PRAHA – Naši východní sousedé slaví po osmi letech opět postup mezi čtyři nejlepší hokejové týmy světa. Pět let čekali na postup do play off mistrovství světa, sedm pak na boje o medaile. I proto se titulky slovenských webů do jednoho shodují.

Slováci slaví, fanoušci žertovali

„Fantázia! Slováci zdolali po úžasnom výkone Kanadu 4:3, hrajú o medaile,“ hlásá titulek Pravda.sk. „Senzácia, Slováci budou hrát o medaili“ píše Aktuálně.sk. „Senzačný zápas nás posunul ďalej: Zahráme si o medaily!“ září titulek na nejčtěnějším slovenském serveru sme.sk. Pro fanoušky to ale až takové překvapení není.

Teda čistě v nadsázce. Na facebooku kolovalo před i během zápasů několik vtípků na kanadskou adresu. Ten nejvydařejší? „Proč hrajeme čtvrtfinále už od dvanácti hodin? Protože Kanadě letí ve čtyři letadlo!“

Ač se to nakonec vyplnilo, po druhé třetině asi nikomu pod Tatrami do smíchu nebylo. „Měli jsme tam nějaká hluchá místa, nehráli jsme dobře,“ přiznal po zápase pro Slovenskou televizi i pozdější hrdina Michal Handzuš. Slováci totiž po první dvacetiminutovce vedli 2:1, ve druhé ale zcela vypadli z role a dovolili Kanadě otočit skóre na 2:3.

Slováci v obrat věřili i po druhé třetině

„Ale pořád jsme si říkali, že je to jen o jeden gól, že když budeme hrát týmově, tak to dokážeme,“ přidal Handzuš. „Věřili jsme, že můžeme alespoň jeden gól dát, nakonec jsme přidali ještě jeden,“ doplnil jen Milan Bartovič, autor vyrovnávací branky na 3:3.

„Snažil jsem se jen sledovat kotouč po té první střele. Už jsem ho trochu ztratil z dohledu, prostě jsem tam jen plácnul hokejkou,“ popsal vzápětí svou životní trefu. Pak už přišla chvíle Handzuše.

„O to, kdo vstřelil gól ani tak nejde. Hráli jsme jako tým, to bylo hlavní,“ nechtěl vytáhlý centr, který umí zaparkovat před brankářem soupeře jako málokdo na světě, přijmou roli hrdiny.

Slovo tým ostatně znělo po zápase z úst všech slovenských hráčů. „Strašná euforie, pro tohle hrajeme hokej, o tomhle sní každý už od dětství,“ zářil po zápase Tomáš Kopecký, útočník Floridy. „Dali jsme do toho všichni všechno. Zaskočili jsme asi hodně lidí doma, ale dneska i Kanadu,“ usmíval se i veterán Miroslav Šatan.

Dalšího soupeře si vybírat nechtěli

Nejlepší kanonýr slovenské reprezentační historie (78 branek) je ostatně s Handzušem posledním pamětníkem jediného mistrovského titulu našich východních sousedů z Göteborgu 2002. I tehdy slovenští hokejisté ve čtvrtfinále zdolali Kanadu, v semifinále pak Švédsko. Na to mohou narazit také nyní, pokud hokejisté Tre kronor večer porazí český výběr.

„Je jedno koho v semifinále dostaneme. Věřím, že můžeme porazit kohokoliv,“ nechtěl si vybírat soupeře Šatan. „Oba týmy jsou kvalitní, my si musíme hlavně odpočinout. Klobouk dolů před klukama, vůbec nechápu, kde jsme v závěru našly v sobě síly,“ přidal se Bartovič.

V případě dalšího česko – slovenského souboje by byl duel hodně pikantní pro kouče slovenského výběru. Tím je totiž právě dnes pětašedesátník Vladimír Vůjtek starší. Po zápase si ale především užíval radost z postupu do semifinále, o dalším soupeři se bavit nechtěl.

České štěstícko přinesl dnešní oslavenec

„Možná jsem přinesl s sebou to české štěstíčko,“ usmál při příchodu do studia Slovenské televize. „Od kluků jsem nemohl dostat lepší dárek k narozeninám. Věřil jsem, že to můžeme dokázat, na klucích jsem viděl, že ještě domů jet nechtějí,“ pokračoval ve vyprávění svých dojmů.

„Před zápasem jsem je nijak burcovat nemusel, věděli jsme, že Kanada musí, my můžeme. Ve druhé třetině mi nebylo nejlépe, ale ve třetí jsme to tím naším poctivým hokejem opět dokázali otočit,“ dodal spokojený kouč slovenského výběru než se odebral na tiskovou konferenci a za hráči do kabiny.

Tam se dá očekávat bouřlivá atmosféra, pro slovenský celek a jejich kouče ale ještě práce nekončí. V sobotu je čeká semifinále letošního světového šampionátu. Dokaží zaskočit dalšího favorita a přidají na své konto sedmé vítězství v řadě?