Devětadvacetiletému tahounovi Flyers vedle dlouhé pauzy příliš nenahrávaly ani okolnosti zápasu. V malé hale v Nitře bylo hodně teplo. "Určitě to bylo náročný. Nevím, kolik jsem odehrál minut, ale zapotil jsem se. Kluci říkali, že ne, ale já si myslím, že mně bylo stejné vedro jako jim včera. Párkrát jsem se hodně vařil. Nebudu lhát - měl jsem toho plný zuby," řekl Voráček v rozhovoru s novináři.
I tak si ale zvládl užít bouřlivou atmosféru, kterou vytvořilo ve vyprodaném hledišti přes tři a půl tisíce diváků. "Bylo to super, vždycky se těším na možnost hrát za nároďák. Když člověk slyší hymnu, to je něco úžasného. Pokaždé, když to zažiju, tak si to užívám. Klobouk dolů, co tady čeští i slovenští fanoušci předvedli," ocenil Voráček.
Ze hry měl převážně pozitivní pocity, i když našel i nedostatky. "Od druhé třetiny bruslili Slováci trochu líp, přišlo mi, že jsme byli malinko unavení. Ale když jsme udělali nějaký kiks a pustili soupeře do šancí, Patrik Bartošák chytal skvěle. Za dva poslední zápasy jsme dostali jeden gól, což je velice dobré. Musíme zapracovat na přesilovkách, ještě se to musí malinko vyšperkovat," podotkl Voráček.
Potřebuje přivyknout na větší led v porovnání se zámořím, ale problémy mu nedělal. "Soustředil jsem se spíš, abych hrál dobře dozadu, což jsme dělali celá lajna. K ničemu jsme Slováky moc nepustili, což je pro nás důležité do dalších zápasů. Dali jsme gól, měl jsme tam pár střel, ale bylo to rozkouskované, pak je těžké se dostat do tempa," přiznal Voráček.
"S výsledkem můžeme být spokojení. Pokud jde o hru, tak bylo znát, že hráči si na sebe ještě tolik nezvykli. Týden byl náročný z fyzického pohledu a hodně jsme bruslili. Což si myslím, že se odrazí příští týden, že na tom budeme trochu líp. Doufejme, že doma v Brně něco uhrajeme," uvedl Voráček.
První útok, který vedl v centru Jan Kovář a na druhém křídle hrál Martin Zaťovič, si vyhověl. "S Kovinem už jsme párkrát hráli, Martin Zaťovič je taky skvělý hráč, velice chytrý. Má šikovné ruce, což ukázal při prvním gólu. Toho času v útočné třetině jsme neměli tolik, jak bychom si asi přáli, ale na druhou stranu jsme dobře bránili. Doufám, že takhle budeme pokračovat," přál si Voráček.
Že byl hned kapitánem, vůbec neřešil. "Nad tím nijak nepřemýšlím, už jsem si to zažil na šampionátech v letech 2015 i 2017. Nepočítal jsem s tím, že to bude takhle brzo a nijak jsem to neprožíval, beru to zatím jen jako dočasnou volbu," řekl Voráček.
Více se soustředil na vlastní výkon, aby co nejvíce pomohl týmu. "Z ofenzivního hlediska to pro mě nebyl úplně nejlepší zápas, což se dalo čekat. Od druhé třetiny už to bylo lepší, začal jsem líp cítit ruce. Ale z defenzivního hlediska jsme jako lajna odehráli dobrý zápas," řekl Voráček.
