Torontští Maple Leafs nedávno přišli o svého nejlepšího beka Morgana Riellyho, který kvůli pochroumanému kolenu skončil na listině dlouhodobě zraněných hráčů a není jasné, kdy se vrátí.
K tomu jsou na marodce také opory Jake Muzzin a T. J. Brodie, což znamená, že nejdražším zadákem v aktivní sestavě klubu je Justin Holl, který pod platovým stropem zabírá jen dva miliony dolarů.
Fanoušci Toronta tak momentálně pošilhávají po Marnerovi, pravému křídelníkovi, kterého trenér mančaftu Sheldon Keefe sem tam zkouší na pozici beka.
Experiment odstartoval v předsezonním přípravném kempu, kde Marner místy dostával prostor v prvním obranném páru vedle Riellyho, což vyvolalo údiv. "Tak šílený nápad, že by mohl fungovat," hlásal například titulek stanice Sportsnet.
Je to podobné, jako kdyby v roli zadáka naskočil třeba Jakub Voráček. Marner hrál na juniorské i profesionální úrovni jen v útoku a málokoho napadlo, že by měl zkusit něco jiného, zvlášť když v minulé základní části posbíral 97 bodů (35+62).
"Já mám ale na videu dost ukázek, kdy Mitch v podstatě beka hraje," argumentoval v září kouč Keefe. "I když vstoupí do střídání jako útočník, nakonec skončí na pozici obránce a dělá quarterbacka, někdy dokonce přímo brání."
Pětadvacetiletý Marner patří směrem dozadu k zodpovědným hokejistům. Po Davidu Kämpfovi je mezi torontskými útočníky největším expertem na oslabení a v posledních čtyřech letech sbíral body v hlasování o Selke Trophy pro nejlépe bránícího forvarda soutěže, byť mezi finálovou trojici zatím nepronikl.
Do toho špičkově tvoří hru, od svého vstupu do NHL je pátým nejlepším nahrávačem. Vede si lépe než třeba Nathan MacKinnon, Johnny Gaudreau či Nikita Kučerov. Proto v přesilovce hraje na modré čáře, odkud diriguje spoluhráče.
Keefe experiment rozjel i proto, že všichni tři jeho nejlepší zadáci na plný úvazek jsou leváci, což není ideální, a Marner má hůl na pravé straně.
"Jsem otevřený všemu možnému," neprotestoval křídelník proti střídáním v obraně. "Jakmile mi trenér řekl, co má v plánu, byl jsem jednoznačně pro, přišlo mi to jako bezva nápad."
Nutno dodat, že Keefe nechce Marnera vyloženě předělat na beka. Plán je takový, že mladý Kanaďan zůstane na pravém křídle, kde patří k nejlepším na světě, a do toho podle potřeby zaskočí v obraně. Například když bude Toronto nutně potřebovat vstřelit gól nebo pozvednout ofenzivu při hře pět na pět.
Došlo k tomu třeba v půlce listopadu, kdy Maple Leafs doma prohrávali s New Jersey 1:2. Ve třetím dějství se tak Marner objevoval na ledě coby obránce. V jednu chvíli mužstvo málem "potopil", když neuhlídal projíždějícího Nica Hischiera, ale jinak si jako ofenzivní bek vedl dobře, dokonce byl u vyrovnání na 2:2.
"Strašně těžko jsme se dostávali z vlastní třetiny. Myslím, že právě s tím nám Mitch může pomoct. A přesně to se stalo," těšilo Keefea, byť jeho mužstvo nakonec padlo v prodloužení.
Měnění pozic je v hokeji běžné jen v určitých případech. Existuje řada univerzálů, kteří zvládnout roli centra i křídla, ale cestování mezi obranou a útokem je zcela výjimečné, zvlášť u hvězd. Že to ale jde, dokázal třeba Brent Burns, který prošel draftem jako útočník, ale nakonec skončil v obraně (s občasnými šichtami na křídle). Transformoval se ovšem hned na začátku profesionální kariéry. Marnerův případ je tedy jiný.
