Když Rusům někdo jakoby ubližuje, víc je to vyhecuje, říká Vůjtek. I Čechy řadí na OH mezi favority

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
2. 1. 2018 11:37
Po mistrovství světa 2016 na české střídačce se trenérská kariéra Vladimíra Vůjtka uzavřela. Sedmdesátiletý odborník dodnes pomáhá mateřským Vítkovicím jako konzultant a pozorně sleduje národní tým, který jej v prosinci potěšil výkony na ruském turnaji. Co očekává od blížící se olympiády?
Vladimír Vůjtek vedl českou reprezentaci před dvěma lety.
Vladimír Vůjtek vedl českou reprezentaci před dvěma lety. | Foto: Milan Kammermayer

Na posledním světovém šampionátu hokejová reprezentace opět neprošla přes čtvrtfinále. Co musí zlepšit, aby na olympiádě uspěla?

Už se zlepšila, výkony teď byly dobré. Je obrovský rozdíl nominovat na mistrovství světa nebo na olympiádu bez hráčů NHL. Na mistrovství světa se připravují hráči na turnajích Euro Hockey Tour půl roku a šest týdnů v závěrečné přípravě. Pak přijede osm hráčů z NHL a ti evropští jsou nervózní, jestli příprava nepřijde vniveč. Polovina s tím už do přípravy jde a žije s tím. Kdežto dneska jim nemůže pozici nikdo sebrat, jen oni sami vlastním výkonem.

Po posledním MS jste říkal, že se podle vás český tým nevyždímal, neukázal to nejlepší. Věříte, že to na olympiádě bude lepší?

Zdálo se mi, že ten tým tehdy mohl dokázat víc. Ale na prosincovém Channel One Cupu jelo mužstvo od poloviny zápasu s Finy snad na 130 procent. Hrálo obětavě, se zaujetím. S takovou hrou patříme k favoritům olympiády, i když rozdíly mezi týmy první pětky nejsou skoro žádné. Na domácím turnaji byli o kousek výše Rusové, trochu mě zklamali Švédové, ale to se vyrovná.

Jaké jste měl vůbec dojmy z vystoupení národního týmu na Channel One Cupu v Praze a Moskvě?

Rozdělil bych to na první zápas a zbytek. Proti Finům jsme hráli třicet minut špatně, tahali jsme za kratší konec. Finové to prolajdačili, měli vést více než 2:0. Pak se to začalo lámat a na konci jsme zápas rozhodli pro sebe. To bylo výborné a ovlivnilo to další průběh turnaje. V Moskvě jsme hráli dobře od prvních minut a přehráli jsme Kanadu i Švédsko.

V čem jste viděl rozdíl oproti ne tak povedené Karjale?

V nasazení. To bylo větší než na Karjale. Viděl jsem větší soudržnost týmu a hernost, udrželi jsme se na puku. Vyhrávali jsme souboje jeden na jednoho, dva na dva. Celkově vypadal ten tým sebevědoměji.

Mají teď na olympiádu blíže hráči, kteří hráli na Channel One Cupu?

V týmu byli zkušení obránci, Furch chytal velice dobře. Zkušení útočníci jako Erat s sebou přinesli pozitivum, uměli si poradit v rozhodujících fázích, uměli uklidnit mužstvo. Erata sice osobně neznám, neměl jsem ho nikdy v týmu, ale působil na mě tak, že dodával mužstvu klid. To mi na prvním turnaji chybělo.

Trenér Josef Jandač s Martinem Eratem na pozici lídra počítá. Přiznal, že týmu vůdčí typ scházel…

Podle toho turnaje se s tím dá souhlasit. Erat byl vůdčí osobností ve všech důležitých momentech. Byl vidět nejen v přesilovkách, ale na střídačce vyzařoval z hráčů klid a uvolněnost. Občas se objevily úsměvy. Nešlo to jen od Erata, ale třeba i od Němce.

Kdo byl lídrem za vašeho působení v roce 2016?

Vyloženým lídrem byl Plekanec, ale ne v tom smyslu, že by se projevoval v kabině. Je spíš takový uzavřený. Měli jsme tam spíš hodné kluky, ale v situacích, kdy bylo potřeba zvýšit hlas, nám lídr taky trochu scházel.

