Nedávno jste na Facebooku učinil prohlášení o definitivním konci reprezentační kariéry. Už jste chtěl učinit přítrž všem spekulacím?
Ukončil jsem ji už před čtyřmi lety, ale výkony byly zaplaťpánbůh dobré, a tak mi z národního týmu stále volali, zkoušeli to. Ale prostě to nefunguje, skončil jsem a nechci se k tomu vyjadřovat. Reprezentace je minulost.
Co se změnilo od letošního léta, kdy jste vysvětlil důvody absencí z uplynulé sezony a podotkl jste, že návrat ještě je teoreticky ve hře?
Opravdu to už nechci více rozmazávat. Je to za mnou a chci to nechat tak. Možná po skončení hokejové kariéry se k tomu vrátím a vyjádřím více, co všechno bylo. Teď se chci koncentrovat pouze na hokej.
První osmifinále Ligy mistrů proti Kometě vám s Tapparou vůbec nevyšlo. Čím to bylo? Zápolili jste se s náročným cestováním?
Cestování bylo náročné. V pondělí jsme jeli dvě hodiny autobusem do Helsinek, pak se letělo do Prahy a další tři hodiny autobusem do Brna. Pozdě večer jsme trénovali, předtím jsme hráli ligu ve středu, pátek, v sobotu. To nás ale neomlouvá, měli jsme dostatek šancí, jenže jsme dostali laxní góly, a proto jsme prohráli 1:5.
Asi vás musí mrzet především poslední dvě branky, které stav 1:3 mnohem více zkomplikovaly směrem do odvety. Mám pravdu?
Ano. Jsou to góly, které nás v této sezoně trápí. Dostáváme je lacino, pak má soupeř všechno zadarmo, zato my bušíme, snažíme se, máme milion šancí. Dost zápasů jsme vyhráli, teď jsme zase spadli. Pereme se teď s koncovkou, snad se to v nejbližší době zase zvedne.
Jak vnímáte hokejovou Ligu mistrů? Je ve Finsku prestižní?
Myslím, že všichni to vnímají stejně. Soustředí se na domácí ligu a Liga mistrů je takový "bočák". Pokud se vám v ní podaří uhrát dobrý výsledek, je to super, ale spíše je většina lidí frustrovaná z toho cestování. Finská liga má 60 zápasů, do toho je vložená Liga mistrů, plus play off.
V Brně je to poznat i mezi diváky. Na extraligu chodí sedm tisíc lidí, souboj s vaší Tapparou vidělo naživo jen 3 365 fanoušků.
Samozřejmě. U nás taky přišlo tisíc lidí na zápas v Lize mistrů proti Třinci nebo proti Djurgaardenu, což je takové finsko-švédské derby, jich byly jen dva tisíce. Na finskou ligu jich chodí sedm nebo osm tisíc, je to markantní rozdíl. Úterý večer není dobrý čas na hokej, každý chce přijít v pátek a v sobotu, ne v pracovním týdnu.
Třikrát po sobě jste hrál v Helsinkách, Brynäs a Tampere finále, ale ani jednou jste se neradoval z titulu. Hoří ve vás touha to zlomit?
Jasně, je to můj cíl v každé sezoně. Chci jít v play off co nejdál a snažím se podle toho vybírat týmy, které mají ty nejvyšší ambice. Teď nemáme špatné mužstvo, porážíme kvalitní soupeře, ale potom přijde zaváhání, kdy dostaneme čtyři z pěti gólů zadarmo. Brno se ani nemuselo zpotit. Musíme si to zanalyzovat, je to frustrující.
Tappara byla ve finále finské ligy šestkrát za posledních šest. Cítíte v kabině tlak ve smyslu, že musí být nesmírně těžké na to navázat?
Ne, to ne. Máme dobrý tým, obměnilo se jen minimum hráčů, většina u nás zůstala pohromadě. Finská liga je vyrovnaná, na titul může pomýšlet asi šest nebo sedm týmů, play off bude zase velmi zajímavé.
Na začátku soutěže odskočil v tabulce akorát Kärpät Oulu, obhájce titulu. Je to podle vašeho názoru největší papírový favorit Liigy?
Papírově ani ne. Ale mají doma velké hřiště, zatímco většina ostatních kluzišť ve Finsku je menší. V tomto mají trochu výhodu, hrají specifický styl a hodně drží puk. Soupeř se proti nim nadře, hrají dobře a vyhrávají spoustu zápasů o gól. My jsme spoustu takových zápasů dotáhli až do prodloužení nebo na nájezdy. Potřebujeme na tom pracovat, a hlavně dávat více gólů.
Po sedmi letech odešel po minulé sezoně z Tappary český brankář Dominik Hrachovina. Byl vedle svých výkonů i velkým šoumenem?
Seděl jsem vedle něj v kabině a byl to pro mě po dobu celého roku velký zážitek. Byla s ním sranda. Akorát v den zápasu se vždycky koncentroval na sebe, nechtěl moc mluvit, ale jinak to byla super sezona. Když máte v týmu Čecha nebo Slováka, je to paráda. Občas si zasloužil i místo vedle mě vzadu v autobuse (úsměv).
Vnímal jste také jeho velkou popularitu u fanoušků?
Jistě. Chytal v Tampere hrozně dlouho, vychytal tituly, není divu, že byl velmi oblíbený. Pro fanoušky byl skoro jako bůh. Vždy když jsme někam společně vyrazili, všichni ho hned poznávali a fotili se s ním.
