V přípravě se vám daří. Zajímavé jsou výhry 10:2 nad Davosem a 8:1 nad Mnichovem. Máte z nich radost, nebo jen mávnete rukou s tím, že v přípravě jde spíš o herní projev?
Tyhle výsledky není radno přeceňovat. Důležitý je i kontext. Davos měl kratší čas na odpočinek než my. A podle mých zpráv měl i nějaký rozlučkový večírek s turnajem. Mnichov hrál od stavu 1:4 bez brankáře. Jejich trenér je pověstný tím, že když je stav nepříznivý, tak nacvičuje hru šest na pět. My jsme dali čtyři góly do prázdné brány. Na druhou stranu - loni jsme se k podobným výsledkům nedopracovali.
Nedávno jste kvůli marodce přivedli Kanaďana Zacha Silla. Stihnou útočníci Jan Buchtele a Daniel Přibyl start sezony?
Zatím chodí trénovat. V průběhu léčby se u nich objevují drobné komplikace, ale jedná se o normální věci. Ještě mají měsíc, takže teoreticky by první ligový zápas stihnout mohli. Na druhou stranu jsme kádr rozšířili o Zacha Silla, takže nemusíme tlačit na jejich návrat.
Ještě se vrátím k minulé sezoně. Hráči Sparty museli po vyřazení v předkole povinně koukat na zbytek play off. Koho to napadlo?
Nápad tak nějak vyplynul společně od vedení. Bylo 9. března a hráči měli po sezoně. Nikdo z nich asi neočekával, že dostane dovolenou. Z médií jsem se dovídal, že jde o trest. Věřím, že všichni tehdy chtěli být raději na hřišti, takže by ten čas stejně trávili hokejem. A play off není žádný trest, ale třešnička na dortu. Efekt toho všeho má být takový, že pokud v téhle sezoně věci náhodou nepůjdou podle představ, tak všem hráčům, kteří se toho zúčastnili, se rozbliká kontrolka. Ta je přinutí k tomu, abychom znovu neseděli u televize jako debilové.
Juraj Mikuš, který odešel do Komety, řekl, že trest chápe, ale považuje ho za ztracený čas.
Jestli to někteří berou jako ztracený čas, tak to špatně pochopili. Nevím, co si představovali, že by tou dobou měli dělat. Možná se koupat někde u moře a zapomenout. I proto, že jsem dřív taky hrál, si dovedu představit, že hráči byli naštvaní, ale mohli být naštvaní maximálně sami na sebe. Já bych si z toho vzal poučení, že bych už od letní přípravy udělal všechno pro to, abych u té televize nemusel jako vůl sedět znova. Tohle vyjádření Mikyho mě zklamalo.
Vy osobně jste loni zažil premiéru na postu sportovního manažera. Kdybyste se mohl vrátit v čase, co byste si poradil?
Asi nic. Horší úvodní sezonu v kariéře si asi málokdo dovede představit, takže v jejím průběhu mě napadlo hodně katastrofických myšlenek. Abych byl upřímný, chvílemi jsem litoval, že jsem tu funkci přijal. Na druhou stranu je tady klišé, že všechno zlé je k něčemu dobré. První sezona mě rovnýma nohama vrhla do věcí, které jsem se musel naučit. Vývoj pak přinesl spoustu kotrmelců a situací, které člověk musel řešit pod časovými tlaky. Teď jsem daleko víc připravený. Zpětně to vidím jako školu, kterou si nejde někde koupit.
Léto ve Spartě
Přišli: Matěj Machovský, Daniel Přibyl, Blaž Gregorc, Steven Delisle, Matěj Beran, Jérémie Blain, Jan Košťálek, Zach Still
Odešli: Ján Laco, Arturs Kulda, Jaroslav Hlinka, Alexander Reichenberg, Sami Aittokallio, Juraj Mikuš, Dominik Uher, Jan Švrček, Marek Ďaloga, Michal Řepík, Zbyněk Michálek, Richard Nedomlel
Zajímavé je, že špatné loňské výsledky neodradily fanoušky, kterých v průměru chodilo přes 8 700, což je sparťanský rekord. Co děláte oproti ostatním klubům jinak?
Ať je to jak chce, mluvíme o Spartě. Už je tu nějakých 110 let. Záleží, jestli budeme jako počátek brát rok 1903, nebo 1909. Takhle tradiční klub vždycky bude mít fanoušky. Já to beru tak, že se ukázalo srdce. Někteří škodolibí lidé samozřejmě chtěli Spartu vidět dole, a proto se chodili dívat, ale těch je mizivé procento. Zbytek jsou sparťani, kteří svůj klub budou podporovat, ať je dole, nebo nahoře. Loňská sezona to ukázala natvrdo. Teď chceme předvádět lepší hokej a rekord posunout ještě dál.
Hůř už zní fakt, že Sparta čeká na mistrovský pohár přes deset let. Nejsou problémem i neúměrné ambice a s nimi spojený tlak? Oproti přelomu tisíciletí není sparťanský kádr tak našlapaný, přesto od něj mnozí čekají titul.
