Jaký má český hokej momentálně v NHL zvuk?
Potenciál tady je, je to tady sport číslo jedna. V NHL má zvuk pořád dobrý, Češi tam v minulosti udělali jméno. I teď se tam daří klukům prosazovat, vedle Pavla určitě David Pastrňák, ten má výbornou sezonu v Bostonu. Další nedávno draftovaní kluci tam pomalu nakukují, ale neříkám, že to je jak za starých časů, kdy bylo v draftu třeba 15 Čechů a z toho pět nebo šest se jich povedlo a hrajou stabilně v NHL. Teď jich je tak pět a z toho se povede prosadit jen pár z nich. Ale pořád tu talenti jsou.
Jakou váhu má v tomto ohledu třeba česká extraliga? Dejme tomu plzeňský Dominik Kubalík, draftovaný před čtyřmi lety LA Kings, udělá v letošní sezoně kolem padesáti bodů, berou to za mořem kluby jako bernou minci a pozvou si takového hráče na kemp?
Českou extraligu moc nesleduju, abych se přiznal, takže nemůžu hodnotit její kvalitu, ale vím, že NHL je NHL. Jednou jsem se bavil s nějakým skautem a řekl mi zajímavou věc. Že největší rozdíl mezi NHL a všemi ostatními soutěžemi jsou ti čtyři hráči kolem bez puku. To nasazení od nich je neskutečné, máte míň času, míň prostoru, máte víc střídání. Ano, může tady udělat hráč 50 nebo 60 bodů, nebo v KHL, ale potom, když se do toho prostředí NHL dostane a pozná ten rozdíl, je těžké se vzpamatovat a prosadit se.
Jak se tedy díváte na to, když hráč třeba v 16 letech odejde do zámořské juniorky, místo aby hrál tady, jako Tomáš Hertl, a teprve pak se prosadil v NHL?
Každý hráč má jinou cestu, je to individuální. Tomáš Hertl je třeba dobrý příklad, ale nikdo takový další za poslední dobu už mě moc nenapadá. Nedá se to paušalizovat. Jestliže tu ten kluk zůstane proto, že je to pro něj lepší, tak fajn. Za každou cenu není dobré tam odcházet, když tam odejde, odehraje jednu dvě sezony, pak se vrací sem, kde jsou na něj všichni naštvaní, že odešel. A když se vrátíte do Česka, je pak cesta zpátky za moře už hodně těžká.
Nyní jste se stal součástí agentury Global Sports, co bude vaší rolí?
Global Sports má svou hokejovou divizi a ta se bude snažit získávat kluky, kteří mají nějaký potenciál. Já do toho vstoupím v momentě, kdy bude mít hráč ambici posunout se do zahraničí. Moje práce nebude jen vyjednat kontrakt, ale o toho hráče se postarat po všech stránkách, předat mu vlastní zkušenosti, které jsem nasbíral ve své kariéře. Je to ale individuální s každým hráčem. Někdo se hokejově vyvine v 16, někdo až v 19 letech.
V čem tedy můžete být takovému mladíkovi prospěšný?
Má výhoda je, že za mořem žiju, znám jazyk, mentalitu. Pro takového kluka, který tam přijde třeba v 16, je to velký skok, třeba neumí mluvit, nerozumí si s trenérem, hodí ho do kabiny, kde je jiná atmosféra. S tímhle mu můžu pomoct. Když se pak ten hráč cítí v pohodě, ví, co se od něho na ledě chce, tak pak má ideální podmínky pro to, aby hokejově vyrostl.
Se Zachou si volá před každým zápasem
Zároveň ale máte jako agent jen pár klientů, to je cíl, pracovat spíš individuálně?
Kdybych měl nějakou armádu hokejistů, tak bych musel mít nějakého asistenta a ten už by zase nebyl mnou, nepředával by třeba to, co bych chtěl těm klukům předávat. Takhle to nechci, spíš vybrat ty top hráče, kteří tu jsou, a těm se opravdu co nejvíc věnovat. Aby pak třeba ve dvaceti, třiadvaceti letech hráli pravidelně NHL nebo za nároďák. To je cíl.
Pojďme tedy konkrétně, jak třeba pracujete s Pavlem Zachou?
Pavel odehrál loni jeden zápas v NHL, což mu samozřejmě pomohlo, ale teď teprve prvním rokem hraje. Pravidelně si voláme a i jemu jsem říkal, že všichni si myslí, že je to v NHL všechno krásný, úžasná soutěž, ale pak přijde realita. Nikdo si neuvědomuje, co všechno to obnáší, tréninky, cestování, zápasy třeba ve dvou dnech. Nasazení v zápasech, psychický tlak. A to všechno v 19 letech, je toho hodně.
Takže jste v intenzivnějším kontaktu?
Bavíme se o tom, když se mu nedaří, proč se mu nedaří. Řekne mu to i trenér, ale pořád je to jen trenér. Koukám na jeho zápasy, mám přístup k videím, takže to rozebíráme, volá mi před každým utkáním ze šatny a vždycky si jen řekneme: bruslení, nasazení, síla na puku. Dodá mu to takovou energii, jsme jako bráchové. To mi tehdy, když jsem hrál já, chybělo. A je to na něm vidět, zvedá se a hraje líp a líp. I když samozřejmě neříkám, že to je jen má zásluha.
"Budoucnost Neuvirtha? Je spousta možností"
Michal Neuvirth je naopak v jiné roli, bojuje o smlouvu, neví, co s ním bude…
S ním je to něco jiného, je to starší hráč, už má něco za sebou. Tam jedeme komunikaci v tom smyslu, že je volný hráč, kde by o něj měli zájem. Jestli bude nabídka z Philadelphie, nebo jestli jít na volný trh. Ještě uvidíme, jak to s ním půjde, možností je spousta.
Něco z jiného soudku. Vedle kariéry agenta se věnujete i trénování mládeže v Detroitu, tomu se zrovna v letošní sezoně moc nedaří, jaká tam panuje atmosféra?
Detroit Red Wings je klub zvyklý 25 let v řadě na play-off, snad každý rok má ambice na Stanley Cup, takže je to změna. Na druhou stranu si myslím, že vždycky nastane v klubu nějaká změna, když odejde trenér, nebo hráči zestárnou a nemáte tolik pozic z draftů na nejlepší talenty, tak může přijít taková krize. Teď se opravdu může stát, že to play-off neudělají a všichni se tam diví, co se to děje, ale podle mě to k tomu sportu patří.
Neslavnou sezonu tím pádem prožívá i český gólman ve službách Red Wings Petr Mrázek, nepokazil si tam trochu renomé z předchozích roků?
Petr prožil skvělou minulou sezonu, kdy si výsledky řekl o číslo jedna. Letošek je trochu jiný i proto, že se celkově týmu nedaří, a o to víc je tlak na brankáře. V poslední době zase chytá dobře, teď sice poslední zápas prohráli, ale jinak se zase zvedá. Vybudoval si tam hodně silnou pozici, podepsal smlouvu jako jednička. V NHL každopádně nikdy nevíte, co se stane, kdy vás můžou vyměnit. Určitě před sebou má ještě velkou budoucnost, znám ho od jeho 17 let, kdy ještě byl ve Vítkovicích, pak zazářil na dvacítkách a každým rokem se zlepšuje.
