Ostrava - Vladimír Vůjtek se dočkal, na sklonku své trenérské kariéry v 68 letech získal post, po kterém dlouhá léta tolik toužil. Že povede českou reprezentaci, se dozvěděl ve čtvrtek, od té doby už v nové pozici trpělivě přemýšlí o tom, jaký realizační tým poskládá kolem sebe. 

"Něco už v hlavě mám," říká Vůjtek v rozhovoru pro Aktuálně.cz v jedné z ostravských kaváren a potvrzuje, že by kolem něj mohl vzniknout jakýsi štáb odborníků složený z jeho výrazně mladších extraligových kolegů. Podobně trenérské týmy pro vrcholné akce staví například Kanada. 

"Jsem týmový hráč, nechám si poradit. Myslím, že by se dala skloubit parta čtyř pěti lidí, kteří by do toho mohli mluvit," vysvětluje Vůjtek, velice trpělivý trenér a uznávaný hokejový odborník, který poslední čtyři roky vedl reprezentaci Slovenska.

Poskládat tým, který s ním české hokejisty povede v příští sezoně, kterou uzavře světový šampionát v Rusku, je pro něj první těžký úkol v nové roli. Desátého července se má sejít znovu se šéfem svazu Tomášem Králem a vedle jmen svých asistentů mu předložit i novou koncepci. 

Už jste o tom stihl od čtvrtka, kdy vás svaz pověřil trénováním reprezentace, přemýšlet?
Samozřejmě jsem o tom přemýšlel. Jde hlavně o to, postavit realizační tým, vybrat si spolupracovníky a lidi, kteří k tomu patří, jako jsou maséři či lékaři. O nějaké koncepci je ale těžké mluvit, ta je totiž jasně daná každý rok. Nejde budovat tým, který bude za tři roky silný na olympijských hrách, to je totiž vždycky úplně jiný tým. Přeruší se NHL, přijedou vám úplně jiní hráči, než které máte celé tři roky k dispozici. Vy v podstatě musíte připravovat mužstvo vždy na příští mistrovství světa, to bude příští sezonu v Rusku.

Čtyři až pět lidí, kteří by mohli radit

Líbí se vám ta myšlenka, složit realizační tým z několika trenérů, jak se píše v novinách?  Novináři tomu říkají štáb odborníků a Češi by se tím měli inspirovat od Kanady. 
Řeknu to asi tak, já už nejsem jedinec, jsem kolektivní hráč a rád se o určitých věcech poradím. Myslím, že by se dala skloubit parta čtyř pěti lidí, kteří by do toho měli mluvit, a pak tam budu já, který to bude rozhodovat a bude to vést.

Jak se na to těšíte?
Těším se, ta nabídka vést reprezentaci mě potěšila. Samozřejmě by pro mě bylo jednodušší, kdyby přišla před deseti lety, ale musím to brát jako fakt, jako skutečnost. Už se na to ale těším, jestli se mi podaří složit kvalitní tým kolem sebe, bude to velmi zajímavá práce.

V souvislosti s vašimi asistenty se mluví o trenérech, jakými jsou Josef Jandač, Jiří Kalous či Radim Rulík.
Novináři nejsou zas tak hloupí, aby nevěděli, kteří trenéři by to mohli dělat. Takže ano, tohle je okruh lidí, ze kterých asi budu vybírat.

Už jste naznačil, že by pro vás bylo lepší, kdyby nabídka přišla před deseti lety. Teď je vám osmašedesát let, máte v sobě pořád dost sil? Když jste totiž po letošním šampionátu končil na slovenské střídačce, říkalo se, že potřebujete odpočinek.
Ale tak říkalo... Já jsem taky ale neříkal, že končím. Řekl jsem, že si ještě nějakou práci u hokeje dokážu představit, navíc národní tým je něco úplně jiného než klubový tým, který se schází každý den v osm ráno. Tam je hodně cestování, je to mnohem náročnější.

Překvapilo vás, že svaz ukázal velmi rychle na vás?
Nebudeme si nic namlouvat, já už s tím nepočítal. Je to poslední možnost, která by ani nepřišla, kdyby se neprojevila ta kauza. Bez ní by to dělal Láďa Růžička dál a já už bych za dva tři roky tuhle šanci nedostal.

Co vůbec říkáte na současnou aféru kolem Vladimíra Růžičky?
Já to nekomentuju, protože nevidím do těch podstatných věcí. Nemám rád, když někdo o něčem mluví a ani neví, o čem se jedná.

Syn je agent. Není to střet zájmů?

