Podnět přišel krátce poté, co extraligu od svazu v čele s Tomášem Králem převzala APK, tedy Asociace profesionálních klubů, která sdružuje extraligové mančafty. Ty si teď budou svoji soutěž řídit samy.
Už před necelým rokem svěřila APK marketingová práva na extraligu společnosti BPA, s níž dlouhodobě spolupracuje. Pětiletá smlouva začne běžet na podzim 2023.
"Nemyslím si, že tendr proběhl v souladu se zákonem. Výběrové řízení proběhlo v absolutně krátkém čase a za nestandardních podmínek," prohlásil Zbořil. Proto se obrátil na antimonopolní úřad. O práva na extraligu usiloval ještě šéf hokejových Pardubic Petr Dědek, ale neuspěl.
Podmínky, které hráčům tato dohoda přináší, se Zbořilovi nelíbí.
"Hráči za přenesení svých osobnostních práv opět nemají ani korunu," spustil. "Tato odměna je již zahrnuta v základním měsíčním platu. Hovoří se o tom ve smlouvách, které se už připravily a navazují na nový systém od roku 2023. Nedokážu si představit, že by o mých osobnostních právech, třeba o mé podobizně, rozhodoval soukromý subjekt, který není součástí hokejové struktury. Může rozhodnout třeba o tom, že má tvář bude na krabičce kondomů."
"Takovou smlouvu navíc hráči musejí podepsat, jinak jim je řečeno, ať si jdou hrát třeba do Maďarska. Za 25 let advokacie jsem neviděl horší právní paskvil," doplnil Zbořil.
Dlouhodobě mu vadí, že u jednacího stolu mezi APK a BPA se s hráčskou asociací nepočítá, přestože má pod palcem zhruba 250 extraligových hokejistů.
"Je to o nás bez nás. Za celou dobu se nestalo, že by jakýkoliv hokejový orgán vyzval hráče, tedy CAIHP, aby se vyjádřili k marketingovým právům," postěžoval si Zbořil.
Část hokejových funkcionářů považuje hráčskou asociaci za "škodnou".
"Tak to ale není, bojují za nás," ozval se útočník Českých Budějovic Michal Vondrka. "Manažeři a majitelé klubů moc dobře vědí, že bez nás se to hrát nedá, ale smlouvy si stejně dělají podle svého. Jsou hrozně jednostranné. Na práva hráčů se v nich moc nemyslí."
Za CAIHP se postavil i hráčský agent Robert Spálenka, podle kterého prakticky všude v hokejovém světě hráčská asociace funguje.
"U nás je to tak, že spoustu věcí dohadujeme my jako agenti za každého hráče, ale nemáme možnost ovlivnit celek," prohlásil Spálenka. S Vondrkou se shodl na tom, že smlouvy bývají pro hokejisty nevýhodné a jen u hvězd lze vyjednat speciální dodatky.
"Například pokud se hráč zraní, klub mu může po určitém období krátit výplatu. Vždycky se manažerů ptám, jestli tedy chtějí, aby hráč nezblokoval střelu, protože se bude bát, že si zlomí kotník a přijde o peníze," uvedl Spálenka.
Jemu i Zbořilovi vadí také tabulkové odstupné, kvůli němuž se klubům víc vyplatí angažování cizinců, kteří stojí mimo tento systém.
V extraligovém týmu může být až šest zahraničních hokejistů, přičemž po třech letech už se započítávají jako Češi.
"Je to protihokejové a diskriminační," prohlásil Zbořil. "Na úkor našich hráčů jsou nakupováni průměrní cizinci. Pokud s tím v brzké době něco neuděláme, je to cesta do pekel. Nechci se za pět let dožít situace, že nás bude porážet Mongolsko," dodal s nadsázkou.
BPA si za kontraktem stojí
Ředitelka BPA Jana Obermajerová uvedla, že kritizovanou smlouvu s APK revidovali právní zástupci všech klubů.
"Body týkající se problematiky ochrany hospodářské soutěže jsme konzultovali se specialisty. Pan Dědek prostřednictvím společnosti Relmost v soutěži o práva neuspěl. Vše proběhlo zcela transparentně, BPA navýšila finanční plnění a vyhověla podstatným připomínkám všech klubů včetně Pardubic, které jsou přesto jediným klubem, který se vyslovil proti," uvedla Obermajerová.
ÚOHS se podle Obermajeorvé na BPA dosud neobrátil. "Jsme však připraveni v případě potřeby v maximální možné míře spolupracovat a jistě tak budou činit i extraligové kluby, které byly k tomu vyzvány," doplnila.
