Předpokládám, že sledujete zápasy Olomouce v extralize. Musí to pro vás být příjemný pohled, že?
Ano, sleduju to a je to velice příjemné. Olomouc hraje velmi dobře. Na jednu stranu si člověk říká, že tam po něm něco zůstalo, na druhou stranu si říkám, že jsem možná měl vypadnout ještě dříve (smích).
Zpočátku se tým možná rozjížděl trochu pomaleji, ale teď po devíti výhrách z 11 posledních zápasů atakuje třetí místo. Čím to je?
Ani předtím to ale nebyly žádné debakly. Výsledkově to možná nebylo vynikající, byly to však těsné porážky. Rozdíl mezi výhrou a prohrou o gól je hrozně malý. Ale kdybych měl pojmenovat jednu rozdílovou věc, bude to Zbyněk Irgl. To, že má Olomouc jistého Braňa Konráda v bráně a že kluci hrají týmový hokej, není nic nového, ale aby byl na prvním místě střelecké tabulky hráč Olomouce, to je nové. To je hlavní důvod, proč Olomouc hraje tak vysoko a daří se jí.
Musela to být velká vzpruha, když se Zbyněk Irgl objevil před rokem na Nový rok v Olomouci, že? To angažmá mu hodně prospělo.
To každopádně. Osobně mu to přeju a jsem rád, že se mu daří, protože je to výborný kluk s příkladným přístupem pro ostatní hráče. Ne každý střelec je dobrým klukem do party, ale u Zbyňka je to přesně naopak. A hlavně umí dávat góly. Zbyněk vede střeleckou tabulku s 14 góly a další útočníci Olomouce, byť hrají výborně a mají dost šancí, mají pět branek a méně. Je to obrovský rozdíl, navíc Zbyněk nedává bezcenné góly za stavu 5:0, ale takové, které přináší body. Jsou to zlaté góly.
Reprezentační trenér Miloš Říha o něm údajně přemýšlel vzhledem k nominaci na Karjala Cup, kdežto Irgl se jen pousmál a pravil, že to byla od trenéra určitě jen zdvořilostní fráze.
Je to skromný kluk a výborná povaha. Jestli je to na nároďák, nebo ne, to mi nepřísluší hodnotit. Je to nejlepší střelec, dává góly. Nějaké roky sice má, což by ale nemuselo být překážkou. Nicméně je to věc Miloše Říhy.
V minulé sezoně jste se s Olomoucí také dlouho držel v první pětce, ale tak dlouhou vítěznou sérii jako v tomto ročníku jste neměli. Jak výrazně to podle vás přispívá k pohodě v týmu?
Výhry zvedají sebevědomí mužstva a pak se přidají i hráči, kteří by měli problémy, kdyby tým byl dole. Když se podaří sezonu dobře rozjet, je to paráda. Je potřeba, aby se vyhýbala zranění, a držet tu nastavenou linii.
Vy jste přišel do Olomouce po úspěšné baráži v roce 2015. Jak se vám podařilo stmelit onu vyzdvihovanou olomouckou partu?
Myslím si, že základ už byl daný. Mužstvo začínalo v extralize, borci se zachránili v baráži, uhráli si to a tým byl dobře poskládaný. Trenéři Petr Fiala nebo Jirka Dopita přede mnou odvedli velký kus práce a po stránce tréninkové morálky nebyl s klukama jediný problém. Za tři sezony v Olomouci jsem neviděl, že by někdo v šatně četl noviny. Kluci prostě ráno přijdou a připravují se na trénink, dělají, co je potřeba. Neexistuje, že by někdo přišel, dal si kafíčko a přečetl si noviny. Byla tam pořád pracovní atmosféra. Teď už hraje Olomouc v extralize pátým rokem, mužstvo se moc nemění a kluci nasbírali zkušenosti. Na to, jaké má klub možnosti, hrají parádně.
Je ta stabilita kádru jednou z hlavních výhod Olomouce?
Síla mančaftu byla vždycky v kolektivním výkonu a dobré partě. Kluci makají naplno a letos je to vyšperkované střeleckou formou Zbyňka. V polovině soutěže má 14 gólů, a pokud mu to tak bude pálit pořád, bude to parádní výkon. Čistě matematicky by skončil na 28 brankách.
Motivují hráče také každoroční prognózy, které Olomouc staví spíš do boje o záchranu? Že s ní pořád nikdo moc nepočítá?
Nevím, jak dalece je to může motivovat. Ale hoši vědí, že je hodně týmů s vyššími ambicemi, a tím pádem se nesvazují. Z tohoto pohledu je v Olomouci relativní klid, ale to podle mě není rozhodující.
Jak důležitou součástí jsou fanoušci, kteří vzali olomoucký hokej za svůj a smířili se s tím, že Mora nikdy nebude extra útočné mužstvo?
Je dobře, když fandí a vytváří úžasnou kulisu. Tribuny jsou blízko ledu a lidé dokážou vytvořit bouřlivou atmosféru, v tom je kouzlo stadionu. Ale neodpustím si přání celému olomouckému hokeji, aby dobré výkony mužstva přispěly k tomu, že se začne se stadionem něco dělat. Olomouc je jediný tým v extralize, který disponuje jedinou ledovou plochou. To nemá v extralize obdoby. A opravdu by stadion zasloužil, aby se s ním něco udělalo. Nicméně zpět k fanouškům, ti jsou nezbytnou součástí klubu a hráčům se s jejich podporou v zádech hraje mnohem lépe.
Vaše jméno zpívali fanoušci v popěvku se známou melodií z písně Give It Up, získal jste si jejich přízeň. Vzpomínáte na to se špetkou nostalgie?
Ale jo, samozřejmě (úsměv). Je to příjemné, na druhou stranu po prohře 0:5 v Brně mě vyhazovali. To jsou věci, které k tomu patří, a já už jsem byl tolikrát nahoře a tolikrát dole, že to beru, jak to je.
Jste v kontaktu s trenéry Janem Tomajkem a Zdeňkem Motákem nebo už sledujete Olomouc spíše zpovzdálí?
Že bych s nimi telefonoval a nějak jim radil, to ne. Oni moc dobře vědí, co dělají. Na trzích v Olomouci jsme pokecali s Erikem Fürstem (generálním manažerem klubu, pozn. red.). Dali jsme si kafíčko, probrali situaci, ale všechno čistě v přátelském duchu.
Jak je to s vaší trenérskou budoucností?
Podívejte se, momentálně si užívám volna a nic jiného teď neřeším. Jak se říká, nikdy neříkej nikdy. Uvidím, co bude, ale abych pravdu řekl, teď mi ta trenérská práce a napětí ani tolik nechybí.
