Do Česka jste se vrátil po šesti úspěšných sezonách ve Finsku. Proč jste si vybral Chomutov?
Pro mě byl návrat do Čech asi hlavní varianta. Chomutov se ozval, já jsem v tu chvíli moc dalších nabídek neměl, tak jsme si plácli. Mám to blízko domů, do Kladna. Je tu kvalitní tým a byl o mě zájem, což jsem chtěl slyšet. Zatím ničeho nelituju a jsem tu moc spokojený.
V Kärpätu už o vás nebyl zájem?
Po sezoně se vyměnil trenér, který už o moje služby tolik nestál. Dostal jsem od nich nějaké nabídky, ale cítil jsem, že je to spíše ze slušnosti. Ten zájem už tam nebyl.
A další setrvání v SM-liize ve hře nebylo? Měl jste tam výborné jméno.
To jsem měl, ale ve Finsku je bohužel problém s daňovým systémem. Pokud bych šel jinam, na ten klub by padla velká finanční zátěž. Bylo by to komplikované. Z dalšího zahraničí jsem toho moc neměl. Tušil jsem, že asi přijde návrat domů.
S Chomutovem jste poprvé nebodovali až v osmém kole proti Třinci. Čekal jste takhle dobrý start do sezony?
Tak ono když řeknu, že čekal, nikdo mi stejně nebude věřit (smích). Samozřejmě jsme si přáli chytnout start a vyhrávat. Daří se nám a hrajeme pěkný hokej. Nesmíme ale usnout na vavřínech. Liga je hrozně vyrovnaná a není v ní snadného utkání.
Extraligu jste už v minulosti okusil, ale moc se vám v ní nedařilo. Pak jste odešel do Finska a okamžitě jste sbíral body po hrstech. Čím to bylo?
Seděl mi tamní styl hokeje, který je blízký tomu mému. Ta předchozí angažmá v Čechách se z určitých důvodů nepovedla, na ta období nevzpomínám úplně dobře. Ať už to bylo v Českých Budějovicích, nebo v Brně, nebyla to hezká hokejová léta. Bylo to hrozné, hokej jsem si vůbec neužíval.
Co za tím bylo?
K tomu bych se nerad vracel. Někdy si prostě nesedne všechno jak má, tím si ale projde z času na čas každý hokejista.
Můžete srovnat finskou ligu s tou českou? Každý mluví zejména o rozdílu v bruslení...
Jasně, nějaký rozdíl tam v bruslení je, ale není to nic drastického. Každý dneska ví, že hokej je o fyzické kondici. Před šesti sedmi lety byl ten rozdíl mnohem markantnější. Teď v extralize vidím, že je to taky hodně o bruslení a o rychlosti. Finové jsou spíš odlišní svojí mentalitou, kvalita hokeje je ale podobná.
Odlišná mentalita? Jak se to projevuje?
Těžko to popsat. Jsou prostě takoví chladnější. Já se tam ale naučil žít a nakonec mi to vyhovovalo. Na severu v Oulu byl navíc klid, nic mi tam nechybělo.
Ani světlo?
Zvykl jsem si. Hodně kluků se s tím ale nedokázalo smířit. Na zimák jdete za tmy a za tmy zase odcházíte. Světlo je čtyři hodiny, a to je ještě světlo v uvozovkách. Ale zase přes léto je tam polární den a noc není žádná. Jsou to dva extrémy, ale musím za sebe říct, že to na mě nějaký velký vliv nemělo. Horší byla zima. Takových -35 stupňů vám dá docela zabrat.
V Kärpätu jste nosil několik sezon "áčko" na dresu. To asi není úplně běžné, že je ve Finsku cizinec zástupcem kapitána...
Běžné to není, je to velká pocta. Byl jsem tam spoustu let a v klubu jsem si vytvořil dobré jméno. Služebně jsem patřil k nejstarším a nejzkušenějším, tak to na mě nějak připadlo. Moc si toho vážím.
Celkem jste v SM-liize nasbíral 248 bodů a roky jste patřil k nejproduktivnějším hráčům soutěže. Nabídka reprezentovat přesto nepřišla. Čím si to vysvětlujete?
Řekl bych, že to bylo způsobeno rozmachem KHL. Hrají tam výborní hráči a hlavně mediálně je ta liga na jiné úrovni. V Česku je mnohem víc vnímaná. Ve Finsku nás bylo málo. Přiznávám, že párkrát jsem si myslel, že bych si tu pozvánku zasloužil. Je to už ale před mnoha lety, já jsem starší a fakt to neřeším.