Praha - Snad teď stát pochopí, jaký je sport fenomén a co celé zemi přináší, když se dělá pořádně, prohlásil šéf Českého svazu ledního hokeje Tomáš Král.

Češi mají na co být hrdí. Včera v Praze a Ostravě skončil nejúspěšnější hokejový šampionát v historii, který dohromady navštívilo 741 690 diváků, což je nový historický rekord. 

"Jsem absolutně spokojený, sám jsem nečekal, že všechno takhle klapne. Měl jsem samozřejmě i skryté obavy, aby se něco nestalo. Třeba nějaké výhrůžky, telefonáty nebo výtržnosti. Ale nic se nestalo a jsem přesvědčený, že tohle bylo nejlepší mistrovství světa v historii," říká Král. 

Na Čechy se po šampionátu, který vyhrála Kanada, snáší pochvala ze všech stran. Šéf IIHF René Fasel už řekl, že by se v Praze další šampionát mohl konat už v roce 2020, ale sám Král je střídmější. Češi budou zvažovat kandidaturu na mistrovství světa konané v roce 2023. 

Český hokej si díky šampionátu přijde i na slušné peníze. Řádově by se zisk měl pohybovat ve výši desítek milionů korun.

Pane Králi, jaké podle vás mistrovství v Praze ještě bylo?
Bylo přátelské a sportovně vynikající, protože týmy, které přijely do Česka, byly neuvěřitelné: Samozřejmě mluvím zejména o Kanadě, ale také o Rusku, Švédsku... Všichni přijeli v plné síle. Moc často se to nestává, v mé funkci z deseti dnů devět nestojí za nic, ale teď mám díky tomu těch desátých víc. A za to patří poděkování všem těm, kteří se kolem toho nadřeli: Jsou to tisíce lidí od hlavních organizátorů až po dobrovolníky, kteří se starali o celou pohodu.

Jaký byl turnaj po sportovní stránce?
Já jsem byl strašně nervózní před čtvrtfinále, protože přejít v téhle konkurenci přes čtvrtfinále je úspěch. S Kanadou jsme nevěděli, že se musí vše potkat v ten konkrétní moment. To nevyšlo. Třeba kdyby ten jasný gól padl, odvíjelo se to jinak. Ale takový je sport, na to vůbec nežehrám.

Máte už hrubé ekonomické výsledky šampionátu?
Neproděláme určitě, naopak si myslím, že slušně vyděláme. Nějak si čísla velmi hrubě promítám, ale nechci spekulovat, protože pořád nějaké věci vyřizujeme a doplácíme. Každopádně velice slušně vyděláme.

Dá se to říct alespoň v řádech?
Nechci, aby mě teď bral někdo za slovo, ale celé to stálo 650 až 700 milionů a určitě něco v řádech desítek milionů vyděláme.

I díky diváckému rekordu, který si Česká republika vzala zpět. Jste překvapený z toho, jak moc lidí nakonec na hokej v Česku přišlo?
Atmosféra byla úžasná, lidem patří obrovský dík. Neměli jsme to tak, že bychom za každou cenu rekord chtěli, ale to co se tady dělo, jsem nečekal. Protože i v Ostravě byl divácký zájem enormní, tam se vyprodávaly zápasy, u kterých by mě v životě nenapadlo, že se vyprodat dají. Proto dávám tamním divákům obrovský kompliment, prý tam byla i úžasná atmosféra, a to, co se dělo na Stodolní.... Ale tak oni tam taky měli super sestavu. Byli tam Norové, Dánové, Rusové a Fini (směje se). Tam byla společenská zábava velká. K návštěvám určitě přispěli ti dva bláznicí králíci, kteří ty lidi táhli.

A taky to asi souvisí ze sportovní stránkou, že?
To jsme viděli na případu Kanada. Když se řeklo, že přijede Crosby a Giroux, ze dne na den se začaly vyprodávat zápasy, které vyprodány nebyly. Kanaďané mi řekli, že Crosby prý volal výpravě sám dvě hodiny po vyřazení Pittsburghu, že chce jet. Pak dokonce Kanaďané museli odmítnout Tavarese, protože pro něj neměli flek. Praha a mistrovství světa v Česku asi má svůj šmak, prostě táhne. I Ostrava má v hokeji velké jméno. A je až k neuvěření, že jsem za celou tu dobu nepotkal člověka, který by na něco nadával. Všichni nám děkují a jsou nadšení.

Jaké to je slyšet ze všech stran pochvalu?
Příjemné, protože na to člověk není v mé pozici vůbec zvyklý. Já jen pořád čekám, odkud nějaká kritika přiletí. Fakt jsem ale nepotkal nikoho, kdo by měl něco proti. Zaznamenal jsem snad jen, že byly vlažné párky v aréně, ale jinak nic. Dělali jsme všechno proto, aby to takhle bylo, ale že to bude až tak – to jsme fakt nečekali.

Už se vám ozývají příští pořadatelé šampionátů, abyste jim poradili?
Oni si nás teď zvou na mítinky a chtějí se radit. Já si ale myslím, že je to o kreativitě a normálnosti lidí. V řadě těch zemí z věcí, které tady řešíme běžně, dělají vědu a chybí jim logičnost. Třeba v logistice v halách. Snažili jsme se tady myslet na kdejakou kravinu, kudy mají týmy chodit, jak jim budeme doplňovat věci, abychom je nerušili. Je to podle mě taky o zkušenostech a o tom, že všichni, kteří na tom dělali, chtěli, aby se to povedlo.

Zvyšují se takhle povedeným šampionátem šance Česka na další kandidatury?
To v každém případě. Ten zaběhnutý cyklus deset jedenáct let určitě o nějaké tři roky posuneme. Pan Fasel říkal, že by takové šampionáty dělal nejradši dvakrát do roka. Pro všechny je to zajímavé, i ekonomicky. My si schválně necháme spočítat, kolik to přineslo naší zemi a těm městům, protože to jsou podle mě obrovské peníze. Vezměte si výtoče piv, hotely, cestování, DPH ze vstupného. Snad už na těch správných místech pochopí, jaký je sport fenomén a co to zemi přináší, když se dělá pořádně.

Další šampionát v Česku bude za sedm let?
Já bych to viděl na rok 2023, protože 2022 je olympiáda. Budeme připravovat kandidaturu, ale je otázka, jak to bude s olympiádami a účastí hráčů z NHL. O tři roky čekání určitě můžeme zkrátit.

Užil jste si alespoň část zápasů jako fanoušek? Třeba to napínavé čtvrtfinále s Finskem?
Úplně fanouškovsky jsem si šampionát neužil, protože jsem měl hodně povinností. Asi jsem neviděl žádný hokej úplně celý. Ve čtvrtfinále jsem odešel v půlce třetí třetiny a poslouchal jsem to v rádiu. Já jsem to klukům a lidem tak strašně přál, že jsem byl nebývale nervózní. Od té doby jsem úplně v pohodě, i dnes, když budeme hrát o bronz (rozhovor vznikal dvě hodiny před zápasem Česko - USA, pozn. autora). Strašně si to přeju, zasloužíme si to, ale už dopředu jsem říkal, že pro Česko je úspěch postup přes čtvrtfinále.