Praha - Jiří Dopita v rozhovoru pro Aktuálně.cz přiznal, že už to dál prostě nešlo, a proto se rozhodl ve svých čtyřiačtyřiceti letech ukončit bohatou hokejovou kariéru.
Její závěr v prvoligové Olomouci, kterou olympijský vítěz z Nagana a lídr slavné vsetínské éry devadesátých let vlastní, mu totiž komplikovala zranění. Jejich vinou v letošní sezoně odehrál jen jedenáct zápasů.
"Mrzí mě ale hlavně to, že jsem si letos s Olomoucí nezahrál baráž. Chtěl jsem kariéru ukončit v ní," řekl Dopita. Na Hané se teď postaví na střídačku jako asistent trenéra prvního týmu.
Už to dál kvůli zdraví prostě nešlo, nebo už vás hokej tolik nebavil?
Já už byl rozhodnutý v průběhu sezony, že bude moje poslední. Roky člověk nezastaví a zranění bylo hodně. Jednou to přijít muselo, jen mě mrzí, že jsem si nezahrál tady v Olomouci kvůli zranění baráž.
Víte o tom, že končíte zrovna ve chvíli, kdy vám Ondřej Kratěna v Plzni vyfoukl osmým titulem pozici nejúspěšnějšího klubového hráče?
(Směje se). Vím. Říkali to v televizi, já celé finále sledoval. Ondrovi i Plzni jsem to přál. Rozhodně jsem se k té statistice nijak neupínal, třeba někdy někdo udělá titulů devět.
Nebude vám hokej chybět?
Ale to je asi normální, ne? Zůstal jsem sice u toho dlouho, ale bez pohybu a hokeje určitě stejně nevydržím. Jen se tady musím přidat k nějaké partě starých pánů, abych si mohl po večerech jít zahrát alespoň nějaký ten srandamač. Doufám, že nějakou poskládáme.
Zlato z Nagana, tři tituly mistra světa, sedm titulů v extralize, zápasy v NHL... Odcházíte s dobrým pocitem?
Jo. Já můžu svou kariéru hodnotit kladně, protože na ní rád vzpomínám a bylo hezké všechny ty chvíle prožít. Jako to úplně nejlepší období považuju naší vsetínskou éru. Na klubové úrovni už tohle podle mě nikdo nikdy nenapodobí. Od toho se navíc odvíjely i úspěchy s reprezentací a samozřejmě největší úspěch: zlato v Naganu.
Teď začínáte s úplně novou kariérou. V Olomouci se postavíte jako asistent trenéra na střídačku, těšíte se?
Těším se moc a doufám, že mi to půjde. Jenže člověk nikdy neví, jak do toho vklouzne a jestli vůbec bude úspěšný. Beru to jako takovou novou výzvu a doufám, že se s tím poperu.
Jak strávíte léto? Těšíte se, že si po těch letech konečně odpočinete od náročné a neoblíbené letní přípravy?
No já si právě myslím, že si moc neodpočinu. Jako trenér u toho týmu stejně budu muset být a možná budu na zimáku ještě déle. Ale je fakt, že už si alespoň nebudu muset dávat tolik do těla (směje se).
Olomouc teď žila hokejem. Klub hrál poprvé od sestupu baráž o extraligu, jak jste jí prožíval vy?
Jak už jsem říkal, hodně mě mrzí, že jsem klukům nepomohl. Baráž jsem si chtěl zahrát, takhle jsem chtěl kariéru zakončit. Na druhou stranu, kdybych hrál, mohlo to být tak akorát horší. Kluci hráli výborně, zvládli to prostě perfektně.
Takhle se na to zpětně díváte i jako majitel olomouckého klubu?
Jasně. Kdyby nám někdo před sezonou řekl, že budeme hrát baráž, asi bychom mu ani nevěřili. Náš cíl byl postoupit do play off.
Příští rok už tyhle cíle ale trošku přehodnotíte, ne? Berete účast v baráži jako závazek do budoucna?
Asi ne. My to budeme mít pořád stejné. My nejsme bohatý klub a rozhodně nás do tlaku nestaví ani naší partneři. Budeme chtít hrát zase play off a pak se uvidí. Na druhou stranu získali naši hráči obrovskou zkušenost a já doufám, že se to příští rok projeví.
Olomouc po první čtvrtině baráže držela postupovou příčku, ale nakonec skončila s velkým odstupem poslední. Projevila se kvalita, nebo ty chybějící zkušenosti?
Kvalita rozhodně ne, spíš ty zkušenosti. My jsme kromě jednoho zápasu v Boleslavi a jednoho v Liberci odehráli parádní a vyrovnané utkání, prohrávali jsme většinou o gól. Jak už jsem řekl, kluci to zvládali perfektně a já jsem spokojený. Škoda jen, že jsme neměli více štěstí, protože to nám chybělo hlavně v domácích zápasech. Hráli jsme je dobře, klidně jsme na vlastním ledě nemuseli ztratit ani bod a vypadalo by to úplně jinak.
Je v budoucnu reálné, aby se do města extraliga vrátila?
Jasně. A my postoupit chceme, chtěli jsme postoupit už letos. Jinak bych tady do toho ani nešel. Rozhodně ten hokej nedělám proto, abychom se plácali někde uprostřed tabulky. Chceme vyhrávat.
