Třinec - Jaroslav Balaštík už zase střílí góly. Elitní kanonýr Zlína si branky v play off šetřil na tu pravou chvíli. V šestém semifinále v Třinci dvakrát trefil přesně šibenici a výrazně přispěl k tomu, že se Zlín dostal po osmi letech do finále extraligy.

Že góly střílet nezapomněl, dnes ukázal znamenitě. Puky z mezikruží sázel do víka třinecké brány s milimetrovou přesností.

"Byla to velká úleva. Přišlo to v pravý čas, už jsem to týmu dlužil," řekl šťastný Balaštík, kterého trenér tentokrát postavil na křídlo Melenovského formace. 

Zlín po jeho dvou gólech a další Čechově trefě vedl v Třinci už 4:1. Zdálo se, že je série rozhodnuta. Oceláři se ale v posledních pěti minutách dokázali vrátit do zápasu a v power play dokonce sahali po vyrovnání. 

"Lítalo to tam a měli jsme štěstí, ale to k tomu prostě patří," mávl rukou Balaštík. Finále extraligy se rozehraje v úterý, Zlín začíná sérii s Plzní coby vítěz základní části na svém ledě.

Zdá se, že kanonýr Balaštík je zpět, co se s vámi dnes stalo, že jste to konečně začal trefovat?
To kdybych věděl, tak jsem to tam dával už dřív. Nevím, čím to bylo, protože jsem se připravavoval pořád stejně. Trenéři mi ale věřili a to je vždycky dobré. Klukům jsem góly dlužil a přišly v pravý čas. 

Trápilo vás hodně, že jste se nedokázal prosazovat?
Netrápil jsem se. To by pak člověku akorát svazovalo ruce. Snažil jsem se od toho odprostit a dělat vše podle svých zvyků. Přišlo to v pravou chvíli a byla to pro mě i velká úleva. Zápas, kterým bych týmu takhle pomohl a zlomil, jsme potřebovali. 

V Třinci jste dnes sehráli asi nejaktivnější utkání v celé sérii. Čím to bylo? Pomohlo vám to totální přeskládání útočných formací?
A to jsme se o tom dozvěděli až ráno na tréninku. Trénovali jsme takhle spolu jen dvacet minut a v půlce utkání se nám zranil Marek Melenovský a museil jsme to zase přeskládat. Ale ono to asi vždycky pomůže. Člověk se probudí z těch zaběhlých věcí, mělo to ten správný efekt. 

Pět minut před koncem se za stavu 4:1 zdálo, že je hotovo, ale Třinec se rychle vrátil do zápasu. Co se stalo?
Vypadalo to, že je to hotové. Třinec je doma obrovsky silný, umí vyvinout obrovský tlak a v posledních pěti minutách to ukázal. Lítalo to ze všech stran a měli jsme štěstí. V poslední minutě tam měl ještě Růžička tutovku, ale Sedláček to zachránil. 

Byli jste hodně zataženi a hodně jste to bránili, to byl váš plán, nebo jste se nechali zatlačit až moc?
Každé mužstvo, které minutu a půl vyhrává o gól, tak brání. Je třeba se stáhnout a budu se opakovat. Měli jsme i štěstí, ale to k tomu patří.

Čím si vysvětlujete, že jste v Třinci vyhráli všechny tři zápasy a doma jste dostali dvakrát nařezáno?
Asi nám víc vyhovuje to, co je nám předhazováno, to naše bránění (usmívá se). Ale ne, když se na to podíváte, ty domácí zápasy jsme prohráli vždycky tím, že měli sérii pěti minut, kdy dali tři góly a zápas úplně rozhodli. Tady v Třinci to bylo vždy vyrovnané a o gól. Tohle byl rozdíl. 

Teď vás čeká Plzeň. Jaký to bude v porovnání s Vítkovicemi a Třincem, které jste už porazili, soupeř?
Plzeň byla před začátkem sezony můj favorit číslo jedna a taky to ukazovali celou sezonu. Až na ten konec, to se jim moc nepovedlo, ale nakonec jsou ve finále a budou ohromně těžký protivník. Jsou zkušení, ohodlaní, my se na to těšíme. Bude to pravé vyvrcholení sezony.