Poslední dobou jde o častý obrázek. Severoamerická NHL žije něčím zcela jiným než hokejem. Tentokrát bouři rozpoutala kauza, která vrhá stín na úspěšnou dynastii Chicaga.
V roce 2010 slavili Blackhawks první Stanley Cup po téměř 49 letech. Útočník Kyle Beach však při této cestě trpěl. Coby hráč, který v téže sezoně teprve vykročil z juniorky, zažil mezi profesionály peklo. Vypověděl například, že tehdejší videokouč mužstva Brad Aldrich ho pod psychickým nátlakem donutil k přijmutí orálního sexu.
Když otřesný zážitek vylíčil jinému trenérovi, rázná reakce nepřišla, jak dokládá nezávislé vyšetřování, které si před časem nechal vypracovat samotný klub. Například Quenneville na schůzce s vedením odmítl problém řešit s ohledem na vrcholící play off.
Aldrich tak rezignoval až po zisku Stanley Cupu. Později byl odsouzený k devíti měsícům vězení za sexuální kontakt s nezletilým v době, kdy působil jako dobrovolník u středoškolského týmu.
Beach, někdejší jedenáctka draftu, strávil v organizaci Chicaga další čtyři roky, ale ani jednou nehrál v áčku. Jen s ním příležitostně trénoval. V této souvislosti si stěžoval na posměšky, které od ostatních hráčů musel kvůli sexuálnímu napadení snášet. "Mám za to, že všichni v kabině o tom věděli," prohlásil v emotivním rozhovoru pro stanici TSN.
Za to, že před jedenácti lety nereagovali pružně, už Blackhawks dostali od ligy pokutu dva miliony dolarů. Do toho klub opustili generální manažer Stan Bowman a viceprezident pro hokejové záležitosti Al MacIsaac, kteří na zmiňované schůzce s Quennevillem byli.
Další funkcionáři a některé chicagské hvězdy jako Patrick Kane nebo Jonathan Toews pak stojí před řadou doplňujících otázek, v očích části fanoušků mají pošramocenou pověst. I samotná liga je pod palbou, podle řady médií nezakročila dostatečně důrazně.
Quenneville zase skončil na Floridě, přestože ji vytáhl mezi favority na Stanley Cup. A nabídku od jiného klubu NHL - pokud vůbec přijde - bude moct přijmout jedině s požehnáním ligového šéfa Garyho Bettmana.
Kauza vyvolala ohlas také v Rusku, kde jsou hokejoví bossové zvyklí na přijímání zámořských odpadlíků.
"Pozvánka" z Ruska
Dalším by teoreticky mohl být právě Quenneville. "Pozvěte ho do Ruska," nabádá Igor Rabiněr z deníku Sport Express. "Tato respektovaná persona a fantastický profesionál neudělal nic, kvůli čemu by neměl dostat práci. Naše trenéry může posunout na další úroveň. Pokud Mike Keenan a Bob Hartley, odepsaní z NHL, mohli vyhrát Gagarinův pohár, tak Quenneville by byl v KHL přímo král. Otevřel by lidem oči ukázkou, jak se má pracovat."
Rabiněr v komentáři, s nímž se podle ohlasů většina čtenářů ztotožnila, zašel ještě dál: "Pozvěte Quennevilla do národního týmu pro olympiádu. Nemáme jediného kouče, který by se mu blížil."
Novinář Sport Expressu řešil i morální stránku věci. "Krytí zvrhlíka je špatné, samozřejmě," vrátil se k jedenáct let starým událostem. Podle něj by ale zasloužil tvrdý trest spíš tehdejší prezident a ředitel Blackhawks John McDonough, který byl v klubové hierarchii výše.
"Mluvím se spoustou trenérů a vím, že na prvním místě je u nich tým a jeho zájmy. Tak to bylo, je a bude. Proto Quenneville jednal jako kouč na milion procent správně. Jako člověk možná ne, ale Chicago ho platilo jako trenéra," prohlásil také Rabiněr.
"Ano, je špatné, že během vyšetřování Quenneville lhal, když řekl, že o tom incidentu nevěděl. Kdyby byl upřímný, možná by nebyl potrestaný tak přísně. Ale pochybuji o tom. V Americe teď všichni chtějí vystupovat papežštěji než papež, což znamená, že když je někdo přistižený při hříchu, musí být upálený na hranici."
V posledních letech v Rusku nečekaně skončil trenér Bill Peters, který kdysi na farmě Chicaga rasisticky urážel Akima Aliua, nebo útočník Brendan Leipsic. Ten doplatil na uniklou soukromou konverzaci, v níž se nelichotivě vyjadřoval k manželkám a přítelkyním ostatních hokejistů nebo narážel na užívání drog.
