Zlín - Má tři zlaté medaile z mistrovství světa, bronz z olympijských her i Světového poháru, zahrál si v NHL i KHL, jen úspěch v extralize mu chyběl.

Petr Čajánek se přitom dosud čtyřikrát dostal s rodným Zlínem do finále, ale vždy v něm odešel jako člen poraženého týmu. Nejblíže titulu byl loni, jenže v sedmém finálovém zápase ve Zlíně rozhodl ve druhém prodloužení o titulu pro Plzeň.

Letos se však osmatřicetiletý kapitán Zlína konečně dočkal, navíc si mohl titul oslavit po výhře 5:3 nad Kometou Brno v pátém zápase finálové série před svými diváky.

"Spokojenost je veliká, čekal jsem na to celou kariéru a teď to konečně přišlo. Byl to pro mě sen vyhrát se Zlínem titul a ten se mi teď splnil," řekl šťastný Čajánek po zápase novinářům.

Konečně jste se dočkal. Dá se mistrovská radost srovnat s tou po výhře ve finále mistrovství světa?
S titulem na mistrovství světa se to nedá srovnat, je to každé něco jiného, tohle je dlouhodobá soutěž, tam zase hrají nejlepší hráči na světě, ale jen jen tři týdny. 

Čím to je, že jste se dostali už podruhé v řadě do finále, kdežto finančně silné kluby jako Sparta nebo Třinec to ani jednou nedokázaly?
Nehrajeme žádný hurá ofenzivní hokej, jdeme ale tou cestou, že za nás hrají odchovanci. Za poslední dvě sezony odešel jen Larry (Martin Hamrlík) a Sedlo (Jakub Sedláček), přišli místo nich ale Kaša (Libor Kašík) a Jirka Marušák. Jsou tu až na Jirku (Marušáka) a Tesila (Radima Tesaříka) samí mladí obránci, i tak jsme to ale dokázali vyhrát. 

Je to pro vás větší zadostiučinění, že jste kvůli titulu nemusel nikdy odcházet ze Zlína?
Je to velká radost pro všechny lidi, kteří se kolem zlínského hokeje motají. Diváci vás o to víc ocení, když vidí, že v tom týmu hrají samí místní kluci. O to větší jak pak radost, když se nám podaří dvakrát za sebou s takovým týmem bez větších hvězd postoupit do finále.   

Dá se tedy říci, že jste si návrat do Zlína ze zahraničních štací výborně načasoval...
Je pěkné, že se to stupňuje, loni nám to o kousek uteklo, ale letos už to konečně vyšlo. Je skvělé, že jsme ten titul mohli oslavit doma potom, co lidi loni odcházeli domů zklamaní. Dá se říct, že jsem si ten návrat sem ze zahraničí výborně načasoval, víc jsem si ani přát nemohl. 

Byl v zápase nějaký moment, kdy vám zatrnulo, že by to nemuselo vyjít?
Když jsme dostali gól na 5:3, bylo to z naší strany trochu nervóznější. Naštěstí jim další gól neuznali, a tak jsem mohl být na konci na ledě přes minutu, Musím uznat, že jsem si to chtěl užít. 

Rozhodujícím momentem ale bylo, že jste v první třetině ubránili dvouminutové dvojnásobné oslabení a poté jste v oslabení sám skóroval, že?   
Zápas se lámal v první třetině, tím, že kluci dokázali ubránit tu jejich dvouminutovou přesilovku pět na tři a pak jsme dali v oslabení gól na 2:0, tam se to celé zlomilo. Takové věci rozhodují zápas.  

Co podle vás rozhodlo celou sérii?
Brno hrálo velmi těžkou sérii se Spartou, my jsme měli nějaké dva dny navíc, což je docela výhoda, a ta se potvrdila v prvních dvou zápasech u nás doma. 

Zdá se, že vynucená absence Ondřeje Veselého vás příliš nepostihla...
Mrzí mě, že Ondra nemohl hrát. Každý hráč chce být u toho, když hraje poslední zápas o titul, každý chce být na ledě. Ten trest byl divný a nikdo z nás ho nepochopil, o to více nás to nabudilo, abychom to už dneska ukončili. V první třetině se navíc zranil Ježek (Filip Čech), takže jsme dohrávali na tři lajny. O to víc pozorněji jsme ale hráli. 

Už máte v hlavě, jaké budou oslavy?
Věřím, že mladí kluci toho zvládnou hodně, takže se to protáhne.  

Jaké to bylo jako první hráč pozvednout nad hlavu nový pohár pro vítěze extraligy?
Na konci už jsem toho měl docela dost. Fakt se pronese. Navíc je podle mě hezčí než ten, co loni přebíral Martin Straka. Jsem rád, že jsem první, kdo ho mohl přebrat. 

Loni jste tvrdil, že tato sezona pro Vás bude poslední. Nezměníte po zisku titulu názor?
Nemám kam spěchat. Mám teď hodně času po oslavách si rozmyslet, co budu dál dělat. 

A má podle Vás Zlín šanci postoupit do finále i v příští sezoně? 
Uvidíme, co s týmem udělá to léto. Vždycky se totiž stává, že když někdo vyskočí a podílí se na titulu, tak jde za lepším. Máme tu teď ale silnou generaci mladých kluků - Tonda Honejsek, Kaša (Kašík), Holas (Petr Holík), Mates (Martin Matějíček) nebo Řízek (Dalibor Řezníček).

Je to právě ten důvod, že jste nechali letos za zády celý extraligový peloton?
Když máte takhle extrémně nabitou generaci, tak to mužstvo hraje nahoře. Dají se pak porážet i týmy, který mají silnou finanční základnu. Je už pak jen na manažerských schopnostech lidí v našem vedení, abychom si tu silnou generaci dál udrželi pohromadě.