani moc ne. Je to takový jiný vztah, už jsem to párkrát v životě zažil. Spíše jsem ale vždycky býval s dalším brankářem kamarád a navzájem jsme si přáli. S mnohými jsem takhle dodneška v kontaktu.
Hlavní kouč Red Wings Jeff Blashill chtěl, abyste v létě spolu s novým trenérem brankářů Jeffem Salajkem zapracovali zejména na technice. Daří se to?
Snažíme se. Já ale stejně pořád tvrdím, že v zápase je úplně jedno, jak ten puk chytíte. Trénovali jsme jak na ledě, tak na suchu, soustředili jsme se na detaily. Cítím se nejlíp, jak jsem se kdy cítil. S Jeffem jsem ohromně spokojený. Vedl mě už na farmě v Grand Rapids a byl jsem moc rád, že klub angažoval právě jeho.
Na Světový pohár vyladil i helmu
Ještě před startem NHL vás ale čeká jiný, první vrchol sezony – Světový pohár. Jak se na něj těšíte?
Těším se samozřejmě moc. Bude to určitě krásný turnaj, navíc to bude moje první šance reálně zabojovat o to, abych chytal. Reprezentovat je čest, navíc na Světovém poháru. Potkám se se spoustou kluků a určitě bude sranda.
Zámořské weby ale Čechům příliš velké šance nedávají. Většina se však shoduje na tom, že tým můžete pozvednout právě vy svými výkony v bráně, podobně jako třeba před pěti lety na dvacítkách v Kanadě...
Takové prognózy jsou sice hezké, ale ono není nikde psáno, že vůbec budu chytat. Pojedeme tam tři kvalitní gólmani, nikdy nevíte, jak to v tu danou chvíli komu půjde. Odchytá to prostě ten nejlepší. Vůbec tam nejde o nějaké individuality. S Ondrou Pavelcem i Michalem Neuvirthem jsme navíc dobří kamarádi a budeme se navzájem podporovat.
V duchu Světového poháru jste pojal i design své helmy pro nadcházející sezonu, že?
Je to tak. Dělá mi to kamarád z Ameriky už asi posledních pět let. Dal mi tam Petera Griffina z Family Guy, jak se drží na torontské CN Tower a odráží nálety letadel soupeřových mužstev. Dopředu už ale asi můžu říct, že je to moje poslední maska s touhle animovanou postavou, pak už vymyslíme něco nového.
Quality work done by @artofdave on @pmrazek34's #WCH2016 mask! #TeamCZE 🇨🇿 pic.twitter.com/ehx26gnyPX
— Detroit Red Wings (@DetroitRedWings) August 26, 2016
Ve hře za sebe nehraju
Na závěr dovolte jednu otázku na váš volný čas. Hrajete na nějaké konzoli hru NHL?
Jen občas, spíše hraju fotbal a golf.
A hrál jste někdy za Detroit se sebou samým v brance?
Párkrát ano, ale musím říct, že jsem byl právě teď o víkendu na fotbale v Anglii za Petrem Čechem a zrovna o tomhle tématu jsme se bavili. On je fotbalista a paří hlavně hokej, já hokejista a hraju fotbal. Oba máme ve hře i vytvořené své profily a zkoušíme si chytání napříč našimi sporty, takže za sebe nehrajeme rádi. (smích)
Ptal jsem se proto, jelikož přesně za dva týdny vyjde další verze hry NHL, a tak mě zajímá, jaké byste dal sám sobě hodnocení. Loni měl Howard 87 a vy 84. Jak to tipujete letos?
No doufám, že u nás dvou to bude minimálně naopak! Tvůrci už ale zveřejnili TOP 10 gólmanů pro letošek a já v ní nejsem, i tak ale doufám, že to hodnocení nebude tak špatné. (smích)
