V rozhovoru pro Aktuálně.cz komentuje dění kolem ženského týmu v posledních týdnech Pacinův předchůdce Petr Novák. Ten s českými hokejistkami uhrál šesté místo na mistrovství světa 2019, čímž si reprezentace otevřela cestu k snadnější kvalifikaci do Pekingu.
Šampionát v roce 2020 se kvůli koronaviru nehrál, načež byl ženský tým svěřen Pacinovi. Čtyřiapadesátiletý Novák, bývalý kouč extraligové Mladé Boleslavi a Slavie, by se nyní na ženskou střídačku rád vrátil, ale vedení českého hokeje s ním zatím nejedná.
Jaký jste měl dojem z představení českých hokejistek na olympiádě?
Má to dvě hlediska, výsledek a předvedená hra. Ta se mi docela líbila, ale výsledek zůstal za očekáváním. Hezky se na to dívalo, bohužel nepadaly góly. Do šancí se dostávaly hráčky, které se do nich asi tak často dostávat nemají. Pokud jsou v šancích obránkyně, které s tím nemají zkušenosti jako útočnice, je to škoda. Měli jsme hodně střel, ale málo gólů.
Čím to bylo, že byly v tolika šancích obránkyně?
Bylo to dáno systémem hry, každý trenér věří něčemu jinému. Jenže je třeba ho postavit podle typů hráček. Myslím si, že ten systém nebyl z odborného hlediska vhodně vybraný. Ano, pro diváky to vypadalo jako hezký hokej, jenže bez efektu.
Potěšilo vás aspoň, že se o ženském hokeji začalo více mluvit?
Samozřejmě, jsem rád, že má ženský hokej větší popularitu a může na tom v Česku postavit svůj další vývoj. Lidé se koukali, ženský turnaj začal dříve než mužský, v dobrých vysílacích časech. Tohle vyšlo dobře.
Překvapil vás náhlý konec trenéra Tomáše Paciny? Vzdal se funkce ze zdravotních důvodů krátce poté, co dostal od svazu důvěru na další období.
Překvapil, to bez debat. Dál se k tomu moc nechci vyjadřovat. Pokud vážně onemocněl, tak bohužel. Pokud ne, tak ať si každý udělá svůj obrázek. Dostal tady velký prostor, neměl na starosti jen ženskou reprezentaci. Šéfoval celému ženskému hokeji, byl hlavním skills coachem svazu. Dělá to na mě dojem, že po něm zůstalo spoustu nedodělaných věcí.
Pár dní po příletu mluvil trenér Pacina o tom, že si hráčky na turnaji navzájem nepřály. Nelíbila se mu atmosféra v týmu. Jak jste na to reagoval, když na dálku vypadalo v Pekingu vše růžově?
Ta vyjádření jsem slyšel a zaskočilo mě to. Skoro dva roky s družstvem pracoval a pak řekl, že si vybral špatné hráčky, že nefungoval realizační tým. Nevím, teď se to krásně hodnotí z domova z křesla, ale připadá mi to zvláštní. Nezdálo se mi to vhodné, osobně bych teda přiznal hlavně svou chybu. Nechci nikoho pomlouvat, ale měl si to asi vyříkat s týmem. Nebo si to prostředí lépe nastudovat, zeptat se.
Když po vás v roce 2020 k týmu nastupoval, nevyužil vašich rad?
Zpočátku jsem se nabízel, ale do kontaktu jsme v podstatě nepřišli. Jedna věc je nějak všeobecně ženskému hokeji rozumět, druhá věc je pochopit ženský tým a třetí věc ho vést. Je to něco jiného než dělat dvacet let skills coache v Americe jako trenér Pacina.
Zažil jste věci, o kterých trenér Pacina po příletu mluvil, i za vašeho působení v reprezentaci?
