Třinec - Ještě před pár měsíci si na živobytí přivydělával kopáním hrobů, nyní hokejový útočník Antonín Pechanec vypomáhá Třinci v tažení za extraligovým titulem.

A kromě toho žije čtyřiadvacetiletý kmenový hráč druholigového Havířova sen o tom, že by mohl v zámožném slezském klubu získat profesionální smlouvu.

Na ledě nechává všechno

Během několika měsíců se Pechancovi život obrátil skoro o 180 stupňů. Zatímco před rokem ho mučily bolesti vyhřezlé plotýnky, v Havířově patřil do šedého průměru a na chleba si musel vydělávat i po brigádách, teď sedí v kabině po boku Zbyňka Irgla, Jakuba Klepiše, Rostislava Klesly a dalších extraligových es.

"Já si tu užívám každou minutu, každý trénink, každé střídání. To, že můžu být součásti tohoto týmu, je pro mě obrovská čest. Když mě trenér pošle na led, snažím se tam nechat všechno," řekl Pechanec novinářům.

Pomohly svaly

Bod zlomu v tuctové kariéře jednoho prvoligového hráče nastal loni v létě. Pechanec kvůli nesnesitelným bolestem zad musel každý den zahajovat speciální sérií cviků, ale pravidelným cvičením v kombinaci s posilovnou přibral osm kilo svalové hmoty, kterou dokonale využil na ledě.

"Začalo mi sloužit zdraví. Problémy s ploténkou ustaly, nabral jsem svaly a výkony šly nahoru," vysvětlil Pechanec, který se stal nejproduktivnějším hráčem Havířova v sezoně se 14 góly a 19 asistencemi.

Tříbodová premiéra na Spartě

Třinec si šikovného útočníka všiml a před uzávěrkou přestupů ho dopsal na střídavý start. Když Havířov v play off ztroskotal už koncem února na Třebíči, Pechanec se stěhoval o třicet kilometrů dále pod Javorový. Kouč Jiří Kalous ho nechal v nejvyšší soutěži debutovat v závěrečném utkání základní části na Spartě a taková premiéra se taky jen tak nepovede - Pechanec se blýskl gólem a dvěma přihrávkami.

Jisté místo v sestavě Ocelářů nemá, ale když ho Kalous vypustí na led se čtvrtou řadou, dokáže Pechanec v útočném pásmu udělat pořádný průvan. Třeba v závěru druhého semifinálového zápasu se Spartou právě Pechanec a spol. překvapivě vedli závěrečný tlak Ocelářů.

Pomáhal kopat hroby

I proto se Pechancovi možná rýsuje světlejší budoucnost. Kdyby náhodou dostal kontrakt v Třinci, mohl by definitivně praštit s brigádami, kterými si vylepšuje životní úroveň. "Jen hokejem se neživím. Když jsme hrávali ještě druhou ligu, jezdil jsem normálně pracovat. V první lize se ze mě stal profík, ale stejně jsem musel chodit na brigády. Sem tam chodím pomáhat kopat hroby. Můj brácha je hrobař, tak mě občas vezme. Vykopat díru umí každý, ale těla bych asi vozit nemohl," usmál se Pechanec.

Teď by ale nejradši pomohl prokopat Třinci tunel na extraligový trůn. A napodobil příběh svého kamaráda a havířovského spoluhráče Roberta Říčky, který si na střídavém hostování vysloužil smlouvu ve Zlíně. "Do budoucna by to bylo příjemné. Ale když to nevyjde, život nekončí a budu dále makat v Havířově," dodal Pechanec.