Poté, co před týdnem debutoval na šampionátu na ledě a vychytal výhru nad Švédy, si tentokrát zkusil roli spolukomentátora během přímého televizního přenosu zápasu s Itálií. Novou zkušenost si přes počáteční nervozitu užil a dokonce přiznal, že by si dovedl představit, jak se této práci věnuje po skončení aktivní kariéry.
Šestadvacetiletý Bartošák měl na zápas s outsiderem skupiny volno, neboť do brankoviště šel Pavel Francouz a toho ze střídačky jistil Šimon Hrubec. Díky tomu mohl komentovat.
"A musel jsem se kolikrát koncentrovat ještě víc než v bráně. Člověk myslí na jednu věc, chce ji říct, ale na ledě se už mezitím odehrávalo něco úplně jiného. Pochopil jsem mnohem víc, jak to kluci komentátoři mají těžké. A musím smeknout, že zvládají i daleko těžší zápasy, než byl ten s Italy," řekl Bartošák novinářům.
Sám celou akci inicioval. "Ráno jsem viděl komentátory na tréninku. Zeptal jsem se jen pana Zikmunda (tiskový mluvčí týmu), jestli by to bylo možné, a ten to zařídil. Velký dík za tu možnost. Pro mě to byla výborná nová zkušenost. Už jsem také uvažoval, že až skončím s hokejem, dovedl bych si představit, že bych dělal takovou práci. Bavilo mě to," pochvaloval si Bartošák.
Nervozitu shodil po první třetině. "Během ní jsem tak nějak zjišťoval, kdy můžu mluvit a podobně. Víc než nervozita tam byla spíš taková zaskočenost. Já se na to ani nijak nepřipravoval. Nevěděl jsem, kdy a co můžu mluvit, kdy nemůžu. První třetinu jsem vnímal, co se děje a jak by to mělo být. Od druhé třetiny myslím, že už to už bylo dobré," připomněl Bartošák, jehož spoluhráči to měli podobně s vývojem skóre. Ve druhém dějství zvýšili z 1:0 na 5:0.
Žádné připravené průpovídky neměl. "Vůbec. Byl jsem s rodinou, přijela máma s přítelem, takže jsem se na to nějak nechystal. Hlášky měl spíš Tomáš Jílek, kterého jsem ve dvojici doplňoval," konstatoval Bartošák.
"Ale přebrepty? Asi v každé druhé větě! Jak jsem začal mluvit, blbě jsem řekl slovo, blbě skloňoval podstatné jméno… Tam mě Tomáš několikrát podržel. Viděl, že jsem se zasekl a zakoktal, on přesně věděl, co má říkat. Kdybych byl profesionální komentátor, asi bych se na to připravil a rozmluvil. Ale jsem spokojený s tím, jak to šlo," dodal Bartošák.
Tým při výhře 8:0 nekritizoval. "To bych si vůbec nedovolil. Pak by mi to asi v šatně vrátili," pousmál se Bartošák. "Kluci ale předvedli výborný výkon a vysloužili si pochvalu, nebylo co vytknout. Rvali se tam, gólman Italy půl zápasu držel, pak to odšpuntoval nešťastný gól," připomněl Bartošák zásah Radka Gudase na 2:0 z poloviny hřiště.
Ačkoliv byli svěřenci kouče Miloše Říhy v utkání obrovskými favority, góly spoluhráčů naplno prožíval. "Ještě mi kamarádi na telefon psali, že to prožívám, jak kdyby to bylo Nagano. Užíval jsem si to, bavilo mě to a byl jsem rád za každý gól, co jsme dali," přitakal Bartošák.
Byl zvědavý na ohlasy fanoušků, i s ohledem na to, zda se dokázal vypořádat s ostravským dialektem. "Jestli se bude vykládat, že Ostravan nemá v komentátorském studiu co dělat. Uvidíme," smál se Bartošák. A nevyloučil, že si roli komentátora někdy zopakuje. "Předběžná domluva tam je, ale doufám, že už vždycky budu v nominaci na zápas a co nejvíc času strávím v bráně," přál si Bartošák.
Již podruhé byl po utkání v Bratislavě mediální hvězdou, aniž do něj nastoupil. Poprvé se tak stalo v sobotním duelu s Norskem, kdy byl připravený jako dvojka poté, co v noci spěchal do Ostravy k porodu a ráno v den utkání se stal otcem. "Podruhé tady dělám rozhovor, aniž jsem chytal. Jsem zvědav, co přijde příště. Jestli mě pošlou domů a někdo se mnou bude dělat rozhovor…" přemítal s úsměvem Bartošák.
