Hudler: Když jsem viděl krev, myslel jsem na nejhorší

Adam Sušovský Adam Sušovský
27. 12. 2012 17:35
Bylo to štěstí v neštěstí. Brusle netrefila tepnu ani hrtan, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz hokejista Jiří Hudler.
Jiří Hudler dojel do sanitky s rozzeřaným krkem po svých.
Jiří Hudler dojel do sanitky s rozzeřaným krkem po svých. | Foto: Repro ČT

Třinec - Štěstí v neštěstí. Jiří Hudler z hrozivého střetu v rohu hřiště, při kterém ho brusle libereckého útočníka Tomáše Filippiho řízla do krku, vyvázl naštěstí jen s několika stehy. Útočník proto plánuje brzký návrat na led.

"V noci jsem toho ale moc nenaspal. Pořád to bolí a nemůžu moc hýbat krkem," říká osmadvacetiletý útočník Calgary, který během výluky NHL posílil Třinec, v rozhovoru pro internetový deník Aktuálně.cz.

Hudler přiznal, že ve chvíli, kdy ucítěl ostří nože na krku, myslel na nejhorší. "Vybavil se mi Richard Zedník, kterému se to stalo před třemi lety v NHL. Okamžitě jsem to chytl a ujel na střídačku," popisuje Hudler.

U vás to ale tak špatně nedopadlo. Jak se den poté cítíte?
Docela dobře. V noci jsem ale moc nespal, krk je takový tužší a nemůžu s ním moc hýbat. Bylo to ale štěstí v neštěstí. To mi řekli i lékaři. Rána je sice hluboká, ale netrefila hrtan ani tepnu.

Kde vás brusle trefila?
Zepředu krku. Je to fakt hodně hluboké a asi pět centimetrů dlouhé. Kolik mám ale stehů, to jsem se lékařů zapomněl zeptat.

Pamatujete si, co se vůbec stalo?
Jasně. Byl to úplně normální souboj v rohu hřiště, jenže soupeř ztratil rovnováhu, spadl na zem a brusle mu vylétla hodně vysoko.

Co se vám v tu chvíli vybavilo?
Hned jsem si vzpomněl na Richarda Zedníka, ale zaplať pán Bůh to nebylo tak vážné. Když jsem ale viděl, že kape krev, bál jsem se. Okamžitě jsem se za ránu chytl, ukázal na rozhodčího, že je to vážné a ujížděl na střídačku, aby mi to lékaři ucpali ručníky.

Tekhlo to hodně? Na ledě žádné stopy nezůstaly a nic nebylo vidět ani z dálky, když jste seděl na střídačce...
Teklo to hodně, ale tím, že jsem se udržel na nohách a jel hned na střídačku, to schytal pouze dres. A ten je červený.

Kdy jste se uklidnil a věděl, že to tak vážné nakonec nebude?
Až v nemocnici. V sanitce mi na to nikdo nesáhl. Všechno to bylo rychlé, asi za tři minuty jsme byli ve špitále. Ani jsem si nestihl sundat brusle, vezli mě na šití rovnou ve výstroji. Naše lékařka i lékaři v nemocnici mě ale rychle uklidnili, že se nemám čeho bát. Ale taky mi řekli, že jsem měl štěstí jako blázen.

Takže se brzy vrátíte do hry?
Já doufám, že ano. Chci hrát hned, co budu moct bruslit. Snad to půjde co nejdříve. Zatím je ale krk tužší a netroufám si. Proto jsem nakonec dnes ani neodjel s týmem na zápas v Kladně a musím říct, že v tuto chvíli pochybuju, že bych mohl hrát třeba už v neděli. Zatím se mi hlavou otáčí dost blbě. Přírodní zákony potlačovat bohužel nejde.

 

Právě se děje

Další zprávy