Jenže teď jdete pracovat místo něj a mluví se o tom hodně. V novinách se pořád objevují nová svědectví, píše se o tom, že je v hokeji uplácení zcela normální. Jak tohle všechno vnímáte?
Některé noviny chtějí senzace, hodí se jim to do koncepce, aby se lépe prodávaly. Taková je dnešní doba, i bez důkazů se dají pošpinit lidé i celé prostředí. Těžko se teď z toho půjde ven.

Nebojíte se, že vám zase časem budou lidé a třeba i novináři lámat přes hlavu, že váš syn je hráčským agentem?
Já se tím nezabývám, mně je to jedno. Byl jsem čtyři roky na Slovensku a neměl jsem s tím jediný problém. Tohle je jedna z těch kauz, která se narodila tak nějak uměle. Nedáváte mi tuhle otázku prvně, jste už asi pátý novinář, který se mě na to ptá. Chytají se toho všichni, těch domněnek, co bude a jestli to bude nějak ovlivňovat nominace... Já si od syna radit rozhodně nenechám.

Dá se porovnat vaše pozice s tou, jakou jste měl na Slovensku? Třeba s ohledem na ambice, protože od českého týmu se na rozdíl od Slováků pořád čekají medaile?
Samozřejmě. Český hokej je kousek výše než slovenský, čeká se od něj medaile, semifinále. Bude tam velký tlak. Na druhou stranu, u Slováků se zase čekalo čtvrtfinále, takže tam byl tlak stejný, jen na trošku jiný výsledek.

Byl jste dlouhá léta v Rusku, pak jste vedl tým Slováků. Sám říkáte, že do hloubky musíte český hokej znovu poznat. Využijete třeba toho, že jsou teď hráči z NHL v Čechách? Sejdete se s nimi přes léto?
Ne, já až na malé výjimky ty hráče znám. Když jsem vedl Slováky, taky jsem jezdil na cesty do Ameriky a potkával se tam pak i s těmi českými hráči, znám je i z dřívějška. Až teda na ty mladé, jako jsou Palát nebo Pastrňák. Ty neznám...

Palát je z Frýdku-Místku, Pastrňák z Havířova. Z Otravy to k nim máte patnáct minut autem...
(Směje se)  No když už jsme u toho, vzpomněl jsem si, že jsem vlastně trénoval tatínka od Pastrňáka. Kdysi dávno.

Udělal na vás někdo z těch mladých českých hokejistů v poslední době dojem?
Palát hraje v Tampě velice dobře, třeba Radko Gudas měl tu loňskou sezonu výbornou, teď ho bohužel potkalo zranění. Pastrňákovi se daří také velice dobře, asi nikdo nečekal, že po dvacítkách okamžitě nastoupí do NHL. To jsou ta jména, která mě zaujala. A pak samozřejmě gólman Mrázek.

Mrázek jako nový Hašek. A co Jágr?

Je pro vás Mrázek potenciální jedničkou do brány reprezentace?
Neříkám, že jedničkou, ale on se prosadil v Detroitu, a tam to není jednoduché. A on to tam dokázal, teď je tam v podstatě na pozici jedničky. Má před sebou celou budoucnost, je to ještě mladý gólman. Málo brankářů v jeho letech se ale takhle v NHL dokázalo prosadit.

Ona mu v tom určitě pomáhá i jeho povaha. Je to velmi klidný člověk, jakým brankář být musí, ale zároveň je z něj pořád cítit, jak moc chce být nejlepší a jak moc rád vyhrává.
Abych pravdu řekl, tak ho osobně neznám. Ale strašně mě zaujal třeba na tom mistrovství světa dvacítek, hlavně v tom zápase s Amerikou, který podle mě vychytal a vyhrál sám. To byl úžasný výkon, takový jsem od dob Dominika Haška neviděl.

Co ve vás teď před začátkem v nové funkci vyvolává jméno Jaromír Jágr? Letos zase ukončil reprezentační kariéru, budete ho chtít i vy přemlouvat k dalšímu návratu?
To je otázka času. Já respektuju, že v národním mužstvu skončil, a co bude za půl roku, to uvidíme.

Budete pokračovat ve snaze omladit český tým, jako to dělal Vladimír Růžička?
Já v tom nevidím problém. Mladí musí dostat šanci, třeba jako Simon, který teď hrál na šampionátu a vypadá velice dobře. Ti mladí ale potřebují dostat šanci především v klubech, tam se mohou vyhrát a posunout se nahoru do národního mužstva.