Jak se vám líbili další navrátilci do reprezentace, obránci Zbyněk Michálek s Ondřejem Němcem?

Michálek je zkušený hokejista, celou kariéru odehrál na úzkých kluzištích a na evropskou hru si zvyká. Je otázka, jestli si zvykne. Zatím mě nepřesvědčil v národním týmu ani ve Spartě. Ještě budou debaty, jestli pojede, nebo ne. Viděl jsem tam lepší hráče, třeba právě Němce. Hrál s přehledem, uměl si poradit v soubojích, rychle a přesně rozehrával, držel přesilovku. Pochválil bych i Mozíka, který se trochu podceňuje. Daří se mu i v Rusku, kde hraje v průměrném Podolsku, a přesto patří mezi nejlepší obránce v účasti na ledě.

Jak velkou komplikací může být značný počet omluvenek, které trenérům dorazily před olympijskou generálkou v Rusku?

Omluvenky byly vždycky, a dokonce ve větší míře. Před mistrovstvím světa jsem zažil i patnáct nebo šestnáct. Myslím, že teď jich bylo málo. Před touto olympiádou cítí všichni hráči šanci, protože už je z týmu nemohou vystrčit hráči ze zámoří. Se zraněním se prostě nic nedá dělat, takoví Nakládal s Červenkou mají podle mě místo jisté. U ostatních kluků je to trochu riziko, že se na olympiádu nedostanou. Nejel Klepiš, Gulaš. Pro trenéry bude těžké vybrat útočníky.

Otázka brankářů je vyřešena? S tím, že z "ruské dvojice" vypadá lépe Dominik Furch, který v klubu chytá častěji než Pavel Francouz?

Furch s Francouzem jsou jistí, Bartošák byl s týmem na obou turnajích. Tam nevidím důvod, proč něco měnit. Francouz před Karjalou v klubu příliš nechytal, teď už ano, za dva měsíce se může ještě něco změnit. Může se stát, že se budou střídat, jak jsem to s nimi dělal já při šampionátu v Rusku. Oba odchytali čtyři zápasy, byli spokojení, nezáviděli si. Jsou to dobří kluci, kteří si pomáhají a unesou to.

Co říkáte na Andreje Nestrašila, který byl na obou turnajích?

Už já jsem ho měl v hledáčku na mistrovství světa, ale těžce se zranil. Na obou turnajích byl vidět. Je to univerzální hráč a myslím si, že místo na olympiádě dostane, i když třeba ne v prvních dvou lajnách. Z Ruska o něm chodí dobré zprávy, takového hráče potřebujeme.

Jeví se vám olympiáda bez hráčů NHL jako výhoda pro Rusy?

Vypadá to tak. Udělali národní tým z Petrohradu a CSKA, mají sehrané pětky, akce. To ještě na Channel One Cupu chyběli Mozjakin a Dacjuk.

Požene je vztek po rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru, že nemohou hrát pod vlajkou své země?

Přesně tak. Jsou naštvaní, to je požene dopředu. Mají to v nátuře, když jim někdo jakoby ubližuje, více je to vyhecuje. Chtějí se ukázat světu. Celý národ za tím půjde. Dlouho jsem neviděl hrát Rusy tak bojovně, skákat do střel. Vrcholový sport je s politikou spojený. Osobně jsem si myslel, že za daných okolností Rusové nepojedou, ale po vyjádřeních Kovalčuka a dalších je to jinak. Hokej je sport číslo jedna, který tam rozhoduje i o politickém dění, před prezidentskými volbami díky rozhodnutí jet na olympiádu stoupla popularita Vladimira Putina.

Sledoval jste přípravu Slováků pod kanadským trenérem Ramsaym? Co by mohli v Pchjongčchangu dokázat?

Něco jsem viděl a musím říct, že mají výborné brankáře, kterých vystřídali šest za dva turnaje. Mají zkušenou obranu a vzali zpět ostřílené útočníky Surového nebo Nagye. Jsou bojovní a hráli dobře. Podle toho, jak se momentálně daří, je to mužstvo na šesté až desáté místo. Slováci mají pořád dost kvalitních hráčů, aby na jednom turnaji mohli udělat díru do světa. Ne pokaždé, ale jednou ano.

 

Právě se děje

Další zprávy