Třinec - Před deseti dny se v utkání v Litvínově po střetu u mantinelu s obráncem Karlem Kubátem zranil, protihráč mu v pádu přisedl pravou nohu a Radek Bonk si vytočil koleno. Diagnóza: natažené vazy. „Doktor mi původně chtěl dát nohu do sádry, ale domluvili jsme se na ortéze, je to pohodlnější a dá se dělat základní hygiena,“ hlásí z domova pro Aktuálně.cz kapitán třineckých hokejistů Radek Bonk, který tři dny po zranění oslavil 37. narozeniny.

Už abych sundal ortézu a šel do práce!

Po konci kariéry v NHL (Ottawa Senators, Montreal Canadiens, Nashville Predators) a krátké exkurzi do KHL v dresu Jaroslavle nastupuje Bonk už čtvrtý rok v barvách třineckých Ocelářů. Předloni byl kapitánem mistrovského týmu. Také letos v extralize září a spolu s kanonýrem Martinem Růžičkou a bojovníkem Václavem Varaďou tvořil jedno z nejlepších „útočných komand“ v soutěži.

Ovšem střet s Kubátem ho poslal na „nemocenskou“. Už druhý týden tráví doma s manželkou a čtyřmi dětmi, dvěma syny a dvěma dcerami. „Manželka si možná ze začátku říkala, že bude fajn, když budu doma a pomůžu jí s dětmi, ale jsem spíš její páté dítě,“ popisuje domácnost Radek Bonk. „Mám na koleni ortézu, nesmím s kolenem hýbat. Když chodím po domě, tak o berlích, takže nemůžu ani nic vzít do rukou. Autem jezdit nemůžu. Manželka už možná bude ráda, až půjdu zase do práce,“ myslí si třinecký kapitán.

Třinec válí i bez kapitána

Ležení doma už Bonka nebaví. „Je to na houby a nuda. Tento týden už jsem aspoň začal rehabilitovat, chodím na elektriku a magnet, v pondělí bych měl po čtrnácti dnech ortézu sundat, jsem zvědav, co mi pak doktoři poví. Už bych chtěl začít něco dělat, ať nemám velké manko,“ popisuje.

Je alespoň rád, že nemá sádru, o čemž doktoři původně uvažovali. „Domluvili jsme se na ortéze. Aspoň se můžu osprchovat, ale pak zase navléknu ortézu a musím být v klidu. Snad to bude v pondělí dobré a budu moct začít,“ přeje si.

Radost mu dělají alespoň spoluhráči, kteří potvrzují i bez kapitána příslušnost k extraligové špičce. „Skvělou formu teď mají Martin Adamský a Jirka Polanský, jsem rád, že to klukům šlape. Snad jim to vydrží a mě se pak bude taky lépe vracet,“ říká centr, který se i v přítomnosti Jaromíra Jágra a Tomáše Plekance držel v elitní desítce bodování soutěže. V 35 zápasech nastřádal 37 bodů (13+24).

Mrzelo ho Salt Lake City, na reprezentaci teď nemyslí

V této sezoně má Bonk opravdu reprezentační formu, trenér Hadamczik ho chtěl povolat na první reprezentační akci Karjala Cup, ale tehdy se Bonk omluvil ze zdravotních důvodů. Končit sezonu na mistrovství světa by se mu líbilo, vždyť NHL bude trvat po výluce déle než obvykle a tolik hráčů k dispozici nebude. „Já ale teď myslím na to, abych se vrátil na led, zpátky do formy a na reprezentaci určitě teď ne,“ tvrdí.

Bonk poprvé a naposledy reprezentoval mezi dospělými v roce 1996. Tehdy měl za sebou teprve první kompletní sezonu v NHL a hned ve Vídni získal s reprezentací titul mistra světa. O pár měsíců později byl u fiaska ve Světovém poháru. Od té doby nereprezentoval. „Tehdy jsem nepřemýšlel, kdy se zase do nároďáku podívám, neřešil jsem to. Ale je fakt, že jsem doufal v nominaci na OH 2002 do Salt Lake City,“ přiznal v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Tehdy ho ale trenér Augusta nevzal, přestože měl Bonk v sezoně 2001/02 nejlepší statistiky. V dresu Ottawy tehdy v 82 zápasech nasbíral 70 bodů (25+45) a toto maximum v NHL už nikdy nepřekonal. „Byl jsem tehdy zklamaný, ale pak jsme hráli skoro každý rok play off a navíc se nám rodily děti,“ vysvětluje otec synů Olivera Jaroslava a Camerona a dcer Kennedy Grace a Mayi. S kanadskou manželkou Jill, kterou poznal v Ottawě mají zkrátka napilno.

Podobný příběh jako Nedvěd?

Podobně jako Petr Nedvěd, by se mohl Bonk na sklonku kariéry objevit po letech v reprezentaci. Nedvěd rovněž reprezentoval Česko jen na Světovém poháru a podruhé až loni na mistrovství světa (bronz). Mezitím hrál Nedvěd za Kanadu (stříbro na OH 1994 v Lillehameru). Po změně pravidel se mohl vrátit do české reprezentace. „Byl to pěkný příběh, rád bych si na šampionátu taky zahrál, ale jak už jsem řekl, teď je pro mě priorita, abych se vrátil po zranění na led. Pak se uvidí,“ dodává sedmatřicetiletý krnovský rodák.

BONKOVA KARIÉRA