Nic takového jsem nepozoroval. Mně připadal tým holek jako dobrá parta, neviděl jsem, že by si někdo nepřál nebo někdo byl naštvaný, že dala gól Jitka, a ne Alenka. Toho jsem si nevšiml. Ženský tým funguje jinak než mužský. Nic moc se neventiluje ven, nedává se to tolik najevo. Chlapi se mohou poprat a potom jdou spolu na pivo, u žen je to jiné. Někdy jsem samozřejmě drobné hádky a konflikty zažil, ale nezasahovalo nám to do průběhu zápasů a práce. Jinak bych to řešil.
Kapitánka Alena Mills se i po Pacinově kritice za trenéra postavila a chválila jeho otevřenost. Jeho odchod považuje za velkou ztrátu.
Každý má svůj názor, já to nikomu neberu, nechci nikoho pomlouvat. Je otázka, co je lepší. Jestli veřejně kritizovat a odejít, nebo se pokusit s tím něco udělat a neodcházet z boje.
Vaše jméno zmiňoval v rozhovoru s deníkem Sport kouč Roman Kosina. Podle něj si trenér Pacina přivlastnil také vaše předchozí úspěchy s ženami a všechny začal poučovat. Cítil jsem to tak, že vaše práce nebyla úplně doceněná?
Začnu tak, že holky sice poprvé postoupily z kvalifikace na olympiádu, ale na rozdíl od předchozích kvalifikací měla tahle skoro dopředu daného vítěze. Navíc na domácím hřišti. Rozhodlo o tom mistrovství světa 2019, kdy jsme vystoupali v mezinárodním žebříčku. Nechali jsme za sebou Švédsko, Francii, Japonsko, Německo a do kvalifikace se šlo za mnohem příznivějších podmínek než dříve. Už za tohle měly být holky oceněné. Jenže o tom se vůbec nemluvilo.
Postup na olympiádu měl mnohem větší zvuk, přestože už minulý rok jste říkal, že z vašeho pohledu je to povinnost.
Ano, postup na olympiádu se oslavil mnohem více. MS 2019 se vůbec nezmínilo. Mám na mysli ten tým, vůbec teď nemluvím o sobě jako o trenérovi. Nechci vypadat, že kňourám. Ale na tenhle úspěch holek se úplně zapomnělo.
I proto vás v roce 2020 dost mrzelo, že jste nedostal šanci s úspěšným týmem pokračovat, ale přišel nový kouč?
Rozhodně. Měli jsme odjet na MS 2020 do Kanady, které se zrušilo kvůli koronaviru. Kdybychom tam udělali výsledek jako v roce 2019, kvalifikace na olympiádu se vůbec nemusela hrát. A ten tým na to měl. V té sezoně jsme vyhráli turnaj v Rusku, kde jsme porazili Rusky, Finky i Švýcarky. Mohli jsme pomýšlet na posun do silnější skupiny MS. Šampionát se neodehrál, ale po nástupu trenéra Paciny jsem nabyl dojmu, že najednou začal být o ženský hokej větší zájem. Bylo totiž jasné, že holky budou mít olympijskou kvalifikaci doma a největším soupeřem bude Maďarsko.
Co bude dál s ženskou reprezentací? Měl byste chuť vrátit se na lavičku? Jedná s vámi svaz?
Chuť bych samozřejmě měl. Myslím, že jsem tam neudělal špatnou práci. Skončila mi smlouva, dál mi ji neobnovili. Zatím se mnou nikdo nejedná, nevím, jaký postoj teď na svazu mají, koho tam chtějí dát.
Mohl by národní tým převzít zahraniční kouč, stejně jako muže?
No… Když jsem k týmu přišel po nepovedeném MS 2017, nebylo tam moc holek, které by v nároďáku byly rády. Složili jsme to z mladších věkových kategorií, od šestnáctky až po áčko. Postupně jsme přesvědčili holky, aby začaly opět jezdit, aby zahodily frustraci. Povedlo se to, na MS 2019 jsme dosáhli dobrého výsledku. Teď mi připadá, že po konci trenéra Paciny je tým v podobném stavu, v jakém jsem ho přebíral. Kdyby teď přišel kouč neznalý českého hokeje, bude muset začít zase od nuly.