Časy, kdy byly dva odskočené týmy Sparta a Vsetín, jsou pryč. Teď je reálně šest sedm mužstev, které můžou mluvit o tom, že chtějí hrát finále. Extraliga se vyrovnala. Pokud jde o přehnané ambice Sparty, tak v posledních deseti jedenácti letech tady nebyly špatné týmy. K titulu akorát chyběly nějaké střípky. Samozřejmě je jasné, že čím déle žádný výrazný úspěch není, tím víc se tady tlačí na pilu. Kolikrát je to kontraproduktivní.
Také je třeba vzít v potaz přestavbu mužstva v posledních letech. Kvůli odchodům po lákavých nabídkách se nám nepodařilo vybudovat základ osmi deseti hráčů, kteří by stabilně dělali semifinále. V poslední sezoně jsme tým omladili, abychom vybudovali mančaft, který výhledově do bojů o titul znovu zasáhne.
Říkáte, že na finále může myslet zhruba šest klubů. Kdo momentálně nabízí lepší podmínky než Sparta? Při jednáních s hráči jste musel získat přehled.
Určitě nejsme v postavení, ve kterém jsme byli koncem minulého století, kdy - co můžu soudit podle kvality hráčského kádru - se Spartě moc klubů rovnat nemohlo. Teď je na tom ekonomicky pět šest týmů plus minus stejně. A podle mých zkušeností za necelé dvě sezony není Sparta mezi prvními třemi čtyřmi.
Jaké tedy máte ambice v nadcházejícím ročníku?
Na tohle se hrozně těžko odpovídá, ale od začátku května netrénujeme každý den, abychom skončili osmí. To je nesmysl. Všichni vidí nejvyšší mety. I my. Ale udělaly se změny, přišel nový trenér… Já vidím primární cíl v konsolidaci mužstva. A pokud si to zkraje sezony všechno sedne, jako další cíl bych viděl získání co nejlepší pozice pro play off. Tam chceme zaútočit na co nejlepší umístění. Tohle jsou ale všechno obecné kecy, které se těžko dávají do éteru v srpnu.
Největší změnou v klubu je příchod německého kouče Uweho Kruppa. Přemýšleli jste i o českých trenérech?
Samozřejmě jsem měli v hledáčku víc trenérů. Pro Uweho rozhodl jeho velký zájem, kdy na něm bylo cítit, že chce změnit prostředí a Spartu nebere jako krok z nouze, ale krok dopředu. Českou extraligu pořád nadřazuje nad německou nejvyšší soutěž. Také jsme uvažovali, jestli by po letech nebylo dobré zkusit něco jiného - jiný trenérský pohled, čerstvý vítr.
Kruppův příchod vyvolal pozitivní, ale i negativní reakce. Třeba Pavel Richter upozorňuje na odlišnou mentalitu, pro Luďka Bukače jde o potvrzení, že český hokej ztrácí svou identitu. Přemýšleli jste o těchto věcech?
Český hokej podle mě ztrácí identitu, protože je uzavřený sám do sebe a není schopný přijmout jakýkoliv názor odjinud. Jako národ jsme světově proslulí tím, že neumíme jazyky. Historicky je to způsobené dobou temna, kdy se lidé u nás k výuce západních jazyků nedostali, a také je to tím, že… Nechci říct, že jsme xenofobní, ale těžko přijímáme myšlenky a lidi ze zahraničí. Když jsem se s někým v cizině bavil o tom, že Uwe je v roce 2018 historicky prvním zahraničním trenérem na naší střídačce, tak se divili a smáli, že to ani není možné. Ptali se, jestli tady máme nějaký pramen moudrosti. Mně přijde Uwe jako hokejová celebrita, ale půlka národa je přesvědčená o tom, že to dopadne špatně, protože mluví cizím jazykem.
Někomu může vadit, že Krupp je z Německa, které na rozdíl od Česka stále nepatří k hokejové špičce.
I tenhle názor jsem slyšel. Také je k smíchu. Je to sice Němec, ale 25 let žije v Americe a kariéru odehrál v NHL. Z globálního pohledu je to trenér světové úrovně, ne německé.
Loni jste dali výraznější prostor dvěma juniorům - Tomáši Pšeničkovi a Lukáši Rouskovi. Chcete v tomhle trendu pokračovat, nebo věk zkrátka neřešíte?
Nejradši bychom zapojili co nejvíc juniorů, jako každý klub. Ale tahle otázka je trochu složitější. Na jednu stranu musím říct, že jak Uwe hráče vlastně neznal, tak pro něj všichni byli na stejné startovní čáře. V průběhu přípravy si na každého udělá názor sám s tím, že nezáleží na věku. Nicméně jde i o příjetí rolí. Všichni nemůžou hrát přesilovku nebo bránit a blokovat střely. Mladým hráčům je třeba najít náležitý prostor. Pokud by v sestavě Sparty měli paběrkovat a nehrát na pozici, která jim sedí, tak je daleko lepší je poslat do první ligy nebo juniorky. O tomhle se dennodenně bavíme.
